pátek 27. července 2012

Medvěda si zabiju sama

Někdy se to tak semele, že i pro vraždu by se dala najít polehčující okolnost.


Nevím,kam dřív skočit. Je vedro k padnutí, zpocená jsem i na patách a v kuchyni to vypadá, že mi tam vybouchl středně velký granát. Hlavou mi letí,co ještě musím dodělat.....není naporcované maso na zítra, myčka je plná naštěstí už umytého nádobí, no samo se nevyndá.....ještě připravit zeleninu. Když ten binec začnu uklízet hned, mohla bych být tak za hodinu hotová. Perfektní vyhlídka.....

Za zády se mi zjeví Medvěd. Celé odpoledne se někde plandal a nebyl k nalezení. Ne že by mi to nějak extrémně vadilo. Už mám odzkoušeno, že je lepší, když je od kuchyně ve vzdálenosti tak pět kilometrů. Jinak vypukne chaos. Má roztomilý zvyk naprosto nic nevracet na své místo. Takže při jeho výpomoci v největším blázinci neustále něco hledám. Což je strašně fajn, tečou mi z toho nervy a manželství to zrovna dvakrát neutužuje.

Medvěd okem znalce zhodnotil bordel v kuchyni, zeptal se, na jak dlouho to ještě vidím a opět odkráčel. Nic zlého netušíc, jsem začala likvidovat okolní spoušť s vidinou, jak si pak v klidu sednu, udělám si kafe a snad od rána konečně vychladnu.

Za chvíli byl zase zpátky a podle toho, jak se tvářil,mi bylo jasné, že se blíží nějaká pohroma. Taky že jo. Pravěpodobně usoudil, že jsem se celý den nudila a je tedy nutné trochu mne rozptýlit, protože mi oznámil, že je potřeba posekat zahradu. A jestli půjdu s ním. No fakt se mi ani trochu nechtělo, ale vzhledem k tomu, že posledně mi posekal gladioly v domnění, že je to nějaký bujný plevel, nic jiného mi nezbylo.

Se sekačkou na trávu se zásadně nekamarádím, takže nehrozilo, že budu muset něco dělat. Tedy kromě odborného dozoru, abych nepřišla o všechny kytky. Courala jsem po zahradě, byl už docela chládek, vlastně krásný letní podvečer. Ovšem pouze do okamžku, kdy Medvěd sekačkou nabral v trávě ukryté mraveniště. Samozřejmě v tu chvíli jsem stála zrovna vedle něj.

Panstvo, pokud jste nikdy nezažili, jak z nebe prší mravenci, tak nevíte nic o světě. V momentě ze mne byla mravenčí královna, ty rezavé bestie jsem měla naprosto všude. Nevím, jak se mohli mravenci ve vteřině dostat pod tričko i pod kalhoty, do bot, do vlasů, za krk......prostě totálně všude. Navíc to byli velmi odolní mravenci, protože zásah zahradní technikou celkem ve zdraví přežili a hryzali jako pominutí.

Medvěd, který tuhle přírodní katastrofu způsobil, měl na sobě asi tak šest mravenců, zbytek mraveniště jsem si přivlastnila já.

Takže ano, až se přestanu drbat a splasknou mi kousance od těch potvor, tak si Medvěda vlastnoručně zabiju. Každý rozumný soudce mne určitě osvobodí.

Blbka

Když má kočka rodokmen
nesmí chodit sama ven

jinak přijde pohroma
a budete mít doma
deset divných koťátek
co jí spíchnul u vrátek
sousedovo zablešenec
s rodokmenem už je konec

neděle 22. července 2012

Na konečné autobusu

Jednou takhle v parku

potkal Ruda Jarku
fascinován lepou slečnou
sledoval ji na konečnou
posledního autobusu
Pokus o nesmělou pusu
ukončila slečna pěstí
Ruda prostě nemá štěstí
zato získal poučení -
krásná holka pro něj není
příště radši škaredici
ta mu nedá po palici

čtvrtek 19. července 2012

Parádní ráno

Ať vstanu ráno kdykoliv, probudím se v deset,

Patří to k mému způsobu obživy - večer chodit pozdě spát a ráno nikam nechvátat. Pokud právě někoho napadla lehce dráždivá myšlenka, že se dozví pikantnosti ze života erosenky, tak bude zklamán.

Za prvé už dávno nemám ten správný erosenčí věk, protože pochybuju, že po světě běhá nějaké nadměrné množství babofilů. V kurzu jsou dívenky sotva škole odrostlé. Za druhé v naší nestřediskové vísce hampejz nemáme a rovněž se nenachází v okruhu zhruba pětadvaceti kilometrů. A uznejte, při dnešních cenách pohonných hmot a totální absenci vesnické MHD by někam dál dojížděl jenom šílenec.

Takže jsme si objasnili, čím se opravdu, ale opravdu neživím. Peníze na přežití si opatřujeme s Medvědem ve vzájemné spolupráci, a nijak extrémně adrenalinovým způsobem. Je ale fakt, že vzájemná spolupráce bývá občas poměrně náročná na nervovou soustavu. Ale o tom třeba někdy jindy....

