Blíží se Vánoce a s jejich příchodem se začínají vynořovat i moje noční můry. Jsem tvor poněkud lemplovitý a tak mé každoroční předsevzetí, že dárky tentokrát nakoupím včas, se opět nepodařilo dodržet. Pravda, mám několik roliček opravdu hezkého vánočního papíru, ale není co bych do něj zabalila.
Nejen ze shánění dárků na poslední chvíli mám těžkou hlavu, ale docela upřímně se děsím, aby mě nepotkalo to, co se stalo předloni. Uprostřed parného léta jsem na rodinné sedánce utrousila, že moje desetiletá žehlička se škodolibě transformovala v kropicí vůz, do něhož je třeba nepřetržitě dolévat vodu. Poznámka to byla zcela nevinná a rozhodně jsem ji v červenci neadresovala Ježíškovi.
Moje máti i Snaška, zřejmě nadané sloní pamětí, byly jiného názoru. Dámy bohužel partyzánsky mlčely a svoje aktivity spolu nekonzultovaly. Pod stromečkem jsem tedy našla žehličky dvě. Obě krásné, úžasné, dokonalé.
Po krátkém zhodnocení situace bylo jasné, že se mi urodil galaktický průšvih. Obouruč žehlit neumím, i když tato dovednost by mi zcela jistě velmi zkrátila čas otravného žehlení. Dostala jsem jednoznačný pokyn - jednu si nech (tu lepší, pochopitelně) a s druhou si nějak poradíme.
Nejistota cloumala mým majestátem. Kterou si, proboha, mám nechat? Ať zvolím tak či onak, vždy tím dám najevo, že ta druhá je HORŠÍ. Dilema téměř pekelné. Vánoční Sophiina volba.
Nápad, že si tedy nechám obě, jednu na sudý, druhou na lichý týden žehlení, mi Medvěd zatrhnul hned u zrodu. S celkem logickou poznámkou, že jsem totálně praštěná. Celý Štědrý večer jsem pochmurně dumala, jak z maléru ven.
Nakonec jsem problém vyřešila ostudně alibisticky. Žehličky jsem přikryla ručníkem, abych na ně neviděla a některé tudíž nenadržovala, a použila osvědčené rozpočítadlo Ententýky, dva špalíky...
Medvěd měl sice pochyby o mé duševní svěžesti, ale tím jsem se příliš netrápila. Jen mne napadlo, jak moc se někdy hodí, že nejsem ukázková hospodyňka a žehlení není můj koníček. Jinak by mne už dávno ten můj kropicí vůz dohnal k tomu, abych si vlastní pílí pořídila novou žehličku. A mohla jsem mít tři.
Tyhle vánoční dvojníci pod stromečkem jsou psycho. U nás tradičně knihy a CD, ač jich vycházejí kvanta, vždycky se to povede a sejdou se jednovaječná dvojčata. Kde to naopak vůbec nevadí, tak to jsou lahvinky s něčím "na vzpamatování z vánočního ruchu" . Ententýky jsou osvědčená a spolehlivá metoda. Pro zpestření vánoční nudy u stromečku si příště můžete s Medvědem zahrát "kámen, nůžky, papír" případně hodit pětikorunou. U koruny je nebezpečí, že jí vinou titěrnosti nenajdeš .
OdpovědětVymazatTaké se nám občas sešly dva stejné dárky, většinou knihy. Jednu knihu jsem měla koupenou já a syn ji dostal už odpoledne u rodičů - podařilo se mi ji cestou nechat pro syna kamarádů, doma jsem ji nahradila rozbalením té své. Syn tenkrát nic nezjistil, naštěstí jsem měla dost jiných dárků....Poslední roky jsem pak kupovala dárky dětem i za prarodiče, bylo to nejlepší. Když jdeme na oslavu, zpravidla se také domluvíme, co případně koupit nebo přispíváme na společný dárek. A kolik máme doma žehliček - to raději nepočítám. Jedna je dokonce výhra z tomboly ahoj a hezkou neděli. Zuzana
OdpovědětVymazatJe to moc hezký a vtipný článek... při přečtení nadpisu jsem se lekla. Já žehličku z duše nenávidím ať je jakkoli krásná a vybavená počítačem a různými regulátory.
OdpovědětVymazatŽehlení je příšerná činnost a já o ní nechci ani slyšet, ani číst, ani psát, ani mluvit, natož ji vykonávat.
