Mám kamarádku Jarušku. Seznámily jsme se před mnoha lety při kočárkovém venčení našich stejně starých ratolestí. Na rozdíl ode mne byla Jaruška vždy dáma. Vzorně upravená a nalíčená, ve slušivé sukýnce a v botách s vysokými kramflíčky.
Ve svých džínách a věčných keckách, s rozježeným vrabčím hnízdem na hlavě, jsem vedle ní vypadala jako obyvatelka popelnice.
Jaruščin úpravný zevnějšek byl v příkrém rozporu s jejím soukromím. Už od raného mládí měla dobrodružnou povahu a zcela neomylně si vybírala naprosto nepoužitelné chlapce. Své spořádané rodiče tím dováděla k těžkému zoufalství. Snažili se jí trochu přitáhnout uzdu a výsledek jejich výchovného působení se záhy dostavil. Jaruška otěhotněla a jako otce svého dítěte a budoucího chotě si zvolila pohledného alkoholika.
Mladý muž byl vážně pěkný a když mi ho Jaruška jednou představila, zahlodal ve mně malinký červík ženské závisti. Ovšem jen do chvíle, kdy mi Jaruška povyprávěla o jeho zálibách. Chlast, karty a hoky. Tyto poněkud diskutabilní koníčky šly Jarušce zacela pochopitelně na nervy, což vyvolávalo v jejím choti silnou nelibost. Tak silnou, že své manželce dal čas od času pár facek.
Když jsem Jarušku poprvé viděla přizdobenou monoklem, probudil se ve mně psycholog amatér. Bez nároku na honorář jsem jí poskytla vysoce odbornou radu - vykopni toho blba, dokud je čas. Jaruška měla ovšem jiný názor a paličatě trvala na svém malinko zcestném přesvědčení, že nezdárného chotě předělá k obrazu svému.
Marnost svého počínání pochopila po dlouhých dvou letech, kdy blba konečně definitivně vykopla. Vyzbrojena nabytými zkušenostmi vrhla se do víru nového života. Optimisticky jsem očekávala, že přehodnotí svůj kladný vztah k závadným mužům.
Jaruška si zanedlouho opravdu pořídila nového přítele. Z jejího vyprávění jsem nabyla dojmu, že odlovila pana Dokonalého. Nepil, byl milý, pozorný a nosil jí dokonce kytky. Nevycházela jsem z úžasu.
Jarušce trvalo tři měsíce, než kápla božskou. Její úlovek měl přece jenom drobnou vadu na kráse. Byl ženatý. Opět jsem si vyzkoušela roli psychologa amatéra a pokusila se jí vyložit, že je úplně blbá. Opět jsem neuspěla. Jaruška byla pevně rozhodutá nechat si od života zase hezky nakopat zadek.
Za nějaký čas se Jaruška odstěhovala a já jsem ji na hodně dlouhou dobu ztratila z očí. Znovu jsme se setkaly až po téměř dvaceti letech. Ale o tom někdy příště...
Tak teda upřímně doufám, že Jarča za těch dvacet let dostala aspoň trošku rozum. A ty by sis měla udělat nějakej ten psychologickej rychlokurz, aby tvoje rady byly údernější...
OdpovědětVymazatNejseš ty i fotbalová trenérka brankářů?
OdpovědětVymazatDlouhý výkop je v moderní kopané velmi důležitý taktický prvek.
Dobré rady často dokážu dávat i sám sobě, jenže je naštěstí neposlouchám .
OdpovědětVymazatTak za a) gratuluju za dva krásné obrázečky od TlusŤjocha. Za b) někdy se rady jiných prostě míjejí účinkem. Já sama jsem toho zářným příkladem. Taky jsem si myslela že z alkoholika udělám abstinenta a taky se to nepodařilo....nakonec jsem naštěstí poslechla poslední instanci a to svůj pud sebezáchovy.Ovšem na další osudy éto dámy jsem hodně zvědavá.
