Naše Cibule už je velká holka. Právě absolvovala první třídu. Poslední školní den domů nakráčela jako královna ze Sáby a všichni jsme museli projevit náležité nadšení nad samými jedničkami. Důrazně nás upozornila, že má jedničku i z chování, což se mi zdálo zhola nemožné. S výrazem "babi, spadla jsi z višně" mě poučila, že za kecání při hodině se dvojky rozhodně nedávají.
Za hezké vysvědčení dostala Cibulka několik knížek a velikou škatuli temperových barev, po kterých už pár týdnů toužila. Zpočátku to nesla poněkud útrpně, jelikož Sabinka obdržela za tři dvojky nový telefon. Ovšem Cibulčina matka zastává velmi rozumný názor, který neúnavně vtlouká do hlavy i své ratolesti, totiž že se neučí proto, aby za to dostávala drahé dary, nýbrž proto, aby něco uměla.
Poměrně mě svým výchovným postojem překvapila, jelikož mám ještě v živé paměti, jak mě vždy po vysvědčení oblažovala přednáškami na téma "to se na to můžu vykašlat, zase jen ten blbej nanukáč".
Ostatně soudím, že s temperami od babičky si Cibulka užije mnohem víc než s chytrým telefonem. Už za dva dny mi volala poněkud hysterická Jezinka, aby mi oznámila, že Cibuli urve hlavu a ještě si hodně rozmyslí, jestli svůj akt pomsty nerozšíří i na mne. Naprosto jsem nechápala důvod její nelibosti, což ji rozrušilo o poznání víc. Jak může mít tak tupou matku, která nepochopí, že temperové malůvky prasátka a dvou sluníček na zdi v předsíni jsou zcela nepřijatelné?
Musela jsem své dceři připomenout, že já jsem se cítila také poměrně výrazně rozladěně, když ona vyvedla fixou v obýváku převelice umělecky pojatý indiánský totem, a přesto jsem z ní kůži nesedřela. Zmínila jsem i nožíkem vyrobené zářezy v konferenčním stolku, když si se stejně třeskutě inteligentním Ajťákem zaznamenávali skóre ve stolním fotbálku. I tuto záležitost se jim podařilo přežít ve zdraví. Nezapomněla jsem ani na malý požár v dětském pokoji, když s Ajťákem vyráběli (pod čerstvými dojmy ze čtení Foglarovek) opálené březové svitky. Plameny byly uhašeny, řvoucí Ajťák s puchýřem jako lívanec byl uklidněn a ošetřen a na zadek nedostal kupodivu nikdo. Jedinou větší újmu jsem utrpěla jen já, protože se o mne pokoušela mrtvice
Jezinka hudrala jako rozčílený krocan, ale nakonec postupně ztrácela počáteční elán Zorra mstitele. Ještě chvíli moje bystrá dcerka pronášela naprosto neodolatelné a přísně logické úvahy o tom, jak ona nemůže za to, že já jsem měla dva nevycválané spratky. Mám se ovšem spolehnout, že Cibule taková rozhodně nebude. Neodporovala jsem. Jezinka má zajisté pravdu. Podle všech dosavadních poznatků bude Cibulka zloduch mnohem větší. Fantazie má na to dost. A navíc platí mé oblíbené - sova nemůže mít kanárky.
Následující telefonní momentka je určena pouze pro silné jedince. Cibulce řádila v pusince Zoubková víla se sbíječkou. Vypadá to hůř než ve skutečnosti, ale Cibule se cítí velmi významně a tuto nádheru na nás cení při každé příležitosti.
Super začátek dne. S úsměvem na líci. Jako vždy Jen ta hrůza nakonec se k tak líbeznému povídání nehodí. Silně totiž připomíná něco, co mi předvádí názorně na obrázcích moje zubařka se slovy "když nebudete chodit k dentální hygienistce, tak....". Nebudu.
OdpovědětVymazatUž se moc těším, až budu dávat vnoučkovi, takové nevhodné dárky Zatím mám srandu z toho, když řeknu , že mu něco ohřeju v mikrovlnce a dcera na mě vrhne vražedný pohled , divím se že se svými sestrami ještě žije
OdpovědětVymazatTempery jsou prima dárek. Kam se hrabe virtuální kreslení.Ale jde to i bez temper. Jistý jedinec kdysi pomocí květů pivoněk napsal na novou fasádu nápis XENA.
