Někdy se to tak semele, že i pro vraždu by se dala najít polehčující okolnost.
Nevím,kam dřív skočit. Je vedro k padnutí, zpocená jsem i na patách a v kuchyni to vypadá, že mi tam vybouchl středně velký granát. Hlavou mi letí,co ještě musím dodělat.....není naporcované maso na zítra, myčka je plná naštěstí už umytého nádobí, no samo se nevyndá.....ještě připravit zeleninu. Když ten binec začnu uklízet hned, mohla bych být tak za hodinu hotová. Perfektní vyhlídka.....
Za zády se mi zjeví Medvěd. Celé odpoledne se někde plandal a nebyl k nalezení. Ne že by mi to nějak extrémně vadilo. Už mám odzkoušeno, že je lepší, když je od kuchyně ve vzdálenosti tak pět kilometrů. Jinak vypukne chaos. Má roztomilý zvyk naprosto nic nevracet na své místo. Takže při jeho výpomoci v největším blázinci neustále něco hledám. Což je strašně fajn, tečou mi z toho nervy a manželství to zrovna dvakrát neutužuje.
Medvěd okem znalce zhodnotil bordel v kuchyni, zeptal se, na jak dlouho to ještě vidím a opět odkráčel. Nic zlého netušíc, jsem začala likvidovat okolní spoušť s vidinou, jak si pak v klidu sednu, udělám si kafe a snad od rána konečně vychladnu.
Za chvíli byl zase zpátky a podle toho, jak se tvářil,mi bylo jasné, že se blíží nějaká pohroma. Taky že jo. Pravěpodobně usoudil, že jsem se celý den nudila a je tedy nutné trochu mne rozptýlit, protože mi oznámil, že je potřeba posekat zahradu. A jestli půjdu s ním. No fakt se mi ani trochu nechtělo, ale vzhledem k tomu, že posledně mi posekal gladioly v domnění, že je to nějaký bujný plevel, nic jiného mi nezbylo.
Se sekačkou na trávu se zásadně nekamarádím, takže nehrozilo, že budu muset něco dělat. Tedy kromě odborného dozoru, abych nepřišla o všechny kytky. Courala jsem po zahradě, byl už docela chládek, vlastně krásný letní podvečer. Ovšem pouze do okamžku, kdy Medvěd sekačkou nabral v trávě ukryté mraveniště. Samozřejmě v tu chvíli jsem stála zrovna vedle něj.
Panstvo, pokud jste nikdy nezažili, jak z nebe prší mravenci, tak nevíte nic o světě. V momentě ze mne byla mravenčí královna, ty rezavé bestie jsem měla naprosto všude. Nevím, jak se mohli mravenci ve vteřině dostat pod tričko i pod kalhoty, do bot, do vlasů, za krk......prostě totálně všude. Navíc to byli velmi odolní mravenci, protože zásah zahradní technikou celkem ve zdraví přežili a hryzali jako pominutí.
Medvěd, který tuhle přírodní katastrofu způsobil, měl na sobě asi tak šest mravenců, zbytek mraveniště jsem si přivlastnila já.
Takže ano, až se přestanu drbat a splasknou mi kousance od těch potvor, tak si Medvěda vlastnoručně zabiju. Každý rozumný soudce mne určitě osvobodí.