Ty můj vrahounku

Den jako každý jiný. Ráno vstanete a vůbec vás nenapadne, že večer budete trávit na guči s klidně spícím chladnokrevným zabijákem, kterého neznepokojují sebemenší výčitky svědomí.

---

Náš malý Terorista je psík do pěkného počasí a v zimě se ven příliš nehrne. Pokud už musí vystrčit čeníšek do nepohody, vyžaduje kšírky. Obojek nesnáší a proto ho i záhy po zakoupení rozhryzal téměř na atomy.

Zimní povalování v polštářích mu trochu zkazilo figuru, přibral 30 deka a kšírky jsou mu těsné. V naší střediskové díře po granátu máme sice dvě hospody, ale nikoliv zooshop, takže vyrážíme s Terorem na menší výlet do víru velkoměsta.

Až vyroste Kačenka, určitě jí pořídíme košík, aby někoho třeba nekousla. Terorista košík nemá. Sice už vyrostl, ale je tvor poměrně mírumilovný, který kouše zásadně pouze moje boty nebo svoje obojky. Prohánění slepic, koček a permanentní válka s kohoutem se nepočítá.

V obchodě se Teror choval naprosto ukázkově. Nejdřívě jsme spolu spořádaně okukovali rybičky v nádržích. Já si přísně nakázala nepodlehnout a žádnou si nekoupit. Rozhodně jsem nemínila po návratu poslouchat Medvědovy duchaplné úvahy na téma "kdyby se ty potvory daly alespoň sníst". Po menším boji, kdy pejsek nebyl příliš ochoten dělat modelku, jsme vybrali kšírky, jako náplast na prožité příkoří jsem přihodila do košíku pár pamlsků a šli jsme si stoupnout do fronty.

Před námi byla dáma středního věku, v ruce držela igelitový pytlík, v kterém měla ve vodě malou koi skaláru. Chystala se ji zaplatit. Zatím s prodavačem zaujatě řešila stravovací návyky ryb, pak plavně přešla na probematické chování svých koček a volně navázala s dotazy na vhodné krmení pro jezevčíka a dogu. Začalo ve mně klíčit přesvědčení, že sbírá informace pro půlku paneláku.

Podezřívám babu, že při tom moudrém rozprávění a vyzvídání úplně zapomněla, proč stojí ve frontě. Pytlík s rybou jí najednou vypadl z ruky, prosvištěl kolem vyjeveného Teroristy a rozplácl se na zemi. Pochopitelně praskl, vycákla voda a skalárka sebou začala mrskat. To bylo to poslední, co ve svém krátkem životě udělala. Leknutí zřejmě probudilo Teroristovy terieří lovecké pudy. Nelenil, skočil... a bylo vymalováno.

Dáma se začala kácet v hysterickém oblouku a chvíli to vypadalo, že bude vyžadovat exemplární trest nejen pro Teroristu, ale i pro mne. Než jsme si stačily vyškrabat oči, zasáhl celkem rozumně prodavač. Babu vyexpedoval ven s novou rybou a sotva za ní bezpečně zapadly dveře, podrbal psíka na hlavičce a dal mu na uklidněnou pěknou kostičku.

Vrahounkovi otrnulo téměř vzápětí a celou cestu domů spal jako neviňátko. Doufám, že se nesvěří se svým počinem Kačence. Holčička je velice učenlivá.

skaláry koi

Tyhle má Terorista rád. Jsou naše a nepadají mu na hlavu.

Valentýn naruby

Na svatého Valentýna

stejně jako před rokem

---

otevře si láhev vína

sama sobě prorokem

Zavzpomíná na manžela

toho zmetka zrádného

jediné, co by teď chtěla

žít klidně už bez něho

Odtáhla ho mladá kráska

ten moula jí uvěřil

že je tohle pravá láska

tak si kufry zabalil

Na svatého Valentýna

být sama je nemilé

pozdvihne svou sklenku vína:

Užij si to, debile.

Jak být středem pozornosti

Někdo to prostě má, jiný ne. Pokud chcete vyniknout, musíte se snažit. Pokud chcete zaujmout, musíte něco umět. Takhle by to v normálním světě mělo být. Blog.cz zřejmě není z normálního světa.