OdpovědětVymazat[1]: Nedostala Jaruška má výrazné samodestruktivní nadání.[2]: Taktizování mi ovšem nikdy moc nešlo.[3]: Tak to já se občas i poslechnu Nědy i v momentě, kdy si radím úplnou blbost. Radit ostatním mi jde pochopitelně mnohem lépe.[4]: V mládi jsme asi všechny byly poněkud naivní a idealistické Nejsem výjimka a rovněž jsem si občas rozbila hubu
OdpovědětVymazatŘíká se, že komu není rady...
OdpovědětVymazatAle stojí oni vůbec o nějakou pomoc? O radu obyčejně ne. Jenže - a teď přijde ta psychologie - podstata problému není v chtění či nechtění, ale v psychickém nastavení.
P.S. Vlasy jako vrabčí hnízdo, džiny a kecky... To vše svědčí o sebevědomější osobnosti, která si nemusí dodávat sebedůvěru vysokými podpadky a podobnou úpravou svého EGO.
To je opravdu poučný článek, nutí k zamyšlení. Moc krásně jsi to vylíčila. Já jsem ale fatalista a věřím v Osud. Co je někde nahoře psáno, proti tomu asi nelze bojovat, ani když máme svobodnou vůli. Co se má stát, to se stane. Tak se totiž rozhodneme.
OdpovědětVymazatJsem zvědavá na pokračování, tak rychle sem s ním, prosím.
Nejlépe se člověk poučí z chyb druhých, zvlášť pokud je má dobře na očích. Těm méně šťastným nezbývá, než se poučit z vlastních chyb. V tom je celá psychologie.Ti, co se nepoučí nikdy, v sobě nejspíš mají nějaké masochistické sklony. Jinak si to nedovedu vysvětlit.Závěr: Rychle napiš pokračování, ať se taky můžeme poučit z Jaruščiných chyb
OdpovědětVymazat...fakt je,že s alkoholikem ani ženatým se nedá žít.Jsem zvědav,jak se rozvinula za dvacet let...
OdpovědětVymazatSamozřejmě, že se nepoučí, možná v příštím životě. Bez sebeúcty vždycky neomylně sáhne po blbovi. A blb zas neomylně hrábne po submisivní chudince, ona by mu normálně uvažující baba zakroutila krkem dřív, než by stačil přijít s nějakým nemravně sbližovacím návrhem. Každý si vybere to, co potřebuje , rady nerady
OdpovědětVymazatTo je mi ale nápad, někomu radit! Rady jsou přece od toho, aby se neposlouchaly. Jak by to potom na tomto světě vypadalo, kdyby všichni poslouchali moudré rady? Nikdo by se nic nenaučil, protože člověk se nejlépe ponaučí na vlastních chybách. Jen to někomu trvá déle. Třeba i více životů.
OdpovědětVymazatNavíc nikdo nemůže vědět, jestli je ta která rada moudrá a jestli je vůbec myšlena upřímně. Někdy lidé druhým radí úplné blbosti a mnohdy dokonce schválně.
Například nemnohá dívka poradí své kamarádce, aby se rozešla se svým chlapcem. Ale často jen proto, aby jej klofla sama.
Kdysi jsem přečetl několik knih od Miroslava Plzáka, odborníka na psychologii partnerských vztahů a ten tvrdil, že do manželství jsou zcela nepoužitelní alkoholik a hysterka, bylo toho víc, ty další jsem už zapomněl.
OdpovědětVymazatFakt ale je, že muži, kteří pro spokojené manželské soužití nemají nejmenší předpoklady, jsou (asi) pro většinu žen přitažlivější než třeba domácí kutil. A to bude také případ Jarušky.
[6]: Ta douška P.S. v sobě skrývá hlubokou pravdu a měla by se tesat do kamene. [8]: Kerrio, já si myslím, že ty jsi v tomto směru z minulosti poučená již dostatečně.