OdpovědětVymazat[1]: Cibule má ovšem kliku, že ta pohroma za pár týdnů zmizí. V našem věku už by to bylo definitivní [2]: Tohle už mne taky napadlo mockrát. jak jen mohly ty moje nebohé děti přežít, když jsem byla tak nemožná matka. Naše dcery holt mají patent na rozum
OdpovědětVymazat[3]: Ten jistý jednec to měl vyfotit. Mohlo být třeba mávání pivoňkou. A nebo šlehy a štulce?
OdpovědětVymazatDěkuji za nádherný článek, který mne postavil na nohy. Pěkný víkend!
OdpovědětVymazatTo je tak krásně napsáno, i když tě to "žertovně" rozčiluje. Já tyto zkušenosti nemám, tak nemohu zodpovědně přispět k diskuzi o tvořivých dětičkách. Ale co se v mládí naučíš...
OdpovědětVymazat[6]: Otavínko, rádo se stalo Já bych ráno k postavení na nohy leckdy potřebovala jeřáb.[7]: Třeba na tvoje "tvořeníčko" před lety vzpomínají jiní
OdpovědětVymazat[8]: Jeřáb jako stroj nebo jeřáb jako strom? Zkapalněné plody (jeřabinka /sorb-apple brandy/, obzvláště pak odrůda oskeruše) tohoto stromu opravdu dokáží probrat i tak lenivé jedince jako jsem já.
OdpovědětVymazatAsi budu vypadat jako nemístný chlubil či šílenej vzorňák, ale já si nějak neuvědomuju že bych někdy páchala takové pohromy. Ono to asi hlavně bylo tím, že jsem byla jedináček a neměla jsem tím pádem pošťuchovače k takovým věcem a pak naše bydlení dvou generací ve dvoupokojovém bytě nezaručovalo ani vteřinu tolik potřebného soukromí a klidu k takovému tvoření, protože nad vším děním bdělo bystré oko mojí babičky....moje dítka sice už nějakou tu malůvku na tapety provedly, nicméně jim všechno pokud to bylo a že bylo jen v rámci jejich pokojíčku procházelo. Ovšem věřím že pokud by mi případné vnouče či vnoučata něco takového provedla řvala bych stejně jak tvoje Jezinka!
OdpovědětVymazatSova nemůže mít kanárky - pod to se klidně podepíšu Jen se začínám opravdu bát, co mne čeká, pokud si někdy pořídím liščata...
OdpovědětVymazatTak nostalgicky vzpomínám, jak jeden z mých milých chlapců zkoušel ostrost nože na hraně nové automatické pračky. Nikdy bych nevěřila, že bytelné smaltování se dá proříznout...a věru je to tak. No děti dokážou mnohdy snad i nemožné...
OdpovědětVymazatU sov je mi to docela jasné, ale - byť je to jen surreálná myšlenková konstrukce - zajímalo by mě, jak by to bylo u čerfů.
OdpovědětVymazatSouhlasím, fotka je pro silné nervy. Kdybych nečetla poznámku, že jde o Cibulčina kusadla, vsadila bych se, že z monitoru na mne chledí Predátor v celé své mimozemské kráse.Jezinka vůbec nepřeje dětské fantazii a možná rozvíjejícímu se talentu. Malíře pokojů si dnešní zákazníci hýčkají. Jezinka netuší, co jí doma vyrůstá. A nebo jde o umělecké sklony pro velká plátna. Outěžka trpí stejnou zálibou, která avšak zůstává bez trestu, jelikož ji nechci zarazit ve vývoji. Jsem však zvědavá, jak se s touto její posedlostí popasují ve školce. U nás v bytě jsou pouze čtyři voskovkami nepomalované stěny a ty jsou v Outěžčině pokojíčku. Stále čekají na výzdobu své majitelky. A to mi nějaký dobrák poradil, že by se třeba Outěžce líbily prstové barvičky... Hm, tak to už by ale asi stěny řvaly pestrobarevností jako paviáni - ačkoli, nemám nic proti barvám a ať se dětská dušička poraduje. Člověk by neměl lpět na věcech, Cibulka to určitě nemínila zle, chtěla potěšit své bližní. A tempery nejsou zlé médium, lze je zlikvidovat zcela bez následků.Já se bavím. A Jezinka je miláček, těším se na další vyprávění o té malé výtvarně nadané umělkyni. A mimochodem, doufám, že Zoubková víla jenom nadoluje, ale taky něco za každý zoubek nechává... Co?
