Rozhodla jsem se, že budu krásná. Přiznám se bez mučení, že to dá čím dál víc práce. Vyrobit z dámy středního věku alespoň trochu koukatelný objekt, je časově poměrně náročná záležitost. A nejen časově.
Když mi bylo třicet a objevila jsem první šedivý vlásek, bez milosti jsem ho vyrvala. Pocit vítězství mi ovšem dlouho nevydržel. Šedivé vlásky postupem času nemilosrdně přibývaly. Kdybych dnes vyškubala všechny, je ze mne inspektor Kojak. Naštěstí Bůh vymyslel barvy na vlasy.
Moje dvorní kadeřnice je úplně pitomá. Kdyby nebyla, nejela by na víkend na lyže a nezlomila by si ruku. Moje hlava ovšem potřebuje zkrášlovací zásah hned a ne až za měsíc. Nemám čas čekat, chci být krásná hned.
Po chvíli přemýšlení jsem se rozhodla. Nemůže být přece nic těžkého obarvit si vlasy sama. Napatlat na hlavu trochu barvy zvládne snad i cvičený šimpanz. Ó, jak hluboce se může člověk mýlit.
První problémy nastaly už v drogerii. Zírám na krabičky s nápisy světle plavá, tmavě plavá, ta nejsvětlejší hnědá, nugát, oříšková... Připadají mi všechny stejné. Po dlouhém bádání vybírám odstín, který se mi zdá nejvíc podobný tomu, co mám na hlavě. Zvolím si barvu pěnovou, protože výrobce mě ujišťuje, že se jedná o "jednoduchou a inovativní formu aplikace". Odcházím domů s přesvědčením, že vše bude prostinké a bez zádrhelů.
Večer jsem se pustila do díla. Sice si chvílemi připadám jako malý chemik, ale podařilo se mi úspěšně namíchat ingredience a připravit si aplikační lahvičku s pumpičkou. Dle pečlivě prostudovaného návodu si vzniklou pěnu nanáším na nebohou kštici. Pěna je k mému úžasu jenom lehounce béžová. Naštěstí. Za chvíli byla nejen na mých vlasech, ale i na čele, ramenou, umyvadle a zrcadle. Docela by mě zajímalo, kde je ta "jednoduchá a inovativní forma aplikace"?
Čekání si krátím pročítáním informací od výrobce. Jsou mi slibovány hebké vlasy se zářivou barvou díky výtažkům z orchidejí a sojovým proteinům. To bude nádhera. Mevěd takový příval krásy možná ani nevydrží.
Po dvaceti minutách už mě čekání nebaví. Pěna mezitím trochu ztmavla. Pečlivě vymyju barvu z vlasů, zabalím si hlavu do ručníku a jdu se k zrcadlu pokochat výsledkem svého snažení. Chvilka napětí, sundavám ručník a ... ze zrcadla na mne kouká něco velmi podobného mrkvi. Zalapám po dechu, protřu si oči, podívám se znovu. Není to nic platné.
Doprostřed téhle katastrofy přiskotačí Medvěd. Nevěřícně na mne zírá a pak se rozesměje. Nemůžu se rozhodnout, jestli mám začít brečet a nebo ho zabít. Neudělám ani jedno. Odolám i pokušení popadnout strojek na vlasy a mrkvový záhon zlikvidovat. Rozumnější bude zavolat Jezince.
V očekávání veselého povyražení se dcerunka dostavila za pár minut. Když se dost pobavila obhlížením mé karotkové kštice, objasnila mi několik zásadních věcí:
nápis "tmavě plavá" na krabičce vůbec nic neznamená (jak ostatně vidím sama na sobě)
na každé vlasy chytá barva jinak (z různých důvodů, které bych stejně nepochopila)
než příště začnu experimentovat, mám se poradit (nejlépe s ní, to bych už mohla vědět)
něco s tím udělá (raději, jinak by mě mohli zastřelit v rámci akce "za vesnici krásnější")
Medvěd si přiložil mokrý hadr na hlavu a odkráčel s tím, že ho máme zavolat, až bude doma bezpečněji. Zřejmě jsem vypadala, že co nevidět skočím a prokousnu mu krk, pokud nepřestane trousit vtipné poznámky.