---

Tady platí úplně jiná pravidla. Tady zazáříte jako supernova přesně v tom momentě, kdy všem předvedete, že pravděpodobně neumíte vůbec nic. Nebo možná i umíte, ale pečlivě to před ostatními skrýváte.

Nevíte, jak v jedné chvíli přilákat pozornost téměř milionu lidí? Nevíte, jak téměř milion lidí zároveň i pořádně naštvat? Je to velice jednoduché. Odflákněte svoji práci, pokud možno v pátek, a na celý víkend si někam zalezte. Pak už jen pozorujte, jak se všichni vztekají. V žádném případě se k vámi vyrobenému chaosu nevyjadřujte a rozhodně vás nesmí napadnout se třeba omluvit a nebo začít něco vysvětlovat.

Nechte blogery, ať zuří nad mizejícími články. Dopřejte jim emailovou schránku zahlcenou stovkami duplicitních zpráv o nových článcích. Vytočte je komentáři, které nejdou vložit. Blogery jistě rovněž zaujme, když novou výbornou titulní stránku v únoru osvěžíte výpisem článků s lednovým datumem.

Jak vidíte, být středem zájmu opravdu všech blogerů není vůbec těžké. Všichni si vás všimnou, všichni o vás budou mluvit.

Jen raději nechtějte vědět, co si o vás myslí.

Kačenka je kráva

Přesně tohle provolal vytočený Medvěd, když ráno napochodoval na dvůr, aby pozdravil a nakrmil svého drahouška. Mazaný drahoušek na nic nečekal, sklopil ouška a rychlostí blesku zmizel do bezpečného úkrytu pod auto.

---

Proč je Kačenka kráva, jsem zjistila poměrně rychle. Mevědův velmi extenzivní výčet Kačenčiných špatných vlastností se nedal rozhodně přeslechnout, tak jsem nelenila a vyrazila na výzvědy. Naskytl se mi zcela nezapomenutelný pohled.

K mrtvici se blížící Medvěd se snažil Káču vydolovat zpod auta. Holčička měla ovšem diametrálně odlišný názor a rozhodně se nemínila nechat vytáhnout. Zasekla se přesně v tom místě, kam na ni Medvěd spolehlivě nemohl dosáhnout. Ležel na zemi na břiše, v té chvíli už poměrně vkusně zválený od bláta, a sypal na Káču jednu výhružku za druhou. Kačenka se úspěšně tvářila, že je úplně hluchá.

Opatrně jsem našlapovala kolem zuřícího Medvěda a snažila se zjistit, co je příčinou ranního atomového výbuchu. Moje opětně rozhrabané bohyšky, kterých jsem si okamžitě všimla, to rozhodně nebudou. Nad těmi uroním slzu zase jenom já, tohle je pod Medvědovu rozlišovací schopnost. Když Káča před dvěma dny sežrala moji šálu, pouze se zasmál a prohlásil, že štěňátko holt musí pořád něco kousat. A mám si věci uklízet. Šála visela spořádaně na věšáku v místě, kam má Káča vstup zakázán.

Štěňátka opravdu musí pořád něco kousat a ukázalo se, že Kačenka je spravedlivá. Usoudila, že když já pláču pro šálu, je nutné dohnat k slzám i Medvěda. V noci tedy vylezla na Medvědovu čtyřkolku a vyhryzala mu velmi umělecky pojatou díru do sedačky. Není žádný troškař, času měla dost, tak odvedla skvělou práci.

Zdržela jsem se jakýchkoliv komentářů. Vůbec jsem Medvědovi nepřipomněla, že jsem mu už několikrát říkala, aby si večer čtyřkolu uklízel, protože Káča na ni neustále leze. Neprobrala jsem s ním ani štěněcí potřebu kousání. Dokonce jsem ani nevyčíslila způsobenou škodu. Stálo mě to sice velké přemáhání, ale Medvěd řádil tak, že bych s velikou pravděpodobností musela rovněž zmizet za Káčou pod auto.

Šla jsem raději uvařit kafe a vyčkávala jsem, až se hromobití přežene a Medvěd Kačence, ostatně jako zatím vždy, odpustí.

Fotodokumentaci blátivých prostocviků jsem bohužel nepořídila. Nemohla jsem riskovat, že přes plot poletí nejenom foťák, ale i já.