OdpovědětVymazat[7]: S tím osudem bych si ti troufl trochu oponovat. Osud není nic, co by bylo do puntíku přesně dáno, že se stane. Osud je pouze taková osa, na které je spousta výhybek a křižovatek, na kterých můžeme odbočit dobře a nebo špatně.
OdpovědětVymazatKdyby byl osud pevně daný, tak bychom jen mohli po narození složit ruce do klína a čekat, kam nás to zavane. A potom nadávat na mizerný osud. Naštěstí tomu tak není, tudíž můžeme ve svém životě mnohé ovlivnit.
[9]: Moje žena si teda na ženatého alkoholika nestěžuje
OdpovědětVymazat[12]: Ono to je stejné i v opačném gardu. Mrchy a potvory jsou vždycky žádanější, než starostlivé hospodyňky.
OdpovědětVymazat[15]: Asi už ze zkušeností ví co by jí čekalo, kdyby si stěžovala.
OdpovědětVymazatZnáš to, komu není rady, tomu není pomoci, a když na to přijde, musí si každej natlouct vlastní čumák... (Taky jsem si ho už natloukla, i když nesrovnatelně mírnějc. Taky jsem neposlouchala lidi, co měli prokazatelně naprostou pravdu. Jak říkám, každej se musí přesvědčit sám o tom, že něco je fakt docela blbej nápad...)
OdpovědětVymazatDomnívám se, že Tvoje kamarádka bude nepoučitelná a pořád si bude vyhledávat stejné typy mužů. Jsou více přitežlivější, ale nejde s nimi trvale žít. Jsem zvědavá na pokračování.
OdpovědětVymazatTyhle příběhy ze života jsou úplně ze všeho nejčtivější. Nemůžu se dočkat pokračování...
OdpovědětVymazatJinak, nelze než zkonstatovat, že komu není rady, tomu není pomoci. Jsem zvědavá, ajak se vede Jarušce po 20ti letech a zda absence rozumu byla trvalá a s následky...
Pěkně jsi nás napnula. Nemůžu se dočkat pokračování. Ne proto, že bych si myslela, že se Jaruška poučila. Ale proto, že mě zajímají její další eskapády.
OdpovědětVymazat"Přijmout dobré rady vyžaduje víc moudrosti než je rozdávat"
OdpovědětVymazatRadit člověku v jeho vztahu je velká hloupost - je to asi jako když si člověk myslí, že přemluví narkomana, aby přestal brát drogy. Dokud sám nechce, nikdy nepřestane. To samé s alkoholikem... Člověk sám sebe musí překonat, rady od jiných jsou mimo mísu, protože nikdy nevíme, co toho dotyčného do jeho vztahů s čímkoli vede...
OdpovědětVymazat[16]: Muži miluji POTVORY! Ostatně jsou o tom psány i knihy... [12]: Pro mne je nejpřitažlivější domácí kutil!
OdpovědětVymazatJsem zřejmě výjimka!!?
To bylo zajímavé počteníčko. Po pravdě, myslím si, že Jaruš se moc nepolepšila. Obvykle totiž přitahujeme dost podobný typ mužských...
OdpovědětVymazat[24]: Nejsi vyjímka. Jen se už nacházíš ve věkové kategorii, kdy se ti už změnily priority. Teď už prostě víš, že takový domácí kutil je do domácnosti přece jen vhodnější, než testosteronový samec, který nezatluče ani hřebík a v té domácnosti se vlastně ani moc nezdržuje.
OdpovědětVymazatA otěhotnění se napodruhé nekonalo? Když ono je to těžké. Ty dobrý chlapy už má nějaká jiná a nebo....a to spíš....zvnějšku se leckdo jeví jinak, než jaká je skutečnost doma
OdpovědětVymazat[13]: V tomto směru se mi od kamarádky dostalo také neocenitelné rady. Když jsem se po asi dvou měsících chození chtěla rozejít s klukem, tak do mě hučela tak dlouho, jak je super a abych mu dala ještě šanci, že jsem mu tu šanci dala. Rozešli jsme se téměř přesně o rok později, ovšem to už jsme měli tříměsíční dítě.