OdpovědětVymazat[14]: Když se hloupost stane jednoho součástí, je to tragédie. Samozřejmě, že se těším na vyprávění nejen o Jezince, ale hlavně o malé Cibulce.
OdpovědětVymazat[13]: Rousnice může mít žížalu i dešťoffku.
OdpovědětVymazatNikdy jsem nemalovala po ničem, protože mi neustále bylo vtloukáno do hlavy, že byt má být naklizený a krásný, bylo to po mě i vyžadováno, takže jsem několik let(zhruba do svých deseti) každý víkend uklízela velkou hromadu, kterou mi maminka smetla ze všech polic a skříní doprostřed pokoje. A když jsem si ve svých třinácti polepila skříň u stolu plakáty, tak mě málem zabila se slovy:,, To jsem si já u nás doma nemohla ani dovolit! Tahle ničit věci!" takže si nejsem jistá, jak by přežila temperky. Pokud vím, ty jsem stejně ani doma používat nesměla, ty byly jen do školy, na doma byly pastelky a fixy.
OdpovědětVymazatBože, jak já se po tomto čtení těším na vnoučata! Konečně někdo pomstí všechna ta příkoří, kterých se mi během výchovy potomka dostalo
OdpovědětVymazatNu, máte v rodě talent, v žádném případě ji nebrzděte, to jako předškolní pedagog zásadně odmítám. Rozvinula bych tuto myšlenku, ale za chvíli mi dorazí vnoučata na chalupu, musím honem strčit kufřík s vodovkama někam do bezpečí, nejspíš za přeskáče na půdu, případně ho zahrabu pod dřevo v kůlně
OdpovědětVymazatV tomto článku jsi vtipně naťukla známý fenomén, že děti jsou vždycky chytřejší než jejich rodiče. Během času se však ta jejich chytrost z nějakého neznámého důvodu ztrácí. Výsledkem čehož je, že až se i oni jednou stanou rodiči, jsou z nich úplní blbci.
OdpovědětVymazatJinak já za velmi vhodné dárky pro děti považuji trumpetky, bubínky a rachotící samopaly.
[12]: To moji synci byli mnohem kreativnější, jelikož si k likvidaci fungl nové ledničky vybrali moji starou vzduchovku z mládí, kterou kdesi vyšťourali a o jejíž existenci už jsem dávno neměl ani potuchy.
OdpovědětVymazatBudiž jim však omluvou, že nestříleli do lednice jen tak naprázdno, ale spořádaně si na ni nalepili vlastnoručně namalovaný terč v podobě lidské postavy. Přičemž nápadnou podobnost té postavy s mojí osobou jsem se pokoušel taktně přejít.
[9]: Na mne měla domácí jeřabinová pálenka zcela opačné účinky. Propadla jsem se do sladkého nevědomí. Procitnutí bylo velmi, velmi kruté.[10]: Jenže ty jako babička právě vůbec řvát nesmíš Naopak, musíš být velmi tolerantní s výchovu dítěte přenechat jeho zákonité matce. Ani nevíš, jak je to krásný pocit. A Jezina může vyletět z kůže [11]: Příroda je nevyzpytatelná. Třeba budou liščata velmi způsobná [12]: Šikovní hošíci Můj bystrý bratr ve svých si tak osmi letech vydundal na dědovi vzduchovku a terč. Využil chviličky, kdy si hlídkující děda odběhl pro cigaretu, a zastřelil dvě kuřata. Prdel měla posvícení, takže řval jako tygr. Pak se mu vše rozleželo a začal bulit nanovo, protože mu bylo líto chudinek kuřátek. Ovšem sveřepě tvrdil, že mu drůbež vběhla do rány [13]: Nezbývá než provést pokus a počkat, jak to dopadne. Určitě by sis užil napínavé chvilky [14]: Můžu tě ujistit, že mi ta zpropadená zoubková víla udělala řádný průvan v portmonce Cibule dávala velmi okázale najevo, jak hrozně trpí.