Nekonečný příběh

Při pohledu do zrcadla

docela jí brada spadla

---

v noci došlo k převtělení

není jiné vysvětlení

Šla spát jako krásná žena

ráno přišla prudká změna

tenhle pohled ji dost mučí

ježibaba na ni čučí

Co si počne nešťastnice?

Opět skončí na plastice

Bude potom spokojena?

Chvíli, než zas přijde změna

Někdy lžeme všichni

Lež má krátké nožičky

kup jí tedy botičky

---

aby snadno utekla

když tě táhne do pekla

Nejlepší jsou značkové

každý by chtěl takové

nemusel by se pak bát

vždy, když se mu zachce lhát

Žába k snídani

Někteří blogeři se v poslední době pustili do sepisování svých (ne)malých denních radostí. Každý týden sepíšou sedm hezkých věcí, které je potkaly v jednotlivých dnech. Nemám moc smysl pro pravidelnost a když vím, že něco musím, tak mě to nebaví.

---

Proto se do podobné akce nikdy nemůžu pustit, jelikož je mi přehledně jasné, jak by to dopadlo. Dopadlo by to převelice špatně. Skončila bych hned druhý týden. Ne proto, že mé dny jsou pochmurně neradostné, ale proto, že můj poměrně výrazný sklon k lemplovitosti by se projevil v plné parádě.

Každý den mě potká něco hezkého, i když je třeba celkově den blbec. K radosti mi stačí, že ráno svítí sluníčko a řvou ptáci. Dnes jsem se musela obejít bez sluníčka a ptáčky zasuploval sousedův kohout, ale mně to stačilo. Po deseti letech mi vykvetl kaktus, od kterého jsem to vážně ani ve snu nečekala. Jeden den nic, jen kulatý ježour, a druhý den krásný žlutý kvítek. Pro mně důvod k radosti. Moji praštění ancíci se zase vytřeli, takže budu mít dalších padesát mláďátek. Sice netuším, co s nimi provedu, ale stejně mám radost. Jak je vidět, potěší mě kdejaká hloupost.

Pro škarohlídy, kteří mají pocit, že na ně každý den číhá minimálně jedna katastrofa, mám radu. Zařiďte se podle tohoto citátu:

Člověk by měl každé ráno sníst žábu. Pak už ho ten den nic horšího potkat nemůže.

Vyměním ho za plyšového

Od drahouška Medvídka

přišla extra nabídka

---

když s ním půjdu lyžovat

můžu si pak něco přát

Na špek jsem mu skočila

a hubu si rozbila

teď si přeju jediné

na lyže už nikdy NE

Sněženka a Machr

Medvěd mívá sklony k sadismu. Jak už jsem několikrát zmínila, zima mě otravuje, nemám ji ráda a jsem ochotná celou ji přečkat v teple domova. Medvěd to moc dobře ví a proto mě s oblibou tahá ven. Do zasněžené, odporně vymrzlé přírody.

---

V soboru si počkal, až na teploměru bude opravdu 10 pod nulou a začal mě vydírat. Kačenka potřebuje vycházku, protože štěnátka nutně musí mít pohyb. Já potřebuju taky vycházku, protože bez pohybu bych se sice jistě obešla, ale přece ho nenchám jít, chudáčka, samotného. Moje námitky, že chodí s Káčou skoro každý den sám a nijak mu to nepřekáží, s lehkostí sobě vlastní vůbec nebral v potaz.

Aby naštval komplet celou rodinu, usoudil, že venčit se půjde i Terorista. Ten už při navlékání kšírků a hledání vodítka měl nefalšovaný děs v očích, protože mu bylo jasné, že venku je fakt ZIMA. Jen před malou chvilkou se totiž vrátil z třicetivteřinové exkurze na terase, která ho vůbec nenadchla.

Jen Kačenka, která má zřejmě mezi předky nějakého ledního medvěda nebo tuleně, šílela radostí. Chvíli jsem se snažila tvrdit, že nemůžu najít rukavice a že fakt nemám vůbec žádné boty, v naději, že to Medvěda přestane bavit a nechá mě být. Bohužel jsem se hluboce mýlila. Byl pevně rozhodnutý, že mě ven dostane, i kdyby mi měl někam dojet koupit nové pohorky.

