Medvěd má mnoho předností a jeden zásadní nedostatek. Je totálně nenadán schopností rozlišovat jemné odstíny barev. Základní spektrum zvládá bez větších problémů. Jakmile ovšem začnu mluvit o béžové, smetanové, šeříkové, skořicové, kakaové nebo nedejbože lila, nasadí výraz raněné laně a naše komunikace dostane povážlivé trhliny.
Kdysi dávno jsem projevila přání, že bych chtěla mít obývák vymalovaný světlounkým odstínem hráškově zelené. Ponechán bez mého bdělého dozoru se Medvěd pustil do díla. Po malování po sobě vždy i uklidí, takže z jeho pohledu nebyl jediný důvod k reklamaci. Naprosto tedy nechápal, proč se po příchodu domů lámu v hysterickém oblouku a sháním číslo na psychiatra. Vymalováno bylo moc pěkně, ovšem temná vojenská zeleň mě opravdu nenadchla.
Vzhledem k tomu, že dny letí a o Vánocích se budeme stěhovat, bylo rozhodnuto, že první adventní neděle je nejvhodnější čas k pořádné hádce. Za tímto účelem jsme se odebrali do obchodního centra, abych si mohla vybrat obklad na zeď s krbem a dlažbu kolem krbu. Zadání znělo - vyber si co chceš, mně je to jedno. Hlavně ať to jde dobře řezat. To pro mne sice byla poněkud tajuplná podmínka, ale nemínila jsem se tím blíže zabývat.
Kdyby byl Medvěd stratég, tak mě nechá bloumat mezi vystavenými vzorky, dojde si zatím na kafe, po hodině si mě vyzvedne, vyhodnotí kvalitu řezatelnosti, naloží vybrané zboží a plni manželské lásky a vzájemného porozumění pojedeme domů.
Zvolil zcela opačnou taktiku. Rozhodl se přispívat hlasem poradním. Zpočátku to vypadalo nadějně. Vybrat si přírodní kámen jako obklad mi trvalo malou chvilku. Objevila jsem přesně to, co jsem chtěla. Stačilo přihodit do vozíku pár metrů barevně ladící dlažby. Zde se do děje vložil Medvěd.
Naprosto neomylně ukazoval na zcela barevně nevhodné kousky a na moje zpočátku mírné, později poněkud hysterické námitky, že k šedým a béžovým odstínům si fakt nedovedu představit tuhle divně skořicovou a už vůbec ne kakaovou, reagoval prohlášením, že absolutně nechápe, proč tak blbnu. Hnědá jako hnědá ne?
Já jsem na oplátku nechápala, že on nechápe a tak jsme si užili téměř tři hodinky vzájemného nepochopení. Domů jsme jeli naloženi zcela neadventně. Alespoň že ta dlažba bude ladit s obkladem.
P.S. Pánům, kteří chápou rozdíl mezi smetanovou a slonovou kostí a navíc vědí, že lila není fialová, se upřímně omlouvám.
Mužský mozek prostě neumí vyhodnotit jemné barevné valéry. Pro ně červená je červená i když je to oranžová, zelenou mají zažitou jako tu šílenou vojenskou barvu, a rozdíl mezi purpurovou, lila, šeříkovou a fuchsiovou je pro ně absolutně nepochopitelný. Ono to je dokonce i vědecky prokázané že jsou schopni vnímat jen základní barvy, další odstíny a kombinace jsou pro ně od přírody tabu.
OdpovědětVymazatZnám snibrodskou zeleň.
OdpovědětVymazatA znáš ty Hrancovu neznělou hněď - viz http://tlustjoch.blog.cz/1201/pr68?některé barvy jsou jedovaté a nedoporučují se lízat.
[1]: A protože jsmy my chlapi barvoblbí, tak jsme vynalezli vzorníky, kde jsou barvy označovány čísly a nikoliv nějakými vágními termíny, jako slonová kost. Což je samo o sobě blbost, protože se nejedná o barvu kosti, ale klu. Což je zub a nikoliv kost. Některý slon může mít kly tmavší a některý světlejší. Proto jsou taky ve vzorníku barev RAL dva odstíny slonové kosti, leč důležitá jsou čísla. Stejně tak smetana může mít různé odstíny podle podílu tuku.
OdpovědětVymazatPodobné je to s hráškovou barvou. Hrášek může mít asi deset odstínů zelené.
