Den jako každý jiný. Ráno vstanete a vůbec vás nenapadne, že večer budete trávit na guči s klidně spícím chladnokrevným zabijákem, kterého neznepokojují sebemenší výčitky svědomí.
Náš malý Terorista je psík do pěkného počasí a v zimě se ven příliš nehrne. Pokud už musí vystrčit čeníšek do nepohody, vyžaduje kšírky. Obojek nesnáší a proto ho i záhy po zakoupení rozhryzal téměř na atomy.
Zimní povalování v polštářích mu trochu zkazilo figuru, přibral 30 deka a kšírky jsou mu těsné. V naší střediskové díře po granátu máme sice dvě hospody, ale nikoliv zooshop, takže vyrážíme s Terorem na menší výlet do víru velkoměsta.
Až vyroste Kačenka, určitě jí pořídíme košík, aby někoho třeba nekousla. Terorista košík nemá. Sice už vyrostl, ale je tvor poměrně mírumilovný, který kouše zásadně pouze moje boty nebo svoje obojky. Prohánění slepic, koček a permanentní válka s kohoutem se nepočítá.
V obchodě se Teror choval naprosto ukázkově. Nejdřívě jsme spolu spořádaně okukovali rybičky v nádržích. Já si přísně nakázala nepodlehnout a žádnou si nekoupit. Rozhodně jsem nemínila po návratu poslouchat Medvědovy duchaplné úvahy na téma "kdyby se ty potvory daly alespoň sníst". Po menším boji, kdy pejsek nebyl příliš ochoten dělat modelku, jsme vybrali kšírky, jako náplast na prožité příkoří jsem přihodila do košíku pár pamlsků a šli jsme si stoupnout do fronty.
Před námi byla dáma středního věku, v ruce držela igelitový pytlík, v kterém měla ve vodě malou koi skaláru. Chystala se ji zaplatit. Zatím s prodavačem zaujatě řešila stravovací návyky ryb, pak plavně přešla na probematické chování svých koček a volně navázala s dotazy na vhodné krmení pro jezevčíka a dogu. Začalo ve mně klíčit přesvědčení, že sbírá informace pro půlku paneláku.
Podezřívám babu, že při tom moudrém rozprávění a vyzvídání úplně zapomněla, proč stojí ve frontě. Pytlík s rybou jí najednou vypadl z ruky, prosvištěl kolem vyjeveného Teroristy a rozplácl se na zemi. Pochopitelně praskl, vycákla voda a skalárka sebou začala mrskat. To bylo to poslední, co ve svém krátkem životě udělala. Leknutí zřejmě probudilo Teroristovy terieří lovecké pudy. Nelenil, skočil... a bylo vymalováno.
Dáma se začala kácet v hysterickém oblouku a chvíli to vypadalo, že bude vyžadovat exemplární trest nejen pro Teroristu, ale i pro mne. Než jsme si stačily vyškrabat oči, zasáhl celkem rozumně prodavač. Babu vyexpedoval ven s novou rybou a sotva za ní bezpečně zapadly dveře, podrbal psíka na hlavičce a dal mu na uklidněnou pěknou kostičku.
Vrahounkovi otrnulo téměř vzápětí a celou cestu domů spal jako neviňátko. Doufám, že se nesvěří se svým počinem Kačence. Holčička je velice učenlivá.
skaláry koi
Tyhle má Terorista rád. Jsou naše a nepadají mu na hlavu.