Naši pejsci si procházku velmi užili. Ovšem každý po svém. Terorista po padesáti metrech usoudil, že už ho chození nebaví, zebou ho tlapičky a sníh na holém bříšku není přesně to, po čem touží. Sednul si tedy na zadek a jeho pohled znamenal jediné - buď mě někdo ponese nebo tady klidně zmrznu. Nadále se tedy celkem spokojeně venčil v mé náruči.

Kačenka způsobila menší diplomatický incident, když vnikla na cizí dvorek a přepadla domácího jezevčíka. Rozhodně mu nechtěla ublížit, jen měla v úmyslu si trochu pohrát. Jezevčík byl trochu nechápavý, takže jeho zběsilé ječení se rozléhalo po celé vsi.

Medvěd musel uchlácholit poněkud rozčileného páníčka a alespoň naoko Kačence vyhubovat. To ovšem Kačenku nijak netrápilo a než jsme se dostali na liduprázdou a tudíž zcela bezpečnou louku, stačila ještě pobláznit jednoho kohouta s pár slepicemi a přivést k šílenství kočku, která vyjela jako blesk na nejbližší strom a odtud na Káču výhružně syčela.

Nakonec se mi povedlo neumrznout, jen mě trochu bolely ruce od toho, jak jsem musela hodinu chovat naštvaného Teroristu. Doma jsem mu pak tajně slíbila, že na procházku bude muset opravdu až na jaře.

otrávený Terorista

spokojená Kačenka

Sněženka

Shrnutí víkendové hitparády

Dokonáno jest. Konečně. Nevím jak ostatní, ale já jsem ráda, že už to máme za sebou a přestaneme se mezi sebou rvát jako koně.

---

Nebudu výsledky voleb vůbec komentovat, pouze se podělím o email, který mi poslal před chvílí synek. Nevím, jestli je to z jeho hlavy a nebo se jedná novou perlu internetu, nicméně Ajťák mi napsal:

"Mami, nic si z toho nedělej, půlka národa bude dneska slavit a druhá půlka bude zapíjet žal. Blejt budeme ovšem všichni."

Takže, milí přátelé, jdu si dát panáka.

Velebnosti, jdu blejt

Včera se mi po dlouhé době opravdu chtělo zvracet. Prezidentská volební kampaň v posledních dvou týdnech byla chvílemi hodně nechutná, ale páteční vydání deníku Blesk nasadilo laťku zhovadilosti hodně vysoko.

---

Celostránkový inzerát plný špíny a lží, u kterého v rozporu s volebním zákonem nebyl uveden zadavatel. Inzerát cílící na nejnižší pudy a primitivní nacionalismus vyvolaný v posledních dnech výroky nejen samotného Zemana, ale pilně přiživovaný i Klausem.

Během dne vyplulo na povrch, že zadavatelem inzerátu je pražský advokát Vladimír Zavadil, bývalý důstojník StB. Mladí lidé už možná nevědí, co StB byla, my starší si to velmi dobře pamatujeme. Komunistická tajná policie, která má na svědomí spoustu zničených lidských životů.

Včera se bývalý člen zločinecké organizace pokusil bezprecedentním způsobem zasáhnout do voleb. Na poslední chvíli nasypal na jednoho z kandidátů hromadu svinstva a pomluv s vědomím, že už je vyloučena jakákoliv obrana. Ostatně proti lži je veškerá obrana marná.

Chce se Zeman tak moc stát prezidentem, že mu nevadí odporné metody lži a podněcování xenofobní nenávisti mezi lidmi? Ano, Zeman inzerát osobně nepodal, ale způsob, jakým v posledních dnech vystupoval, byl živnou půdou zla a zášti.

Než na mne někdo vyjede, že fandím Schwarzenbergovi, tak upozorňuji na to, že je zcela lhostejné, koho jsem včera volila. Pokud by podobné svinstvo udělal někdo z okolí knížete, pokud by se v jeho zájmu tak podle angažoval bývalý příslušník StB, ozvala bych se úplně stejně.

V tomto případě nejde o osoby a obsazení, jde o princip slušnosti a fér hry.