[3]: Já taky nejraději chodím ve zmačkaném oblečení. Je to módní styl typu "nedbalá elegance".
OdpovědětVymazatJá jsem se tuhle dočetl, že existuje metoda malování žehličkou. Tak můžeš jednou žehličkou malovat a druhou žehlit.
OdpovědětVymazathttp://www.piskotka.cz/Kurzy-a-dilny/Pripravovane-kurzy/Enkaustika-aneb-malovani-zehlickou
Takhle se nám zase sešly o vánocích dvě masážní vaničky na nohy. jednu koupil manžel dceři když ještě chodila s poštou aby si mohla zahřávat a masírovat nohy, a druhou zase dcera mě.....jelikož měla každá trochu jiné masážní programy a válečky zůstaly obě a nakonec to vypadalo tak že jsme seděly s dcerou každá nohy v jedné vaničce a bylo fajn .
OdpovědětVymazatJá bych si vzal poučení z historie a rozhodl bych se pro tu nejkrásnější. Ale nesmíš se pak divit, až vypukne trojská válka .
OdpovědětVymazatAle tak hlavně, že sis vybrala, aniž bys někoho urazila. Ale taky nemám tyhle nedohodnutí se ráda, já když chci koupit něco takovýho, vždycky předem zjišťuju, jestli to nekoupil někdo jinej...
OdpovědětVymazatChytře jsi na to šla
OdpovědětVymazatJá se teda dobrovolně přiznám, že žehličky mám dvě... jednu na normální žehlení a druhou používám při šití
Je to jednoduché: "Nauč Medvěda žehlit a jednu mu přenech."
OdpovědětVymazatDíky bohu nežehlím. Já vím, zní to, že chodíme pomuchlaní jak cukrátkové papírky. A ano, ono je to tak. Prádlo při věšení pěkně vyklepnu a ono se jeví jako vyžehlené hospodyňkou začátečnicí. Já jsem si to asi odžehlila kdysi dávno a nyní shledávám tuto činnost jako zbytečnou ztrátu času.
OdpovědětVymazatJe ale pravda, že žehličku máme, takový starý protékající nástroj. Takže, když jednou za uherský rok žehlím, z žehličky se spolu s proudy vody vylévá hromada suti z usazeného vodního kamene.
O nové žehličce nepřemýšlím. To si radši jako náhodou někde při letním lelkování s rodinnými příslušníky postěžuji, že mi chybí siena přírodní a kvalitní papír
Nu ano, tři žehličky by to jistojistě vyřešily.. :) Každopádně, do takovéto situace bych se skutečně nerada dostala. Ale musím uznat, že jsi to vyřešila velmi chytře.. :) A také ještě musíš uznat jednu věc.. je jisté, že Tě mají Tví příbuzní v oblibě.. proneseš, že Ti zlobí žehlička a Ježíškové se mohou přetrhnout.. To je milé? ;)
OdpovědětVymazatTak schválně, o čem jsi se zmínila toto léto, že Ti také už pomalu začíná dosluhovat?
[12]: eh.. omlouvám se! Tam je překlep.. "To je milé? / má tam být => !"
OdpovědětVymazatTohle se nam prilis nestava, ale je pravda, ze uz jsem mela nekolik knizek dvojmo. Pravdou je, ze jsem si je ale spis koupila sama a zapomnela, ze stejne jsem nedavno dostala. Darovala jsem je mistni knihovne a potesila tak nakonec hodne lidi. =)
OdpovědětVymazatTak nenavidim zehlenie, ze neznesiem ani pohlad na zehliacu personu. O to viac som uzasol, ked som pristihol moju milovanu (bohuzial uz zosnulu) svokru (tchyne), ako mi zehlila SPODKY! Tak to uz som nezvladol! (Alebo myslela si nieco pri tom?!?) (Vyhrazal som sa jej, ze odteraz ziadne spodky nosit nebudem a bude hanba!)
OdpovědětVymazatPS V puberte som bol tak zblbnuty, ze som si pred rande SAM zehlil puky na nohaviciach!
Dilema to bylo jistě přetěžké, ale ententýky dva špalíky to jistí. To musí pochopit každý...
OdpovědětVymazatTak hlavně si nikdy nestěžuj, že se rozbila pračka :) Dvě mašiny by se asi špatně skladovaly :)
OdpovědětVymazatTo je úžasné mít "náhradní" žehličku ne?
OdpovědětVymazatTaky se mi jednou sešly dvě, ta jedna odpočívá ve sklepě a nyní, když se budou mladí zařizovat - jako když ji najdu!