Proto pro příští malování radím vybrat barvu podle vzorníku, příslušné číslo napsat na papírek a vložit do rukou tvůrce malby. A nebo si rovnou nechat požadovaný odstín namíchat, což provádějí ve všech hobbymarketech a větších prodejnách barev.
To ti radím jako zkušený modelář, protože u modelů například bojové techniky velmi záleží na autencititě odstínu. V modelářství by se s nějakou slonovou kostí nebo smetanovou rozhodně nevystačilo.
[2]: Co to je ta snibrodská zeleň? To je nějaký speciální odstín svinibrodské zeleně?
OdpovědětVymazat[1]: No a co, vždyť jsme jenom trubci. A trubcům je nějaké rozeznávání jemných odstínů zcela k ničemu.
OdpovědětVymazatApropó, zrovna nedávno jsem našel v lednici zbytek smetany a byla taková šedočerná.
OdpovědětVymazatTudíž mám problém orientovat se v tom, jak vlastně má vypadat taková smetanová berva.
A teď si představ, že si můj choť před malováním pozval pana malíře. Ten se vytasil vzorníkem barev, kde počet odstínů čítal sta možností. Proti tomu jsou RALky, jak si je pamatuju z práce na hliníku, velice chudé příbuzenstvo. Stál nade mnou a prý něco si mladá paní vyberte, v bundě s jednou nohou v předsíni . Mám bohatou fantazii, ale ty dvě barvy, co jsem pod psychickým nátlakem vybrala během tří minut, pojmenovat nedovedu. Prostě nějaká světle modrá s nějakou fialovorůžovou. Hlavní je, že se stejné dvě barvy vyskytují na závěsech a ostatních doplňcích. Možná je někdy lepší mít času málo, protože většinou je dobrá hned první volba. Přeju ti do dalších výběrových kol pevné nervy a poklidný advent
OdpovědětVymazat[5]: No jo no, každej jsme holt nějakej
OdpovědětVymazat[3]:Ano Malki, vzrníky jsou pro muže A blondíny....a proto taky když jsme malovali jsem vybírala podle vzorníku a čísla, ale ne proto že bych nevěděla jak barvu pojmenovat ale proto, že prodejce byl MUŽ
OdpovědětVymazat[4]:Jo, je to zkratka, aby se to vešlo to twitteru.
OdpovědětVymazat[10]: Aha, já zapomněl, že se naše civilizace právě nachází v epoše "doby zkratkové". To abychom ušetřili prostor a hlavně čas.
OdpovědětVymazatZTZBSAČNPO. OMG! (Z těch zkratek by se ale člověk někdy posral. Ó můj Bože! )
Chlapi a odstíny barev. Na to jsou "blondýny" zase oni. Jasně - zařizování = hádka. Obklady - hádka. Barvy - jak přes kopírák. Jenže bez jejich "investování do novýho" to nejde. Nejlíp se nechat dovezt do kvelbu, chlapa odložit k nějakýmu náhodnýmu přítomnýmu stopro odborníkovi a účelu je dosaženo. Vybrané pečlivě "vzadu" zabalit a doma si pak dát do uší vycpávky. Stejně to obrble. Když chlap vybírá, vzorníky jsou mu na nic - nepochopí a nevyužije. Maskulinní blondýna
OdpovědětVymazat[11]:Jo, jo, dříff SNB znamenalo "Sbor národní bezpečnost", nyní se tato zkratka používá pro "snowboard"
OdpovědětVymazatVypozorovala jsem to nejen u nás doma, ale i u mých rodičů, že se hádali vždy, když se něco dělo. Malovalo, předělávalo, stěhovalo a mělo něco rozhodnout. Muži většinou chtějí přijít k hotovému a eventuelně říci:To se mi nelíbí, ale tím to taky hasne.Vezmi to jako fakt a nestresuj se tím.
OdpovědětVymazatOno spíš záleží odkud si ty barevné vzorky berete. Pokud je to kuchyně, květinky a drahokamy, tak mají ženy větší přehled. Jenže pokud si vzorek vytáhnu z něčeho jiného, co naopak zajímá mě - třeba odstínů ryb (rybář), odstínů dřeva (truhlář), oceli podle teploty (kovář), odrůd vína (vinař) nebo nedej bože brouků (entomolog) či kamenů (geolog) které nabízejí taky opravdu hezkou řádku odstínů stejné barvy, tak jsou holky samozřejmě úplně v koncích. Tyhle vzorky jim v jejich hlavičkách nezapnou vůbec nic.