OdpovědětVymazatObávám se, že když jde člověk rychle ze vztahu do vztahu, opakuje chyby. Když si dá dlouhou pauzu, upadne do samoty. Jo, umět vystihnout ten správný okamžik není jednoduché, na to by se hodil psycholog
OdpovědětVymazat[6]: Zvenčí se problémy druhých vždy zdají mnohem jasnější, než když se s něčím pereme sami. Proto se snáze radí než poslouchá. Děkuji za načechrání mého ega [7]: Já na osud moc nevěřím. Myslím si, že tvůrci svých osudů jsme my sami. Prostě buď se rozhodujeme dobře a nebo nedobře. A podle toho pak náš život vypadá [8]: Jsou jedinci, kteří se odmítají poučit nejen z chyb druhých, ale i ze svých vlastních. A pak skuhrají, jak s nimi život zametá. Obzvlášť v mládí máme sklon být těžce nepoučitelní Bývala jsem chytrá jako rádio, všechno jsem věděla nejlíp. Časem mě to hodně rychlo přešlo
OdpovědětVymazat[9]: Nedá a přesto spousta žen prožije s alkoholikem dlouhý dobrodružný život [10]: Víš, co je zajímavé? Jaruška byla a je všechno možné, jen ne submisivní chudinka. To mě na ní udivovalo nejvíc. Ženská jako břitva a přesto si neomylně vybírala blbce.[11]: Pravda, všelijaých poraděnků, kterým je lépe nenaslouchat, jsou kvanta To víš, ženské dokáží být záludné a pro dobrý úlovek jsou schopné
OdpovědětVymazatledasčeho.[12]: A co teprve kombinace alkoholika s hysterkou v jedné domácnosti
Mladé dívky domáci kutily moc nepreferují. Hledají (zcela chybně) úplně jiné hodnoty Všechno chce svůj čas.
[15]: Tys ovšem dokázal hodit zpátečku [16]: Nějaký zkušený chlap by měl pohovořit o tom, proč to tak je Máte rovněž samodestruktivní sklony?[18]: Rozbít si hubu ve dvaceti je celkem pochopitelné, chybí dostatek zkušeností. Rozbíjet si hubu v celkem pravidelných intervalech po celý život je už poněkud diskutabilní [19]: Otavínko, odhaduješ celkem dobře
OdpovědětVymazat[20]: Absence rozumu byla poměrně dlouhodobá, nikoli však trvalá [21]: Neboj, nenechám vás dlouho čekat [22]: Přesně tak. Jen se k tomuto poznání musí člověk někdy dost složitě propracovat.[23]: Máš pravdu - pokud se dva doma hádají, je pitomost se mezi ně míchat, protože nevím, o co jde. Ovšem vyhodnotit, že život s nenapravitelným alkoholikem, který svou ženu navíc tluče, je bez budoucnosti, to lze celkem snadno
OdpovědětVymazat[24]: Taky už hodně dlouho preferuji domácího kutila před démonickým alfa samcem [25]: Prý je to tak nastavené. Ať vybíráme jak vybíráme, stejně si zase vybereme to, co už jsme měli.[27]: To je fakt. Mám kamarádku a ta má na první pohled doma anděla. Nepije, nikde necourá, je manuálně hodně zručný, je příjemný... Skoro by se dalo závidět. Pak se ale od ní dozvíš, že je to magor, kterého dokážou k nepříčetnosti vytočit drobky na stole, kecá jí do toho, co si smí obléknout a o všem zásadně rozhoduje pouze sám, protože má dojem, že je neomylný.[29]: Ovšem profík a ne amatér
OdpovědětVymazatOdvazim sa komentovat az po pokracovani pribehu!
