sobota 30. června 2012

Medvědí lék na depku

Už pár dní jsem otrávená jako šváb. Nic se nedaří, spousta práce, výskyt blbců na metr čtvereční je enormní.

Sedím v kanceláři a přemýšlím, jestli by nebylo nejlepší všechny papíry, co se mi hromadí na stole, prohnat skartovačkou. Mám ale podezření, že financové by určitě postrádali moje daňové přiznání a s ním spojené prachy. Ty jsou sice pouhou kapičkou ve státním rozpočtu, ale všichni víme, že nemusí pršet, stačí, když kape..

Čučím chvíli do zdi, pak veledůležitě srovnám tužky podle velikosti, zaleju kytku a vyčistím si zapatlanou klávesnici na noťasu. Podaří se mi objevit nůžky, které hledám už týden.
V následující hodině utřu prach a dojdu vyvenčit psa. Kupodivu hromada papírů se mezitím nezmenšila, naopak moje depka narostla do galaktických rozměrů.

Pomalu ve mně roste odhodlání, že přepláchnu záclonu, když do kanceláře strčí hlavu Medvěd. Zřejmě mu stačí jediný pohled, aby věděl, která bije. Ještě chvilku a skáču z okna.....

Bez dlouhých řečí mě vykope z kanclu a nasměruje před barák. Za chvíli se přižene s košíkem, mne vyzbrojí kapesním nožíkem a jdeme na houby.

Je pravda, že se mi podařilo spadnout do potoka, vyrobit si parádní škrábanec na tváři kvůli zákeřné větvi a taky mě trochu pokousali mravenci. Toale nic nemění na tom, že brouzdání po lese bylo naprosto úžasné. Depka se vypařila někam do neznáma a místo ní se dostavil nevídaný pracovní elán. Během několika následujích hodin hromada papírů zmizela a financové dostanou svůj nezasloužený desátek.


Jelikož jsem ajťácky zcela tupá, trvalo mi vyrobení a umístění obrázku fakt dlouho. Jenže tenhle hřibí kousek se opravdu povedl a Medvěd mi ho upřímně záviděl.....

středa 27. června 2012

Růžovoučký andílek

Vychovat dítě je přece tak snadné. Opravdu?


Bloumám po supermarketu od regálu k regálu a zoufale přemýšlím, co je třeba nakoupit. Seznam zůstal samozřejmě opět doma. V duchu koukám do poloprázdné ledničky a snažím se vzpomenout. Máme vejce? Máslo? A co nějaký salám nebo jogurt?

Je to marné, opět solidní okno. Objíždím regály a nakonec se zaseknu u drogerie. Vím určitě, že šamponů je doma dost,dokonce i psovi jsem ho pořídila minulý týden, ale tak nějak se zahledím do poličky s parfémy. Očuchávám jednotlivé testry a napadá mne, že by nebylo od věci místo vepřové kýty pořídit rodině DKNY Women.

Vedle mne se podobné činnosti věnuje velice krásná, velice pěstěná a okouzlující mladá dáma. Kolem ní poskakuje tak pětiletá hezounká holčička v růžové sukýnce a s velkou mašlí v blonďatém culíku.

"Mamíííí, já chci tu panenku...."
"Rozárko, počkej, maminka si chce něco prohlédnout"
"Mamííí...mamííí.....já chci tu panenkuuuuuuuuu"
"Počkej kočičko, maminka teď nemá čas"

Holčička přitvrdí a zvýší hlásek:
"Mamííííííííííííí, já tu panenku chci hned...........já ji chciiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii"
Přidá pláč.
Matka dál nevzrušeně prohlíží lahvičky s parfémy, holčička v růžové sukýnce sebou flákne na podlahu a řve jako tygr:
"Dělej, honem pojď........mamííííííííííííííí....kup mi tu panenku..........dělej...hned!!"
"Rozárko, když se budeš takhle chovat, bude se maminka zlobit a nic ti nekoupí"

Ještě nekolikrát si vzájemně vyměnily informace ve stylu - já chci panenku - a nic ti nekoupím, protože se válíš po zemi.
Načež to líbezné dítě proneslo:
"Tak si vyser oko....."

Už jsem si nepočkala, jestli matka dceru poslechne a to oko si fakt vysere. Ani DKNY Women jsem rodině nepořídila. Šla jsem se uklidnit k banánům.....