OdpovědětVymazatPrávě proto lakýrníci disponují stovkami a stovkami vzorníků, aby si člověk mohl vybrat. A většinou to i tak dopadne blbě, protože vzorníky bývají nedostatečně velké a nebo jsou prostě jen papírové a jiný materiál dá barvě zase jiný výraz.
Většinou, když se se ženou nemůžeme shodnout na barvě, tak jí prostě vytisknu RGB vzorek na počítači a tam si v té ploše tu svou barvu zakroužkuje. Její souřadnice daná těmi třemi čísly červené zelené a modré je pak už většinou jistota.
Mimochodem barvit si pokoj jakoukoliv barvou kromě bílé beru za blbost (jasně že nesouhlasíte). Barvy jsou totiž mrchy - žerou světlo. To, že na vás září krásná meruňková stěna neznamená nic jiného, než že ta stěna pohltí spoustu světla ze zelené a modré části spektra jen proto, aby ta červená část a trochu zelené udělalo v našem oku meruňkový vjem. Jen bílá, jako jediná odrazí skoro vše co na ni dopadne (proto je taky bílá).
Takže, když už barvu na stěně, tak ať je co možná nejsvětlejší - tedy nejblíž té ideální bílé.
Bývá také moc hezká barva ( kafe brom do zelena.).
OdpovědětVymazat[1]:Řekl bych že blábolíte :). A to co říkáte, že je "vědecky dokázané", je asi zrovna tak dokázané, jako že holčičí a ženské hlavičky se prakticky vůbec nedokážou orientovat v hranatých tvarech. Poznají maximálně nějaký čtverec a trojúhelník. Ale zapamatovat a zpaměti nakreslit zapamatovaný jen trošku komplikovanější tvar je nad jejich síly. Na tvary prý nemají buňky ...
OdpovědětVymazatJak já ti holka rozumím, a proto každý zvelebovací počin musí být pod přísným vedením. Byť za cenu ústrků a křivd. Dokázat to ušéfovat tak, aby ti z toho v příštích 10ti letech při každým pohledu nestávaly vlasy hrůzou na hlavě je priorita číso jedna. Zajímavý je, že chlapi nějaký barevný nesoulad esteticky nijak nepobuřuje. Mají to holt nějak jinak...
OdpovědětVymazatJá se z těch komentářů picnu .
OdpovědětVymazatDěkuji ti, alespoň jsem se v tomhle blogoblázinci trochu zasmála . Připomnělo mi to trochu opačnou historku, když mi manžel ukazoval katalog se spodním prádlem. Po mém sdělení, že tahle světlá smetanová podprsenka je vážně úžasná, mě sjel pohledem a povídá - kde jsi na tuhle barvu přišla, to je přeci šampaňská!
OdpovědětVymazatI já mám doma barvoblbého. Ta barva, která tvoří podklad komentářů, je podle něj žlutá. Má takovou mikinu.
OdpovědětVymazatAno, přiznávám, příliš jemné barevné nuance mě taky moc netrápí. Když někdy opravdu záleželo na výsledku, věci estetické jsem outsourcoval, vždy se našel někdo, kdo se zdál být v tomto ohledu lépe vybaven než já. No a pokud si mám nějaké barevné kombinace užívat sám, jsem spokojen právě s těmi, které mám a netoužím po jiných .
OdpovědětVymazatTak co se týče barev, mám nejspíš trošku více testosteronů. Pojmy jako smetanová, skořicová, lila apod. mi jsou sice známé, ale absolutně netuším, co si pod tím představit
OdpovědětVymazatAle aspoň je u nás veselo. Náš domeček permanentně v rekonstrukci se směskou doplňků posbíranou kde se dalo... No, není to nejlépe sladěné, ale pracuju na tom (už 12 let )
[21]:Spíš měl jen ohledy na vaši "barvoblbost" a tak prostě vybral nejbližší základní barvu . Protože kdyby vám řekl, že je to samozřejmě "kojotí hnědá", tak budete jen zírat jako ta naprosto bravoblbá vy a to by si na triko nevzal.