[15]: Jsou i take, ze zehli i ponozky
OdpovědětVymazatAle ja to nejsem
[1]: Kámen, nůžky, papír jsem už dávno zavrhla. Medvěd švidnluje a když se náhodou povede vyhrát mě, tak požaduje anulování výsledků [2]: V tombole jsem jednou vyhrála bažanta. Rázem se proměnil v putovní pohár, protože nikdo nebyl ochotný si ho nechat a oškubat si ho. Nakonec jsem ho vpašovala k máti, která se mnou následně na několik dnů poněkud omezila konverzaci [3]: Tak, tak. Žehlení musel vymyslet někdo převelice choromyslný. A krutý [5]: No jo, jenže ani jedna žehlička nebyla enkaustická. Takže malování by asi neklaplo Připomněl jsi mi ovšem, jak kdysi Jezinka coby dítě použila moji zánovní žehličku na výrobu batikovaného trička metodou "zažehlování vosku". Excelentní věc. Téměř jsme vyhořeli, Jezina se spálila a žehlička odpochodovala do popelnice. Vosk jsem z domácnosti odstraňovala dlouhé hodiny
OdpovědětVymazat[6]: Doufám, že jste manželovi při nejbližší vhodné příležitosti zakoupily také vlastní vaničku. Aby mu to nebylo líto [7]: No jo, ona i jedna byla krapet hezčí než ta druhá, ale to se opravdu nesmělo říct nahlas Zachování přísné neutrality bylo podmínkou zdárného vybruslení ze šlamastyky.[8]: Neurazit bylo zcela zásadním momentem celé operace. My jsme vůbec trochu partyzánská rodina a dárky někonzultujeme. Spoléháme na svou bujnou fantazii a tohle jsou pak ty konce
OdpovědětVymazat[9]: Tak to já mám dva fény na vlasy. Jeden v koupelně a druhý nevím kde, protože mi ho Medvěd ukradl. Původně tvrdil, že si ho jen na něco půjčí (rozhodně ne na svoje vlasy) a pak už jsem fén neviděla.[10]: Žehlící Medvěd by byl opravdu osvěžující domácí úkaz Zkouším si to představit, ale nedaří se mi.[12]: Letos jsem se zmínit zapomněla
OdpovědětVymazatA momentálně toho potřebuju tolik, že by Ježíšek musel přijet s náklaďákem.[11]: Mám ráda, když v létě trochu fouká vítr a prádlo se pěkně vyplácá. Pak taky vůbec nežehlím a vůbec se necítím provinile.
Tak ti přeju, aby Ježíšek dorazil ověšený barvami a papírem
[14]: Několik knížek mám dvojmo, ale protože jsou každá jiné vydání, tak si je v poklidu křečkuju [15]: Kdysi jsem v práci měla kolegyni, která vlastnila poněkud přemrštěně náročného manžela. Takže žehlila nejen normálně košile, ale i slipy a trochu úchylně i ponožky. Hlavně aby páníček byl spokojený. To bych se raději rozvedla [16]: Snad to holky pochopily. Alespoň se tak tvářily a víc jsem nepátrala [17]: Hlavně by mi je určitě nikdo nekoupil. Takový oblíbenec zase nejsem [18]: Ale malinko jsi asi prošvihla záruku, ne? Což je ovšem nepodstatný detail, darovanému koni se do huby nekouká [19]: Jsou
OdpovědětVymazat[21]:V té době by jsme musely okoupit i synovi.....nee, on na to není a pak je děsně lochtivej. Ale synek si asi dvakrát zabublal na nožky
OdpovědětVymazatJá teda nežehlím a ani manželku žehlením mých věcí soustavně neobtěžuju. Dobře pověšené vyprané bavlněné tričko nebo rolák žádnou žehličku nepotřebují. Jen jednou nebo dvakrát za rok mi manželka vyžehlí košili (má přece jen větší praxi z žehlení svých vlastních věcí), nebo si ji vyžehlím sám. Zas taková věda to není.
OdpovědětVymazatVlastně je to už jen jedna z mála věcí, které ještě manželky můžou vytáhnout, když chtějí ukázat, jak se pro manžela "obětují". Ale i tomuhle se blíží konec. Chlapi podumali a vyrobili si automat i na tuhle činnost:http://www.apartmenttherapy.com/the-dressman-automatic-iron-by-114038Zatím si za něj Siemens účtuje kolem 30 tisíc, ale věřím, že dost brzo to spadne níž. Ale i tak je to dobrá cena za odbourání poslední nepříjemné práce a současně už stoprocentní nezávislost ve službách na někom jiném - typicky nějaké ženě
Pro manažery a obchodníky, co potřebují každý den vyžehlenou košili je to super věc.