Nesnáším ji

Každý dobrý skutek musí být potrestán....


Jo je to tak. Nebudu už konat dobré skutky. Budu protivná, neochotná a zlá. A nemůže se mi tedy stát, že mi docela milá postarší dáma přinese čokoládu. Velkou, oříškovou. A to jenom proto, že jsem jí vypomohla s takovou úplnou pitomostí jako je okopírování pár dokladů.

Samozřejmě ji nesním, protože mám pevnou vůli a nechci vážit v dohledné době metrák.

Čokoláda se nastěhovala do šuplíku v psacím stole a začala válka. Několik prvních dnů jsem vítězila na všech frontách. Ani jsem se na ni nepodívala. Byla pro mne vzduch. Můžeš se na hlavu postavit, bestie, mě nedostaneš.

Po pár dnech přišla první krize. No nic, jenom se na tebe kouknu. Jsi taková pěkná, barevná, oříšky na obalu jsou fakt k sežrání. Ale vítězím, nepřítel v neporušeném obalu se vrací do zákopu.

Včera odpoledne sedím v kanceláři,ďobu si v klidu do počítače, když zazvoní mobil. Volá mi ta koza ze stavebního úřadu. se kterou se potýkám už skoro měsíc. Během pár minut mě spolehlivě dostane do varu - zase jí chybí nějaké veledůležité lejstro, které jsme prý zcela určitě nedodali, přestože já vím, že jsme ho zcela určitě dodali......z její blbosti a neústupnosti se mi za chvíli dělá rudo před očima. Statečně, ale marně se hádám, až nakonec zabere pohrůžka osobní návštěvou u jejího šéfa. Vypínám telefon s pocitem zaslouženého vítězství.

Vyhrála jsem bitvu, ale na celé čáře jsem projela válku. Ta baba mě rozběsnila tak, že jsem tu oříškovou nádheru během hovoru naprosto bezmyšlenkovitě potupně sežrala..........

Poučení?
Nehádejte se s blbou úřednicí, když máte nepřítele na dohled......na dosah.

Hadi zvedají hlavy

Pan premiér se zbláznil téměř v přímém přenosu......


Ano, pan premiér se zbláznil. Jak jinak si vysvětlit jeho dnešní počin - odvolání nejoblíbenějšího politika už dost neoblíbené ODS z ministerského postu.

Pokud se pan premiér nezbláznil a odvolání ministra si řádně promyslel, tak je to průšvih ještě větší. Svědčilo by to o naprosté absenci smyslu pro realitu. Poslal do kopru ministra, který se chystal dosadit paní Bradáčovou na uvolněný post po vrchním zametači Rampulovi. Ano, přesně tu Bradáčovou, která má na svědomí odeslání doktora Ratha do tepláků, tu Bradáčovou, která se nebála zastat odvolaných státních zástupců v kauze Čunek, tu Bradáčovou, která si nebrala servítky a kritizovala binec na nejvyšších zástupcovských postech.

Panika některých politických špiček (a na ně navázaných kmotrů) musí být obrovská, když dokopali Nečase téměř k politické sebevraždě. Podivuhodná je i rychlost, s níž prezident odvolání ministra přijal. Mám ještě v živé paměti rituální tanečky, které předváděl při odvolání Bárty......Pravděpodobně děs z věcí budoucích zachvátil i Hrad.

Zaříznutí vlastního oblíbeného ministra, který dělal to, co si doba opravdu žádá - tedy velký úklid mezi žalobci, je obrovská chyba, za kterou Nečas zaplatí. Nejen útěkem voličů jinam, ale i tím, že jeho pověst "pana Čistého" mizí do nenávratna.

Tím, že podlehl kmotrovským tlakům, se zařadil vedle Topolánka, Paroubka, Bárty a dalších provařených existencí.
Možná by pro něj bylo fakt lepší, kdyby si lidé mysleli, že se "jen" zbláznil.........

neděle 24. června 2012

Hubou do zdi

Je mi fakt líto letošních maturantů.


Chudáčci, celé roky do úmoru dřeli a teď padají u maturity jako zralé hrušky. A to prosím někteří téměř překonali hranice nemožného a zvládli i vyjmenovaná slova. Vybraní šampioni na špici pelotonu dokonce ovládají shodu podmětu s přísudkem.
Zdá se někomu, že ironie není na místě?

