Život mě naučil určité trpělivosti. Vím, že nic není hned, leckdy si člověk musí počkat. Všechno má ale své meze. Sice platí, že trpělivost růže přináší, ale bez růží se momentálně klidně obejdu.
Co mi ovšem převelice chybí, je kvalitní fungování blogu. Vypadá to, že všichni místní ajťáci dostali padáka a server provozuje hejno škodolibých trpaslíků. A ti se činí, seč jim jejich naprosto levé ručičky stačí.
Chcete někomu okomentovat článek? Pořiďte si antidepresiva, protože po hodině marného zkoušení budete zralí na pořádnou dávku. Jste odvážní a chcete dokonce psát komentáře u svých vlastních čláků? Tak na to rovnou zapomeňte a jděte raději žehlit. Budete mít alespoň dobrý pocit, že zbytečně nemrháte časem.
Rozhodně ale nepiště článek. Tedy pokud nejste zrovna masochisti, kterým dělá radost pořádná dávka sebetrýznění. Je totiž pouze jen na uvážení blogových trpaslíků, kdy a jestli vůbec spatří vaše dílo světlo světa.
Pokud je něco zadarmo, zákonitě to nemůže být nijak oslnivě kvalitní. Momentálně se o tom všichni přesvědčujeme na vlastní kůži. Já si ráda za kvalitu připlatím. Co je dnes taková stovka? Nic. Krabička lepších cigaret. A třeba by i ta jedna jediná stovka měsíčně od každého blogera znamenala, že dostaneme službu, nad kterou si nebudeme houfně ze zoufalství rvát vlasy.