Jezinka se pustila do práce. Naštěstí ve svých zásobách vyhrabala několik barev různých odstínů a tak jsem se za půl hodiny opět mohla postavit před zrcadlo. Chvilka napětí a ... Bože, díky! Už zase můžu mezi lidi, aniž bych budila zcela nežádoucí pozornost.Takhle by asi měla vypadat ta vytoužená "tmavě plavá".
Příště, až zase bude kadeřnice mimo provoz, zavolám raději Jezinku rovnou a nebo si počkám. Přínejhorším si narazím zatím čepici. Klidně i v červenci.
Jo to znám, také jsem se jedenkráte odchýlila od dvorní kadeřnice a dopadlo to katastrofou. Jak barva tak střih. Něco podobného se podařilo mojí mamině, jenže ta použila Hennu, což je barva nezlikvidovatelná a nevymyvatelná a navíc ještě hrozně nevyzpytatlená protože si chytá jak chce. Takže místo oříškové měla na hlavě něco, že vypadala jak královna rezatých mravenců. Ještě štěstí že jsme je na zahradě vyhubili, protože pokud by jí spatřili okamžitě by se do ní zamilovali a měli bychom jich plný byt.Čekala z hrůzou co na to řekne taťka až přijde z práce. A co myslíš? Všimnul si toho až za měsíc!!!!
OdpovědětVymazatJojo, domácí barvení. Jednou mi asi v osmé třídě bavil taťka melíry. Několik měsíců jsem byla jak přechod pro chodce. Trauma okolo vlasů mám ovšem ne z barvení, ale stříhání, a to od kadeřnice. Nikdy bych si nemyslela, že jdou vlasy obrečet.
OdpovědětVymazat[2]: Taťka tě melíroval? Poslední dobou mi příjde,že stojí holičky za prd,protože každý ze známých co navštívil různé kadeřníky,dopadli jako oškubané slepice Nemám odvahu jít a ostříhat si konečky... Ještě skončím dohola
OdpovědětVymazat[3]: No bylo to dávno, nevím, co ho to napadlo :) Právě mě to naučilo, že věta "trochu zkrátit" může znamenat i dvacet cenťáků. Našla jsem si holčinu asi o dva roky starší, je z celého okolí nejlevnější a jde jí to. Jinam by mě už nikdo nedostal :)
OdpovědětVymazatOpravdu vtipné počtení Radši si teď nechávám barvu odrůstat a vracím se ke svojí, moje maminka nemá šedivé vlasy a to je jí už po šedesátce, tak mám naštěstí fůru času, než tohle budu muset řešit.
OdpovědětVymazatNa druhou stranu, svěží karotka je symbol jara...
OdpovědětVymazatPěkně jsem se pobavila. Přesně takhle jsem dopadla jednou taky - barva mi chytla do oranžova a kamarádka za veselých záchvatů smíchu a mého prošení, ať s tím něco udělá, následně vyrobila na mé hlavě odstín hnědý. Bylo to poprvé a naposled.
OdpovědětVymazatTak to jsi mě rozesmála Já když začínala s barvením, barvila mě mamka. Po druhý už jsem jí musela přemlouvat a pak už si to dělala sama. Nechtělo se mi dávat peníze za kadeřnici a tak jsem zkoušela různé odstíny červené, hnědé, dokonce i černou a cosi do fialova. Od kadeřnice jsem si nechala udělat růžové proužky, pak zase modře podbarvit... A taky jsem se od kamarádky nechala problonďatět....
OdpovědětVymazatCo se stříhání týče, už tři roky mě stříhají různé kamarádky, pokaždé jiná. O velikonocích jsem se naštvala, že nemůžu sehnat nikoho, kdo mě ostříhá a obarví, tak jsem to udělala sama. Za ty roky už jsem se to tak nějak naučila a ani jsem nenadělala moc bordelu
Náhodou karotka teď asi letí .U nás v práci se teď na ní chystá vícero kolegyň
OdpovědětVymazatOny světlé odstíny jsou dost zrádné,většinou první várka vyjde do oranžova s těmi "profesionálními barvami" z drogerky. Vzpomínám si,že můj spolužák si pořídil nový účes - po stranách vlasy na krátko,vprostřed delší. Pak si vzal do hlavy,ze si ten prostřední pruh vlasů obarví na blond. Smáli jsme se mu ještě dva týdny,že má na hlavě veverku,než vlasy stihly zregenerovat tak,aby to mohl přebarvit
OdpovědětVymazatTaky jsem si jednou vyrobila na hlavě úžasnou barvu - skoro černou, což při mé dosavadní středně plavé (dejme tomu) byl šok. Já to musela řešit nejprve odbarvením, čímž ze mě bylo slunce zlaté a následným znovubarvením. Vlasty asi kňučely.