V tom případě vřele doporučuji k prostudování tento článek. Před čtením je velmi záhodno kopnout do sebe decáčka rumu, protože se jedná o fakt těžký kalibr:

Pokud jste opravdu článeček přelouskali, jistě uznáte, že v dnešní době si dělají nárok na úspěšné složení maturity i jedinci, jejichž IQ je srovnatelné s houpacím koněm. Co je k tomu žene nevím. Je snad ostuda mít JENOM výuční list?

Samozřejmě, na vině je školský systém, který se rozhodl sekat maturanty jako Baťa cvičky. Prostě maturitu musí mít každý, bez ohledu na to, že je poněkud alternativně inteligentní a na střední škole se zbytečně trápí. Přitom by z kluka mohl být velice šikovný zedník, truhlář nebo instalatér. Za tři roky hotovo a hybaj se živit rukama, řemeslo mělo odjakživa zlaté dno.

Státní maturity - ač příšerně drahé a zatím poněkud chaotické - alespoň ukážou, že maturita opravdu znamená, že absolvent něco musí umět. Skončí praxe, kdy učňovské školy maturitu "dávaly" drtivé většině svých žáků (jinak by měl pan ředitel průšvih nahoře....) a ve finále měl v kapse maturitní vysvědčení nejen ten, kdo čte Villona v originále, ale i velemozek, který vyšvihne moudro typu "kobila má malí zup".........Kde zůstala elementární spravedlonost?
Fakt je mi líto letošních maturantů, obzvlášť těch, kteří narazili tvrdě hubou do zdi státních maturit...............

sobota 23. června 2012

Satan si mne ruce.....

Krásné ráno, ptáci řvou jako o život za okny ložnice od pěti hodin, takže je po spaní. Nevadí, uvařím si kafe, nezapálím si cigaretu a šlehnu si pravidelnou ranní dávku. Začínám číst internetové zpravodajství....


Hned první pecka mě dostane - nad Vlastou Parkanovou se stahují mračna, poslanci se kloní k vydání. Tak nějak nechápu, v čem je problém. Parlamentní partička už víc než týden dlouze dumá, jestli arizonskou pěnici vystrnadit z ochrané klícky poslanecké imunity a dovolit policejním jestřábům, aby jí lehce načechrali peří. Vedou se mediálně převelice zajímavé hlubokomyslné úvahy celkem o ničem, opozice brousí nože, koalice si opatrně stírá pot z čela.

Poslanci se přou, národ má jasno. Vydat, a to tak, že hned a bez keců. Poslanci by si měli začít zvykat na nepříjemný fakt, že opravdu, ale opravdu nejsou polobozi. Pro některé to bude zřejmě překvapivé zjištění.

Nevím, jestli Vlasta Parkanová něco ukradla. Nejspíš ne. Určitě nemá na zahradě za rybízem schovaný pandur. Nic neukradla, ale přesto musí být vydána. I kdyby z toho měla Kalouska ranit mrtvice. Provinila se minimálně tím, že se nechala nainstalovat do pozice, na kterou evidentně intelektuálně nestačila. Bohužel platí pravidlo, že s velkou mocí je spojená i velká zodpovědnost. Chtěla být ministryní, tak ponese důsledky činů svých podřízených - vykutálených náměstků, ředitelů, stranických šíbrů dosazených do funkcí na obraně.

Páni poslanci by měli přestat mudrovat, zda vydat či nevydat. Nejsou policajti, tím méně soudci. Kalouskova plamenná obhajoba je sice efektní na pohled, ovšem poněkud podezřelá. Že by se už konečně taky začal malinko bát? Přece jenom, Vlastička je křehká žena, a jen bozi vědí, co by mohla při výslechu vybreptat.

Satan si mne ruce, dílo se daří. Socany drží pod krkem průšvih jménem Rath, koalice bude svorně namočena Parkanovou, veverkám podřízl větev Bárta. Krásná práce....

Prostě bezva ráno, ptáci řvou, kafe stydne a já mám pocit, že svět se zbláznil.

Jak být za blbku

Léto se mi obzvlášť vydařilo. Opět se potvrdila teorie mojí máti, že jsem naprosto nemožná. K tomuto pozoruhodnému závěru došla máti na zákl...