OdpovědětVymazatMoc se mi líbí jak máš pojmenované své členy rodiny! Od Medvěda počínaje, přes Cibulku, Jezinku, Ajťáka, Snašku ... Mengano!
OdpovědětVymazatTak si říkám, kdy vlastně slavíte svátky?
[17]: Přesně taková bývala moje máti. Neustále pobíhala po bytě a sbírala bakterie. S bratrem jsme si užili svoje. Z umanutého trvání na naklizeném bytu ji vyléčily až moje děti. Najednou bez omdlení přežila sedačku omatlanou čokoládou nebo drobky úhledně zašlapané do koberce. Babičkovství dokáže divy [18]: Ano, vnoučátka se k těmto cílům dají využít velmi úspěšně [19]: Cibulku rozhodně nebrzdím. To jenom její matce připadá to nebohé dítě poněkud přehnaně odbržděné [20]: Na dárky máme podobný názor. Ale opět jsem se setkala s naprostým nepochopením od Jezinky, když jsem Cibulce špendýrovala krásný bubínek s paličkami. Dvouletá Cibule byla velmi vytrvalý bubeníček a Jezinka mi vyhrožovala psyschiatrem
OdpovědětVymazatZ vědeckého hlediska je ovšem velmi zajímavé pozorovat přerod poněkud výstřední puberťačky v zodpovědnou matku.[21]: Zajímal by mne ten charakteristcký rys tvé postavy, podle kterého bylo možné malůvku bezpečně idetifikovat
Velmi moudré rozhodnutí, já dostávala za vízo studentskou pečeť ještě na gymplu a díky temperám má Jezinka vkusně a originálně vyzdobené zdi. Co si přát víc než tvořivé dítě!
OdpovědětVymazatPohled je to vskutku zajímavý, víla si fakt zařádila, ještě že zoubky rostou jak houby po dešti. Tedy do určitého věku.
...Karolina Světlá by to lépe nenapsala...
OdpovědětVymazat...souhlasím naprosto s tím,že absolventi prvních semestrů ZŠ těžko chápou náročnost učiva a příprav u vyšších semestrů,kde se za odměnu už rozdávají třeba i ty dnešní "tabletky".
...a nejkrásnější je ta zubajda...
[22]: Jestli budou liščata jen z poloviny taková, jak mi vyhrožují moji rodiče (Zaklínací mantra: budou dvakrát horší než ty! A dobře ti tak!)... mám se nejen já, ale celé široké okolí na co těšit. A jinak bych si dovolil citovat tvoji větu o kanárcích a sovách v jednom připravovaném článku... Mohu?
OdpovědětVymazatJako malá jsem se vší gracii pomalovala červenou pastelkou stěny obýváku a pak ostříhala mamčiny štětce za několik set, protože se mi zdály dlouhé... problém ale nastal až ve chvíli, kdy jsem si trénovala psaní dvojitého W nehtem na karoserii auta jinak jsem ale byla také holčička se samými jedničkami
OdpovědětVymazatKteré dítě nikdy nekreslilo na zeď? No, asi já, ale moje dcera ano, pamatuji si to i u dalších dětí. Takže se Cibulka jen nevymyká průměru. Ani s těmi zuby (nebo spíš mezerami)
OdpovědětVymazatVždycky jsem naší holce říkala, že si užije až bude mít dítě, páč to bude určitě horší než ona ....a vyplnilo se
OdpovědětVymazatjo jo roztomilé... jo až já jednou budu mít s nějakou svou přítelkyní děcko, tak to bude pořádná oslava (moc si přeju dítě - myslím to vážně)
OdpovědětVymazat" Moje matka je ve zmatku !... ,, pěknou, - hochu máš památku ,, !... Pročpak ty narážky matky ? ... té ženy ?"