Dneska ráno se stalo něco, co se mi nepovedlo snad posledních 10 let. Otevřu oči, jsem totálně vzhůru a budík ukazuje 5.59. Vskutku nevídané. Medvěd vedle mne chrápe, až se hory zelenají, takže se rozhodnu vypadnout z postele.

Venku je nádherně. Dokonale modrá obloha, sluníčko už vykukuje nad lesem, na plotě si udělalo ranní poradu hejno vrabců a řvou jako pomatení. Vzbudím psíka, který je evidentně otrávený a nechápe, proč takhle blbnu uprostřed noci.
U nás platí na sto procent - jaký pán, takový pes.

Po krátkých dohadech ho přesvědčím, že rozhodně neumře, když vyleze na terasu takhle záhy zrána. Vyrazíme spolu ven. Soused, ranní ptáče jako řemen, zůstává civět s otevřenou pusou a nevěřícně na mne zírá. Přestane dokonce kropit rajčata. Nevím, jestli je to způsobeno časnou ranní dobou a nebo mojí apartní noční košilkou. V té vstávací euforii jsem se poněkud zapomněla převléct. Ale přátelé, uznejte, ve svém baráku, na své terase se můžu poránu prohánět třeba ve skafandru a každému to může být zcela fuk.

Uvařím si čaj. Pejsek mi už dávno odpustil, usadil se mi na klín a tak tiše sedíme a koukáme na kytky, ptáky, sluníčko...hele, támhle je pěkně vypasený čmelák.... prostě si šťastně očumujeme to parádní ráno.

Napadá mne, že den, který takhle hezky začal, by vlastně mohl být hezký celý. Ale i kdyby se přihnaly nějaké průšvihy, tak tuhle chvilku mi nikdo nevezme. Prostě jsem se rozhodla, že dneska bude fajn.

středa 11. července 2012

Hezký den

Přišel dopis z finančáku

že se chystá kontrola
chyb mám jistě jako máku
oberou mne dohola

Slepičí ráj

Dost často si připadám jako slepice .....jen zakvokat.

Docela nechápu, proč je takový rozdíl mezi reklamami určenými pro muže a reklamami pro ženy. Speciálně pro ženy - hospodyňky. Tvůrci jsou zřejmě převědčeni, že co žena - hospodyně, to blbka a drůbež. Jak jinak si vysvětlit naprosto dementní reklamy na prací prášky, různé odstraňovače skvrn a tablety do myčky, na čističe WC a likvidátory veškerých myslitelných bakterií.

Úplně mi bere dech reklama, kde manželka něžně oslovuje svého zmazaného, lehce retardovaného manžela "ty moje želvičko". Možná ji znáte.....
Dáma s vrtačkou bojující s nepřítelem v záchodobé míse je taky převelice inteligentní...
Naprosto brutálně napečené nádobí a kapka jaru....koná se zázrak v přímém přenosu.

Nemá cenu rozebírat jednotlivé skvosty, je jich spousta a každý alespoň jednou nějakou tuhle zhovadilost očkem zahlédl.
Reklamy mi celkově jdou na nervy. Je to vymývání palic a hodně drahá legrácka. Ale když už musím nějakou přetrpět, tak probůh, ať není úplně blbá.

Docela vtipné reklamy pustil do světa T-Mobile. K operátorovi sice nepřejdu, ale alespoň se zasměju. Vykuněnej skútr nemá chybu. Podivné zvíře a ještě podivnější guru v reklamě na O2 je naopak určen jen odolným jedincům.

Reklamy na auta, směřované primárně na chlapy, jsou určitě koukatelné a určitě nekalkulují s tím, že chlapi jsou kreténi. Stejně tak většina reklam na parfémy, ať už pánské nebo dámské. Ženy používající voňavky jsou už asi v jiném levelu než baby v zástěře.

Jen ta čistá domácnost je zřejmě dokonalý slepičí ráj.....

pondělí 9. července 2012

Podrazák

Griluješ mi kotletu
brouzdám zatím po netu

courání se nevyplácí
masíčko se rychle ztrácí
psovi v hubě nenažrané
mně zbyly jen prázdné dlaně
Poučení z toho plyne -
než dostanu maso jiné
budu pěkně v pozoru
hlídat čokla u stolu

neděle 8. července 2012

Letní láska

Vedro je jak v pekle


ty mi říkáš vztekle -
nemám čistou košili -
a já chcípnu za chvíli

Exkurze do zoo

Každý týden v neděli


mívám tygra v posteli
je to zvíře pruhaté
rádo spává nahaté

Test blbosti národa

Nestačím se divit. Před pár dny se pan premiér poněkud mizerně vyspal a rozhodl se, že odvolá ministra Pospíšila. Zároveň se pan premiér rozhodl, že provede malý test blbosti národa.