OdpovědětVymazatP.S. Ta "kojotí hnědá" je z rejstříku barev vybavení americké armády - "Coyote brown". Je velice vhodná do puštních operací. Asi jste o ní ještě neslyšela, co?
A rozeznáte jiskřivě zlatavé odstíny čepičkatých sklenic piva, jasnozřivé slípky?!? A co teprv blondýny, brunety, plavovlásky, zrzky, mahagonky či jiné chlupatice... Lepší barvoblbý mozek než žádný...
OdpovědětVymazat[1]: Trochu se pánů zastanu. Mám kamarádku, určitě je to ženská, a ta taky jemné odstíny nerozlišuje Dovede se obléct do barevně velmi prapodivných kombinací a vůbec ji to netrápí. Vždycky mi říká - já to prostě nevidím [2]: Teď už ji znám
OdpovědětVymazatPravda, olověná běloba asi nebude to pravé ořechové k svačině.[3]: Ty jsi ukázkový chlap. Všechno dovedně okecáš a zamotáme se do problému podílu tuku ve smetaně
Od určité doby barevnost stěn neřeším a všechny jsou u nás v nekonfliktní bílé.[6]: Tady už se zřejmě nebude jednat o smetanovou, ale bude to plísňová zeleň [7]: První volba je dobrá. Nesmíš mít ovšem za zády radila Medvěda [11]: Mohu poprosit o překlad té tvé famózní zkratky? Na to opravdu nestačím.
[12]: Je vidět, že máš rovněž velmi bohaté zkušenosti [13]: A to jsem v blogosféře narazila i na SBN. Smysl mi zatím uniká.[14]: U práce se většinou nehádáme. Přísluší mi pouze funkce pomocného dělníka, tak si nemůžu moc vyskakovat
OdpovědětVymazatPodám, přidržím, poponesu, posbírám nářadí...[15]: Už jsem to zmínila výše - od určité doby jedině a pouze bílá Je to bez dohadování a teď jsem se dozvěděla i další výhody [17]: To říkávala moje babička, když něco mělo zcela neidentifikovatelnou barvu [18]: To je fakt. Kdybych dala do obýváku zelený koberec, fialovou sedačku, růžové závěsy a oranžový konferenční stolek, tak to Medvěda nijak výrazně nerozruší
[19]: Tak to mě opravdu zaujalo Nejen, že tvůj manžel tak pěkně rozlišuje barvy, ale on si s tebou prohlíží katalog se spodním prádlem. Závidím Jediný katalog, do kterého Medvěd vydrží hodiny zírat, je s věcmi na jeho zbožňovanou čtyřkolu. A nechápe, že nesdílím jeho vytržení nad přílbami, páteřáky, rukavicemi, brýlemi a ostatnímy veledůležitými potřebnostmi. Mně se vždycky tak akorát naježí drdol, když vidím ty ceny [21]: Když jsem byla ve špitále, chtěla jsem, aby mi přivezl čistou noční košili. Požádala jsem o tu světle vínovou. Když dorazil domů, celkem zoufale mi telefonoval, že ji nemůže najít, protože vidí jen dvě červené.(Červenou nemám ani jednu.)Změnila jsem objednávku na bílou [22]: Když si sám vybereš, není důvod ke stížnosti [23]: Někde nahoře jsem psala, že mám podobnou kamarádku [25]: Rozeznáme, načepýřený kohoutku
OdpovědětVymazatA to víš, že vás milujeme i s tím vaším trochu jiným mozkem
Megano, väcsinou s Tebou suhlasim, ale dnes nemozem. On je ten problem asi len v pomenovani tych farieb. Od ranneho detstva som mal hrozu z technickeho pojmu "staroruzova". Uz len pri pomysleni na taku farbu sa mi chcelo zvracat. Neskor som bol roky skoleny v "nauke o farbach" a musel som sa potlkat zivotom medzi "neapolskou zltou" a "benatskou cervenou", ci podobnymi nezmyslami. Onehda som musel na test kvoli vodicaku. Pan doktor mi predlozili tri zakladne farby. Pripadalo mi to tak smiesne, ze som mu zacal vykladat, ze v tej cervenej vidim odtiene karminovej, oranzovej, ba dokonca siena palena je tam primiesana, okrem znacnej davky chromoxydu zlteho a maleho mnozstva kraplaku. Ked som pri zvysnych farbach takto pokracoval, tak ma chcel poslat na psychiatriu, kym som mu nevysvetlil, ze je to u mna "déformation professionnel" a ze takto poznaceny som preto, ze sa tym vlastne cely zivot zivim. Kazda farba je miesana a subjektivna. Ale do interieru by som daval len bielu. Hlavne, ked sa nejedna o priestory stadionu alebo o nejaky palac, ale o obydlie priemernych rozmerov.