OdpovědětVymazatPřední mé zuby jsou vyraženy !
( ačkoliv prakticky nezkaženy )... těch rukou, jež byly napřaženy
ku ráně pěstí, či ku facce !
...to nelze spočítat ve rvačce !... co xichtů rozbito do kaše !Však zuby mé ? nikde jsem nenašel !
ani jeden tam ! ... dočista !"Hoch podezření má : Dentista !" Tam hajzl se po rvačce procházel,
shýbal se ! ... zřejmě cos nacházel !!Hoch číhá u dentisty ordinace ....
Yann Mrtt tam vešel... a záhy se vracel...
... cení se jako idiot !Chlapec vykřikl : " ÓO !.. Mein Gott !"
... šeptá si : " Kurwa.. ty drž se !
mé zuby ! a v jeho držce !!Kolik jsi za ně zaplatil ??"( okamžitě je vymlátil, ač zality byly cementem ! )... muž šišlá a huhňá : JJá.. ne ! ... to ten !! "" Tu pětikilo .. co bolestné vem ! " " Zuby, a nebo smrt !!
... před chvilkou byl tu Yann Mrtt !
co za svinstvo děláš tu v ordinaci ?Jest vůbec možné, že lidé jsou tací ??... přehršel zubů je na stole !!" Cos s nimi dělat chtěl ?... ty wole ??
bys věděl, lumpe ty zatracený
zuby všechny mnou zabaveny ! "Hoch přines je všechny na strážnici,
... již protokol spisují tři strážníci !
Zlati, mělas přibalit několik obřích skicáků nebo roli balicího papíru! Ohrožení stěn by bylo omezeno... (Nehledě, že na rok bys jí mohla koupit malířský stojan, třeba by to Cibulku tak nadchlo, že by se na veškerý zdi vykašlala.)
OdpovědětVymazatAle je roztomilé, jak si Jezinka začíná prožívat to, co ty už máš dávno odžité.
Když si vzpomenu na sebe, nevím, jestli jsem čárala po zdech. Po zdech se tenkrát tak nějak nemalovalo, na to byly papíry, výkresy, skicáky nebo sešity.
Tak vidíš, beruška už má první rok za sebou! A Jezinka to vede dobře, ve smyslu, že malé necpe hned od mala to nejdražší.
Vidíš, můžeš být vlastně na sebe pyšná, protože se zúročily tvé výchovné metody.
[24]: Slavíme průbežně každý den, který se nám ve zdraví podaří přežít [25]: Však to Jezince taky říkám. Talent se má podporovat a ne dusit v zárodku Ale nějak mi odmítá naslouchat.[26]: Tak "tabletka" opravdu hodně dlouho nehrozí To ať raději maluje v předsíni po zdi.[27]: Samozřejmě můžeš [28]: Můj táta pedagog říkával - zlobit můžeš, ale neměla bys být blbá. Tak jsem mu pilně dělala radost. Nosila jsem jedničky a k tomu poznámky v žákovské knížce [29]: No, já jsem jednou o prázdnicnách u babičky vystřihla na čerstvě obílenou zeď chalupy velikého panďuláka. Pěkně modrou tesařskou křídou. Děda to moc neocenil a dal mi na prdel [30]: Přesně tímhle jsem strašila Jezinku, když byla jako dítě nesnesitelná. A na moje slova rovněž došlo [31]: Tak s chutí do toho a půl je hotovo [32]: Pohled z jiného úhlu [33]: Ale to víš, že dostala i celou škatuli čtvrtek. Jenže ty se jí asi nešikovaly
OdpovědětVymazatA máš pravdu, Jezince zdůrazním svůj nezanedbatelný podíl na její úspěšné výchově. Jsem dost zvědavá, co chytrého mi zase poví
[34]: Ocenila bych tlumočení Jezinčiny odpovědi. Sice si ji dovedu představit, ale zajímalo by mě, jestli by byla s tou představou shodná
OdpovědětVymazat(Jedna moje verze, že ti odpoví, že byla geniální dítě, proto se to vychovávalo samo )
Připomněla jsi mi, jak můj mladší bratr čmáral fixama po nábytku. Já jsem údajně nic tak kreativního neprováděla, takže mamka z něj byla opravdu na nervy, ale taky to přežila =))
OdpovědětVymazat[35]: Odhadla jsi Jezinku poměrně dost přesně. Vyložila mi, že vůbec nemůžu rozumět tomu, jak nevídaně těžké je Cibuli vychovávat, protože jsem nic podobného nezažila. Ona prý byla dítě sice trochu zlobivé ale rozhodně poslušné a přístupné argumentům. Dál si to nepamatuju, protože jsem omdlela. Smíchy [36]: Většinou to všechny matky přežijí. Ovšem s různými následky
OdpovědětVymazatTeda ale dávala ti Jezinka zabrat, jen co je pravda
OdpovědětVymazatTak to mě pobavilo Ta otevřená pusinka nemá chybu :)
OdpovědětVymazatDobrá fotka! Takovou děravou papulu jsem asi ani neměla. Padalo mi to postupně a ještě teď ve svých 21 letech mám nahoře jednu dětskou stoličku.