Jinak si opravdu neumím vysvětlit divadelní představení, které nám bylo nabídnuto ke shlédnutí. Pospíšil, jediný člen ODS, který si držel přízeň veřejnosti, byl oddtřelen bez předchozího varování a to se zcela nevídanou rychlostí. Kdo si ještě pamatuje Nečasův tanec mezi vejci při odvolávání Bárty či Johna, musel být u vytržení. Rovněž pan prezident kupodivu jednal bleskově. Tentokrát si nekladl žádné podmínky, nepožadoval jméno nástupce, prostě popadl své chilské pero a odvolání podepsal.

Ovšem naprosto excelentní bylo zdůvodnění ministerské popravy, které premiér nabídl zírajícímu národu. Snad jen alternativně inteligentní jedinci mohli uvěřit, že Pospíšila stála židli neochota šetřit. Je fakt, že doba je zlá a každou korunu je třeba v ruce dvakrát obrátit. Jenže jako vysvětlení to poněkud kulhá. Téměř v přímém přenosu denně mizí miliony ve všelijakých černých dírách a v kapsách úředníků a politiků. Nikoho z odpovědných to nijak výrazně nevyvádí z klidu. Je tedy více než podivné, že pana premiéra znenadání postihl tak výrazný záchvat šetřivosti, že neváhal vykopnout ministra vlastní strany.

Jenže, jak se tak všechno v našem státě vykecá, vyplulo na povrch, že se ministr Pospíšil těstně před svým vyhazovem chystal jmenovat Lenku Bradáčovou do čela Vrchního státního zastupitelství. Přesně tu Bradáčovou, která dostala do slušivých tepláků doktroa Ratha. Nejdřív jí všichni tleskali, málem dostala metál za zásluhy, jenže pak pánům politikům a jejich spřízněným kmotrům došlo, že by vůbec nemuselo zůstat jen u Ratha. V parlamentu se objevil požadavek policie na vydání Parkanové a nastal poplach. Bylo zapotřebí konat a pan premiér opravdu konal.

Dílo zkázy dokončil jmenováním nového ministra. Už jeho první mediální vystoupení bylo otřesné. Pan Blažek je prototypem člověka, který se nikdy ministrem stát neměl. Arogantní nafoukanec, kterému z očí kouká snaha zavděčit se šéfovi. Pospíšil nebyl žádný andílek, udělal spoustu pitomostí, ale vypadalo to, že by se justice mohla někam pohnout. Teď už tomu nevěřím. Blažek se už postará, aby se voda nečeřila...

čtvrtek 5. července 2012

Tiše závidím

Asi mi to neslouží moc ke cti, ale tiše závidím lidem, kteří mají dost volného času.


Naprosto nechápu, kde spusta z vás bere čas na to, abyste každý den vymysleli a napsali článek na blog. Já to prostě nestíhám, i kdybych si zjednala výpomoc....

Několikrát za den mne napadne - o tomhle by se dalo napsat, tohle mě zrovna naštvalo, tohle se mi líbilo.....ale tím to skončí. Večer většinou totálně chcípnu a je po psacím elánu.

Momentálně mě navíc naprosto ničí vedro. Připadám si jako leklá makrela naložená ve vlastní soli. Opravdu úžasný pocit. Dvanáct hodin v práci je prima zážitek, doma binec jako v tanku, košík nevyžehleného prádla, v koupelně nacpaná pračka připravená k zapnutí. Nástup na druhou směnu.

Medvěd domácí práce zrovna nevyhledává. Podezřívám ho, že do dnešního dne netuší, kde máme myčku. Když se vybičuje k pořádku, tak špinavé nádobí nacpe do dřezu. To je ta lepší varianta. Pokud nemá zrovna den, tak hrnky a talířky sbírám po celém bytě. Zkoušela jsem jemnou domluvu i těžký teror, oboje bez valného výsledku.

Medvědí ponožkové variace mě taky pravidelně dostávají. Asi tak sto let ho žádám, prosím, nařizuju - fusekle se nehážou do koše naruby. Zřejmě je stižen nějakým druhem podivné hluchoty, protože ty zpropadený fusky jsou naruby vždycky.
Zkusila jsem použít stejnou metodu - ponožky jsem naruby vyprala a neobrácené je vzorně uklidila do skříně. Když jsem ho druhý den načapala, jak s naprostým klidem odchází do práce ve fuseklích, které měly vepředu na špičce takovou tu nitku, protože pochopitelně byly pořád ještě obrácené, tak to jsem fakt měla nakročeno k vraždě.

Bohužel nevlastním služku a Medvěda se mi za léta manželství nepodařilo (a už nikdy se mi to nepovede) vycepovat k pořádku a probudit v něm vášeň k žehlení a luxování. No jo, můžu si za všechno sama, ale zase na duhou stranu se přiznám, že chlapi, co vyšívají dečky a občas přepláchnou záclony, mně moc neberou. Mnohem lepší je, když umí naštípat dřevo nebo parádně obložit koupelnu.

Koukám, že jsem tu právě vyslepičila pár našich rodinných tajemství...................

Jak být za blbku

Léto se mi obzvlášť vydařilo. Opět se potvrdila teorie mojí máti, že jsem naprosto nemožná. K tomuto pozoruhodnému závěru došla máti na zákl...