OdpovědětVymazatJá si naopak myslím, že jsi dobrý psycholog a dobrá kamarádka. Málokdo se odváží říci něco, co druhá strana nechce slyšet.
OdpovědětVymazatAspoň nemá kamarádka nudný život.
OdpovědětVymazatNěco jde a něco nejde. Po bohémovi opravdu nelze chtít žít úplně spořádaný život, ale v několika kratších úsecích z vás zase dokáže udělat královnu, což třeba spolehlivý opatrovatel nezvládne nikdy. A jsou slečny, které z těch několika zážitků dokáží žít hodně dlouho a malovat si nereálnou budoucnost.
U chlapů to platí zrovna tak. Je to takový druh drogy, který jen tak něčím nepřeplácnete. Samozřejmě až do okamžiku, než máte vlastní děti. Tehdy najednou tahle droga bledne. Tedy aspoň u většiny normální populace a minimálně na dobu, kdy cítíte, že vás ty děti ještě potřebují. Až vyletí z hnízda, může být všechno jinak. U žen ten vliv dětí přichází ještě před tím než je opravdu mají díky biologickým hodinám, u chlapů přichází tehdy, kdy se opravdu narodí.
A nakonec, i když se to jeví nepravděpodobné, tak já znám ze svého okolí člověka, který ve dvaceti fakt chlastal jak duha, ale jeho manželka na něj přece jen zapůsobila a teď je z něj kliďas. A samozřejmě taky znám nějaký ten pár, kde vytrvalá milenka dokázala využít situace a nakřáplé manželství pomoci rozbít úplně a vzít si najednou volného muže.
Takže kamarádka si prostě věří a sází na sice větší riziko, ale i možnost zisku. Je to prostě taková výzva. Velké výhry i velké prohry.
Někteří lidé mají sklony si vybírat stejné partnery, asi mezi ně bude patřit i Jaruška. Vzpomněla jsem si při čtení na jeden dokument o domácím násilí, kdy se po víc než deseti letech týrání jedna žena rozhodla odejít. Povedlo se, podstoupila terapii(protože byla psychicky fakt na dně) a pak se k ní vrátili po nějaké době, jak si vede. Byla v slzách a přiznala, že už má za sebou asi druhou nebo třetí známost, které byly všechny jako podle modelu - napřed značka ideál, pak se začali odkopávat. Byli z nich stejní tyrani jako ten první. Brečela, že to není možný, že musí být něco špatnýho v ní.
OdpovědětVymazatBohužel to neunesla.
Snad se Jarušce povede lépe.
Myslím, že problémové partnery přitahují ženské, které mají málo sebevědomí. Vlastní zkušenost, i bez psychologie.
[31]:Možná že byla ostrá jak břitva ve všech oblastech, mimo té citové (a osobní). Těžko říct, opravdu u ní můžou hrát roli jiné faktory, ale většinou to tak je, že ženské, co se podceňují (a můžou být i pěkné i šikovné), kývnou prvnímu dreténovi, který zas podvědomě vycítí (oni mají ti kreténi skvěle vyvinuté instinkty!), že ta ženská bude tvárná jako houba v jejich prackách. Někde se to obejde bez facek a mlácení, ono i takové psychické týrání dokáže udělat své. A alkoholik, to je konec a myslet si, že alkoholika předělá, může fakt jen mladá holka. Myslím, že na tohle už Jaruška po těch letech přišla. Jenže mohla najít ne alkoholika, ale jiného hňupa, protože dějiny se zkrátka opakují.
OdpovědětVymazatNěkteré ženské jsou zkrátka nepoučitelné. A nemusí to být submisivní chudinky. Mnozí lidé dělají ve vztahu neustále ty stejné chyby, leckdy to ví, ale podvědomě je opakují. S tím může psycholog hnout jen málo.