[5]:To by mě i bavilo. Ale žehlení samotné ne.
OdpovědětVymazatK článku: já jsem asi skrblík praktickej a žehličky bych si nechala obě. Jednu bych šoupla do skříně a žehlila tou druhou do chvíle, kdy definitivně exne. Pak bych vzala tu druhou. Při tom, jak dlouho ti vydrží, je máš do důchodu.
Tak se sebe ptám: jsem na tom líp, když dárky nedostávám? Zatím jsem ani nestačila nakoupit, ale balící papír mám zásoby ještě z loňska
OdpovědětVymazatJsem na tom podobně, dárků pomálu, ale papír na zabalení jsem nakoupila překrásný.
OdpovědětVymazatŽehlení mě baví jednou za čas a tak se dva,tři týdny prádlo hromadí a pak to při filmu vyžehlím naráz. Kdysi mě šokovala švagrová, když z ní vylezlo, že žehlí i spodní prádlo a ponožky. A já zas ji přiznáním, že když se mi nechce, nežehlím dokonce ani povlečení, jen je složím, ať si poradí samo. A co víc, že jsem ještě nikdy v životě neškrobila. Jsem také lemplovitého založení. Ale to žehlení obouruč, to mě zaujalo. Mohlo by to být zajímavé.
Skvělý, vtipný článek o nudném žehlení. Super.
[25]: Sakryš, vy už nás nebudete potřebovat ani na to žehlení Ale mít doma manažera,který by každé ráno vyžadoval perfektně vyžehlenou košili, tak mě opravdu spolehlivě šlehne[24]: Tenhle vynález neznám, ale určitě to musí být hodně příjemná záležitost [26]: Já doufám, že mezitím někdo vynalezne něco, co žehlení jako takové vystrnadí ze světa [27]: Taky s obavou pokukuju po kalendáři a pomalu propadám panice. Nevím, jak si s tím Ježíšek letos poradí [28]: Je povzbuzující si přečíst, že je nás takových "nežehlivých" víc Hned si připadám podstatně líp
OdpovědětVymazat[29]:Omlouvám se za zbytečně agresivní tón. Já to tak hloupě sebestředně nemyslel. Prostě jsme jen všichni - jak muži, tak ženy, zase o trošku míň na sobě navzájem závislí a tedy volnější a svobodnější. Což je někdy výhoda a jindy zase nevýhoda.
OdpovědětVymazatA nakonec i ta košile se dá natrénovat. Když není moc přesušená tak to dám s dobrou žehličkou za 15 minut. Takže věřím, že určitě budou borkyně, co to dají třeba za půlku...
Průšvih v pohodě zdvojeného vánočního dárku nás letos málem čekal taky, i když se týkal dárku pro sestru :) Projevila přání rozbalit si pod stromečkem sadu štětečků na líčení a jak mamka, tak její přítel se rozhodli jí to přání splnit. Jelikož se ale oba prokecli, přišlo se na to včas a přítel musí, chudák, vymýšlet nový dárek.
OdpovědětVymazat[30]: Není za co se omlouvat Pokud vážně zvládnete dobře vyžehlit košili, tak jste šikula. Až příště nejakou budu žehlit, tak si stopnu čas. Vůbec netuším, jak dlouho mi to trvá [31]: Naštěstí se u vás kecá víc než u nás.
OdpovědětVymazatV nejhorším ti mohla sestra přebytečné štětečky věnovat
*podobě[32]: To byl původní plán, který hned odmítla Budu si muset holt koupit vlastní
OdpovědětVymazat[33]: Ale raději až po Vánocích. Nikdy nevíš
OdpovědětVymazatVánočního dvojníka jsem se poprvé obávala až letos. Naštěstí nakonec nepřišel - knížky byly každá jiná. :)
OdpovědětVymazat[35]: Ježíšek si dával pozor
OdpovědětVymazatTož to my už jsme fikaní Ježíšci. My si všechny důležité dárky mezi sebou prásknem. Ale většinou mám tak orginální nábady, že sa nikemu nestrefím do výběru, tak nemáme žádná dvojčata.
OdpovědětVymazat