OdpovědětVymazatA melíry v domácím podání vypadaly jako zádíčka slunéčka sedmitečného
Raději už doma ne!
Vidím, že nejen u nás je dobrá, levná kadeřnice nedostatkové zboží. Dlouho jsem hledala, zkoušela a vždy po návštěvě kadeřnice chodila málem kanálama. Vzdala jsem to a šmikám si vlasy sama nebo se svěřím do rukou ségry. Mám štěstí, že jsou moderní účesy typu - proletěla křovím - takže nějaký zoubek se ztratí.
OdpovědětVymazatAle taková sladká, šťavnatá mrkvička nemusí být úplně k zahození
To mi připomnělo situaci, když jsem si jednou umyl vlasy jakýmsi šampónem, přičemž po uschnutí vlasů jsem byl blonďák švédského typu.
OdpovědětVymazatPozději jsem se od bejvalky dozvěděl, že to byl nějaký zesvětlovací šampón.
Jinak opět báječné povídání, které dá čtenáři mnoho prostoru ke škodolibosti.
Taková mrkev je přece dobrá na (Medvědovy) oči, ne?
OdpovědětVymazatFotodokumentace by asi nebyla, že? Ale jinak máš můj obdiv, já bych si sama na barvení netroufla, bála bych se, že tu barvu nenapatlám všude. A to nemám vlasy nijak extra hustý...
OdpovědětVymazatV dnoch farbenia vlasov zapieram statocne moje zamestnanie, resp. ho modifikujem.
OdpovědětVymazat"Ty si predsa maliar, tymto stetcom, tam vzadu, tam si nevidim..."
"Som len 'malíř pokujů', ja len valeckom, stetec v ruke neudrzim!" a utekam a utekam. Vraciavam sa po zotmeni, ale kupelna vyzera akoby potiahnuta maskovacou sietou a uteraky sta by pouzite na vytieranie cohosi hnedeho. Dni malovania vlasov su dni hororu...
PS Vsimli ste si "schreibweise" cestiny?!? (Robim pokroky!)
Jo, jo barvení vlasů to úplná alchymie.
OdpovědětVymazatVzpomínám, jak jsem si kdysi z Polska přivezl, "speciální" zubní pastu na bělení zubů. Zuby zůstaly stejné, leč jakási chemikálie odbarvila mojí tehdejší "chloubu" chlapský hnědý knír na blond. Tak chápu mrkevní duševní otřes při pohledu do zrcadla. A příští den jsme měli s přítulkyní odjet na dovolenou. Když se do syta nasmála, řekla, že to opraví.
Namíchala příslušný hnědý tón a aplikovala, mumlajíc něco o tom, jak to asi chytne na fousy. Po smytí barvy jsem absolvoval další otřes. Po nosem se mi leskl havraní knír, takže jsem vypadal jak hrabě Esterházy od uherských jízdních hulánů.
Tak jsme si zase poplakali, někdo smíchy, někdo vzteky. A příštího dne jsme odjeli na dovolenou.
K Balatonu.
Tak to je fakt dobrý, já teda bohužel nebo bohudík mám úplně jiný zkušenosti s odborníky kadeřnickými. Stříhám a barvím se sama už celou řadu let a vzhledem k tomu, že nosím vlasy spíše do tmavších tonů a účes "proletěla křovím", moje počiny na mé hlavě jsou pro mě koukatelné. Za to když mě kamarádka jednou přemluvila na luxusní kadeřnický salon, který navštěvuje ona a výsledky jsou úžasné, u mě bohužel to tak nebylo. Moje kadeřnice na mé hlavě vyrobila cosi děsivého, jak co se týče požadovaného melíru, tak i střihu. Dnes zrovna mám v plánu barvení...