OdpovědětVymazatMám jednu kolegyni a ta taky pluje plynule ze vztahu do vztahu. Vždy je to nějakou dobu úžasné, dokonalé a záviděníhodné a pak... Pak z ní vyleze, co je to za hňupa, ovšem v té době má už dalšího pana Dokonalého. Bohužel v tom vyrůstají dvě děti. Ony tyhle vzorce chování se pak lehce přenášejí.
[35]: Tak já si na komentář tedy počkám [36]: Zastávám názor, že je lepší říct i blbou pravdu, než mazat med kolem huby. Nerada lžu.[37]: Ano, máte pravdu. V mládí jsem určitě nebyla svatoušek, ale v momentě, kdy se dostavily děti, jsem přešaltovala. Asi nějaký "hnízdící" syndrom [38]: Mám taky jednu kamarádku, ta je třikrát rozvedená. Třkrát si vzala naprosto nepoužitelného chlapa, byli jako přes kopírák. Nakonec to vzdala a už pár let je sama.[39]: U Jarky je právě zajímavé, že jí sebevědomí nikdy nechybělo. Spíš zcela naopak.[40]: No právě. Jak se v takovémhle guláši plácají ještě děti, tak je na budoucí malér solidně zaděláno.
OdpovědětVymazatPsí chologie to je věda. A psychologie taky. Pokud ale člověk jedná podle emocí a ne podle rozumu, pak jde psychologie stranou (a rozum také). Teprve, když si pořádně natluče, pak uzná, že chybil.
OdpovědětVymazatNěkteří lidé jsou prostě nepoučitelní.
OdpovědětVymazatAle ty ses snazila. =)
Cesty osudu jsou různé a rozhodně často stojí za povšimnutí. Naše přesvědčení pak jedním jediným okamžikem prozření můžou padnout.
OdpovědětVymazatCo si budeme povídat, že? Život je neustálý boj. Rozhodně by mne ale zajímalo, jaké bylo to setkání po 20 letech.. :) Jakpak to s ní asi dopadlo?
Byla jsem zvědava na konec... a ono
OdpovědětVymazat.
Jaruška to má těžké - někde se u ní asi stala chyba... a vlastně jí v tom docela rozumím. Podobný talent mám také. Brát slušné chlapce pouze jako kamarády - jo, to mi jde :)
[42]: Ženy mívají sklon jednat poněkud iracionálně a emoce jimi clumají jedna radost [43]: V mládí se jen neradi necháváme poučovat. Bývala jsem stejně paličatá.[44]: Bez boje by byla nuda [45]: Třeba chceš mít taky život plný nečekaných dobrodružství
OdpovědětVymazatTo koukám, co zde máš komentů! Už jsem přečetla druhou část "pamětí s Jaruškou" a konstatuju, že jsi zvolila výbornou metodu. Nahlodat zvědavostí, jak to bude, a pak udeřit přímo na ženské téma. Není divu, že byl tento článek vybrán. Vybrala jsem si ho taky i s tím pokračováním...
OdpovědětVymazat[15]: Navíc když je ten alkoholik už pár let šťastně a přesvědčeně za vodou. Tak jí přeju, abys tam už byl nafurt...
OdpovědětVymazatRodičům Jarušky určitě nezávidím.
OdpovědětVymazat[47]: Žesnké jsou od přírody trochu zvědavé [49]: Tenkrát si nad ní opravdu rvali vlasy. Ještě se naštěstí dožili, když Jaruška šťastně zahnízdila. Dnes už nežijí.
OdpovědětVymazatMoc přeju Jarušce, aby jí to tentokrát vydrželo a Tobě pevné nervy na další psychologické rozbory.
OdpovědětVymazatKdyž to tak čtu.. Tak s tou vizáží to máme hodně podobné. Já bohužel nikdy nebudu dáma... Já su prostě vesnická selka a hotovo
OdpovědětVymazat