OdpovědětVymazatEste stale sa to musi nasobit, tie komentare? Myslel som, ze to uz zase funguje normalne. No tom som zvedavy, ci sa ten prvy zjavi...
OdpovědětVymazat[25]: D s tým pivom a ženami máš pravdu. Ja sa desaťročia neviem naučiť správne naliať pivo do pohára, aby ta "čepička" bola ...neviem pochopiť aka?! To sa jednoducho nedá naučiť!
OdpovědětVymazat[29]:Kingu, staroružová je na pochopenie najjednoduchšia. Je to krásna ružová blúzka, ktorú nosí dáma až do svojej staroby a nevyprala ju! Farby o ktorých píšeš ďalej, sú pre mňa orieškom. Keď som to čítala, tak prvé čo ma napadlo : "očiar ho poslal na psychiatriu" , lebo to už je naozaj pre normálneho človeka úchylka...háát umelci ...
[26]:To není barvoblbost to je absolutní nedostatek vkusu . Tak jsu samozřejmě vyjímky, jako všude
OdpovědětVymazat(17) Kafe brom dozelena ? No, nevím. Na vojně nám sice dávali do kafe brom, ale z jiných než estetických důvodů
OdpovědětVymazatSpíše to znám jako kafebronzdozelena.
Vidím to jako barvu kávy arabica s bronzovým nádechem a pod úhlem opalizující měňavá zeleň.
[32]:Je otázka, co je u barev vkus. Ale většinou je to prostě to, co jsme "nakoukali" celý život. Proto budou brazilské paňmámy považovat za vkusné něco jiného, než ty japonské. A ty zase něco jiného než ty německé. A v tomhle mají kluci nakoukáno rozhodně míň než holky. Věnují tomu fakt míň pozornosti, protože tu radši věnují nakoukání tvarů věcí, strojů a jejich funkcí a chování.
OdpovědětVymazatProto taky holky nemají proti klukům vůbec žádný vkus třeba ve výběru aut, počítačů, techniky. Klidně koupí tu největší (tvarově i technologicky) nevkusnou hrůzu, jen když má tu "správnou" barvu. Jsou prostě tvaroblbé.
[34]:Tak stejně jak se u mužů co se týče rozlišování barev najdou vyjímky, tak i v tomhle jsou vyjímky u žen....a promiň ale rozdíl mezi kuželem komolým jehlanem osmiúhelníkem a rotačním hyperboloidem taky poznám. A co se týče aut nezáleží na barvě ale na značce a navíc některé barvy některým autům vyloženě neslušej.... Nebyl řešen problém v kontextu s jinými kulturami nýbrž s jedním daným českým mužem a moje odpověď se týkala jedné české ženy....pokud by se to vzalo jako průřez kulturami a jejich preferencemi barev a jejich používáním bylo by to samozřejmě o něčem jiném. Ještě malá poznámečka u vkusu nebo nevkusu barev, velkou roli v tom hrají trendy a módní návrháři, to jsou ti kdo to určují....a je na nás jestli se tomu přizpůsobíme nebo ne. Ale celkově se dá říct že u nás vkusně a elegantně oblečených lidí najdeš poskrovnu.....
OdpovědětVymazat[35]:Tak jsou samozřejmě mezi ženami vyjímky, jako všude
OdpovědětVymazatAhoj, mohla bych tě poprosit o hlas na fotku s perníkovými stromky?:) Byla bych ti moc,moc moc vděčná.. Hlasuj prosím pro Barboru M. děkuji ti mockrát a ráda oplatím..:) https://www.facebook.com/albatrosmediacz/app_163177517067273
OdpovědětVymazat[29]: Moje chyba. Článek se měl jmenovat Proč jsou NĚKTEŘÍ chlapi barvoblbí Ty jsi, Kingu, malíř, takže do téhle kategorie chlapů v žádném případě nepatříš [31]: Napadlo mě při čtení totéž. To doktor nemohl pobrat [33]: Něco jako takový ten velký, lesklý, měňavý brouk?