OdpovědětVymazatKdyž jsem četla tempery, tak jsem si říkala. A jeeeje, průser! Čekala jsem, že počmárala sebe jako indiána a obarvila si vlasy na modro a jako bonus udělala melír i psovi/kočce.
Zdravím,velice úsměvný článek, je vidět Váš klid, když se pokoušíte neumřít při dovádění dětí, a zároveň to píšete s takovým klidem :)S pozdravem Andrea
OdpovědětVymazatAko sa vlastne stava Kacenka k TT?Pekny vikend prajem Tebe a ostatnym
OdpovědětVymazat[38]: Ano, ještě dnes na to vzpomínám se slzou dojetí v oku.[39]: Naštěstí už jí raší nové tesáčky [40]: Cibulka je pilná holčička a tak jakmile zjistila, že se jí nějaký zoubek jenom trochu kejklá, tak nedala pokoj, dokud ho z pusy nevytáhla, Tak se jí povedlo dosáhnout takového pozoruhodného výsledku [41]: Někdy mi klid a rozvaha chybí. To pak mám pocit, že rozhodně vyletím z kůže [42]: Jelikož je Kačenka dle svého skromného názoru nejkrásnější a nejchytřejší na celé planetě, nechává ji TT v klidu Kingu, i tobě krásný a klidný víkend
OdpovědětVymazat[37]:
OdpovědětVymazatTady se přesně potvrdilo, což ráda používám, když si někdo stěžuje na své nevycválané děti. Říkám: "Neboj, až ti dítě vyroste a bude mít svoje děti, budou mu dělat to samé co tobě. A ty se pak budeš jen a jen usmívat a budeš mít radost ze svých vnoučátek."
OdpovědětVymazatCibule je velmi kreativní tvoreček, jen co je pravda! Tohle povídání mě vrací do dávných let, kdy naše maminka málem dostala infarkt, neboť jsme přes celou pokojíčkovou stěnu namalovali voskovkami a vodovkami Taj Mahal .To rčení o sově a kanárcích budu používat, moc se mi líbí!
OdpovědětVymazatÚžasně zábavný článek Často svým potomkům, když jsou nesnesitelní, říkám - Pámbůh ti to vrátí na dětech.
OdpovědětVymazatPodobně jako Cibule jsem tak v tý první druhý třídě vypadala taky. To jsem se vždycky těšila, až se mi bude viklat nějakej zub, jelikož mě nehorázně bavilo si do něj potom pořád strkat jazykem a následně si ho sama vytrhnout
OdpovědětVymazat[45]: Přesně tak, osud je spravedlivý. Veškerá naše minulá příkoří našim dcerám bohatě vrátí [46]: Tví hošíčci zatím podobný výtvarný talent v pokojíčku neprojevili? Pokud ne, o mnohé přicházíš. Obzvášť ve fungl novém bytě [47]: Můžeš se spolehnout, vrátí. A ještě přidá něco navrch [48]: Cibule se vyviklávání přebytečných zoubků věnuje velmi pilně. Až mám cukání ji majznout přes ruce, které má imrvére vražené v hu... v pusince
OdpovědětVymazat