OdpovědětVymazat[38]:[29]: Ja mozno ani nie som CHLAP!NO ano, ti doktori...
OdpovědětVymazatNešťastníci s jemnocitem ( jakýmkoliv) to mají na světě přetěžké.
OdpovědětVymazatJá kupříkladu maluji. Maluji rád. Však výsledek je vždycky malé překvapení i pro mě. Trochu jiný barvoblbý odstín? Problém? Ale děte. Za dva roky bude zase jiný a do umírání daleko Ne?
On to není vždycky problém jen u chlapů. Já jsem od dětství schopná říct, jaký barvy se k sobě hodí a jaký se tlučou. Prostě to vidím. Ale třeba moje šestiletá sestřenka k sobě splácá naprosto cokoliv a je jí to úplně, ale úplně jedno...
OdpovědětVymazatVidím to jinak.Syn je barvoslepý ale jen v určitém spektru.Když byl malý,mysleli jsme, že si prostě nedokáže zapamatovat odstíny,protože párkrát je odhadl a trochu jsme se mu i posmívali.Doktorka nepřišla na poruchu barevného spektra.Na střední školepodstoupil podrobné oční vyšetření a díky poruše vizu nemůže dělat přesně to, co by chtěl.A my se už nikdy nikomu nesmějeme...
OdpovědětVymazatJe to ve spamu.
OdpovědětVymazatP.S. Nechci se moc dotknout barevného vkusu autorky. Ale když už píšete, že si k jakési béžové nedovedete představit jakousi skořicovou a už vůbec ne kakaovou, tak proč to děláte na svém blogu? Barevné schéma textu článků a diskuse docela ujde. Ale ten sloupek archívů a rubrik vlevo s tím mixem skoro kakaových a skoro skořicových barev a nedostatečně kontrastního písma je takové malé barevné peklo. Ale asi to vidíte jinak
OdpovědětVymazat[39]: V tom to určitě nebude [40]: Ale určitě Jsou mnohem důležitější věci na světě, než nějaké barvičky [41]: Třeba z toho ještě časem vyroste [43]: Poctivě jsem komentář vylovila a stejně se zatím neukázal. Tak uvidíme, co přinese čas.[44]: Celou dobu čekám, kdy mi to někdo kvůli blogovým barvám nandá
OdpovědětVymazatBez zveřejnění fotek obkladů (a to se mi vskutku nechce) budu těžko vysvětlovat, o co mi v dané chvíli šlo Třeba se někdy rozhoupu a něco s tím blogovým barevným peklem udělám a třeba taky ne.
Takže znovu, snad se zobrazí předchozí komentář
OdpovědětVymazatBože, tímto já procházím každou chvíli při vybírání něčeho do bytu!
OdpovědětVymazatManžel nevidí už základní rozlišení červené a oranžové, tak jakápak je mechová ?
Pro mě je to katastrofa- teď skoro po roce jsme vybrali obkladačky, dlažby do koupelny , na WC a do kuchyně. I když jsme vybrali i obklad do kuchyně, tak jeho koupě visí na vlásku už více než čtvrt roku. A to bych mohla pokračovat.
V pondělí přijede firma a nemají tam baterie vodovodní - nevím, jak se budou sprchovat. Není schopen se rozhodnout a ani se mu nechce jít vybrat.
Vždy se šíleně a nahlas pohádáme v prodejně a já pak odcházím - vzteklá bezmocí
Mengano, jak já s Tebou cítím...Medvěd je ale stejně ještě dobrej, že věděl, že hrášková zelená je zelená, i když ji trochu ztmavil. To u nás doma se modré říká zelená, růžové fialová, červené oranžová a někdy dokonce se červené tričko stane zeleným - to už je ale opravdu extrém, který mne vyvádí z míry a vědomí, takže pak nevím, co se děje dál, neb topím se v hluboké apatii a zakládám si na pořádnou amnézii - to jen, abych takové životní trauma přežila...
OdpovědětVymazatJežiš, teď si přijdu jako tupec. Ona existuje kakaová a skořicová? A ještě je mezi nimi rozdíl? Chudák Medvěd :/
OdpovědětVymazatTak tohle mě na mém manželovi taky vytáčí. Nerozlišuje dokonce ani oranžovou a růžovou a co víc nepozná modrou od fialové a vínovou od červené. O jemnějších odstínech jako lila, smetanová atd, ještě nikdy neslyšel, nebo mu to nic neříká. Dokonale chápu tvé rozhořčení.
OdpovědětVymazat[47]: Včera jsme řešili barvu kuchyňské linky. Vzrušená atmosféra nám vydržela celý večer [48]: Do takových extrémů Medvěd nejde [49]: No existuje Ale vůbec nic si z toho nedělej. Pokud je nerozlišuješ, budeš mít krásně klidný život
OdpovědětVymazat[50]: Jak vidno, opravdu hodně chlapů má s barvami potíže
OdpovědětVymazatNo tak tohle mi uplne presne pripomnelo ten klasickej vtipek: "Všichni muži rozeznávají pouze 16 barev – stejně jako výchozí nastavení Windows." A bohuzel bych tomu i verila. =)
OdpovědětVymazatNe ze bych umela vsechny barvy pojmenovat, rozhodne je ale umim rozlisit.
[53]: Jo, to by přesně odpovídalo
OdpovědětVymazat[51]: S barvama v kuchyni jsme nakonec stejně skončili na nejjednodušší klasice: linka je kompletně design světlého bukového dřeva bez šílených "okrášlujících" prolisů a bez "jakostarého" vyřezávání. A stěna je samozřejmě bílá. A co už jsme navštívili těch různých strašně tmavých, nemocničně bílých, vražedně červených, "úžasně" černobílo kontrastních kuchyní, nebo dnešní nejstrašnější klasiky - x odstínů šedi (nenapsal jsem 50 - tolik jich asi v kuchyni nezvládne použít nikdo) u všech těch různých manželčiných kamarádek a příbuzných.
OdpovědětVymazatNa medově světlém bukovém dřevě se naštěstí skoro vždycky shodnem.
[55]: Prolisy a podobné vychytávky mě taky neberou. Jen mám jakousi prapodivnou úchylku na dub. Medvěd mi už dělal 2 kuchyňské linky a vždy jsem eliminací toho, co nechci, došla k dubu, přestože jsem měla v úmyslu (obzvlášť u té druhé) vybrat si něco jiného. Tentokrát jsem se rozhodla na dub zcela zapomenout, tak uvidíme, co z toho nakonec bude. Jsem poněkud konzervativní, takže to rozhodně nebude nějaká úžasná moderna Naštěstí je Medvěd velmi trpělivý a ochotný tvořit dle mých představ.
OdpovědětVymazat[56]:Jo, dub se mi zdál takový ponurejší, ale taky dobrý dřevo.
OdpovědětVymazatTaky se při zařizování držím něčeho, co jsem si pojmenoval "Zákon zachování emocí" (jo, líbí se mi analogie s fyzikálním zákonem zachování energie). Ten vychází z toho, že čím větší kladnou emoční intenzitou do vás praští nějaký nový líbivý design, nebo barevné provedení, tím víc vám pak po dvou třech letech poleze na nervy: ty záporné emoce z "divné staré věci" budou tak velké jako na začátku ty kladné emoce z "úžasné nové věci". Takže se snažím vybírat věci, které zas nepůsobí tak úžasně a módně, protože právě to pak bude po těch třech letech jejich mínus. Prostě snaha trefit se do "nadčasovosti".
[51]: Doufám, že nenajdu ideálního chlapa, který je bude umět :)
OdpovědětVymazat[58]: Pravděpodobnost je velice malá. To spíš najdeš chlapa, který rád žehlí
OdpovědětVymazat[59]: Tak to by nebylo špatné :)
OdpovědětVymazatTypický chlap... xDDD
OdpovědětVymazat[60]: Za svůj poměrně dlouhý život jsem na něj zatím nenarazila. Ale naděje umírá poslední [61]: To chlapi neradi slyší
OdpovědětVymazat[3]: Jojo, souhlasím naprosto.Ono nejen chlapi, ale i některé ženské lila prostě nazvou fialovou. Nebo to je růžová? já to taky nevím.
OdpovědětVymazatA ten trik se vzorníkama musí být snad patentovaný
[63]: Nebo růžovofialová.
OdpovědětVymazat