OdpovědětVymazat[1]: Střihám si sama jenom ofinu a i to většinou dopadne trochu podivně.[2]: Vlasy jdou obrečet moc dobře. Moje kamarádka jednou zavítala ke kadeřnici a chtěla trochu zkrátit vlasy. Z kadeřnictví odcházelo něco velmi podobné hodně používanému tenisáku. Brečela měsíc.[5]: Dokud jsem nemusela maskovat šediny ani jsem se nebarvila. Teď už je to existenční záležitost [6]: Symbolem jara jsou i kuřátka. Přesto nemám v úmyslu stát se slepicí
OdpovědětVymazat[7]: Já mám svoje vlasy (pokud pominu šediny) světlé a bylo mi vysvětleno, že asi právě proto jsem získala ten šmrncovní mrkvový nádech [8]: Je vidět, že jsi šikovná. Ty jsi mladá a klidně můžeš mít na hlavě i modré proužky. Mně by asi Medvěd nechal potichu internovat v nějakém útulném blázinci.[9]: No, nemusím za každou cenu držet krok s letošními trendy. [10]: To byl určitě trest boží. Chlapi by se snad ani barvit neměli [11]: Pravda, domácí melíry dokážou být skutečně impozantní. Jednou jsem viděla takovou noblesní dámu a ta vypadla jako dalmatin. Decentní šediny a v tom černý puntíkový melír.[12]: Já jsem totiž úplně pitomá. Jezinka se mimo jiné živí i kadeřničením. Jenže, jak už to bývá, kovářova kobyla chodí bosa. Mám svou dlouholetou kadeřnici a Jezina věčně nemá čas. Tentokrát si ho holt musela udělat
OdpovědětVymazatAno heslo "Trochu zkrátit" opravdu v některých kadeřnicích odstaruje stříhací orgie, i přes to že chápavě kývou hlavou že jako "opravdu jen trošku zakrátit". Ale když si tak vzpomínám krom černé jsem prošla snad celým barevným spektrem blond, světle hnědých, REZAVÝCH i fialových odstínů i ve velice prazvláštních barevných kombinacích. Jsem totiž věčný experimentátor co se týče účesů a barev. Těch tedy hlavně. Prý je to pode psychologů známka určité nevyspělosti, pocitu nezařazení či vykořenění a hledání sebe sama....v tom případě jsou tedy všechny ženy značně vykořeněné .P.S. Trochu mimo mísu. Možná se o ženách říká že jsou posedlé plastikami a nejsou soudné, ale jak jsem teď četla od doby kdy začal předvádět Beckham spodní prádlo nastal boom plastických operací u mužů. A hádejte CO SI NECHÁVAJÍ ZVĚTŠOVAT? Takže kdo je pak prdlej?(Prý u něj nejde ani o přírodní vybavení, ale o prachobyčejnou vycpávku)
OdpovědětVymazat[13]: To víš, nesmíš se štrachat v dámském koupelnovém kosmetickém koutku Takhle se chtěl jednou Medvěd po holení natřít balzámem a šup, moment nepozornosti, a namatlal si na hubu můj mejkap. Do zrcadla už se nepodíval a takhle nazdobený odkráčel mezi lidi.[14]: Vidíš, v tom zoufalství mě vůbec nenapadlo tohle výrazné pozitivum [15]: To tedy nebyla V tom je právě kouzlo té pěnové barvy. Napatlat se dá poměrně velice jednoduše. Je to stejná pěna jako třeba tužidlo. Odpadá patlání štětcem. Já mám vlasů hodně s nemám nijak extrémně krátké a můžu tě ujistit, že ta mrkvová byla opravdu na každém vlásku [16]: Ani poměrně bujná fantazie mi nedovolí představit si Medvěda, jak mi barví hlavu A tvoje čeština se blíží k dokonalosti. [17]: Ve Švédku bys byl s havraním knírem nápadnější, u Balatonu jsi snad víc zapadl mezi domorodce [18]: Účes "proletěla křovím" je můj velmi oblíbený. Jen ta barva se mi nějak vymkla z ruky. Tvému barvení zdar.
OdpovědětVymazat[21]: Že by byli chlapi až takhle pitomí?
OdpovědětVymazatMám štěstí, na moje vlasy špatně chytá barva, takže když jsem měla své období domácího barvení, vypadala jsem pořád stejně. Jenom doufám, že si teď to období nebudu muset zopakovat. Před třemi dny jsem zjistila, že je moje kadeřnice už nějakou dobu těhotná a už se děsím hledání nové.
OdpovědětVymazat[23]:Už to tak bude
OdpovědětVymazat[20]: Jestli šikovná, to nevím Každá kadeřnice by nade mnou zaplakala - nůžkama jsem do vlasů zajížděla více méně jak se mi chtělo, nevadí mi, že to mám střapatý, ono to v těch dlouhých vlasech stejně není moc vidět. A že to mám občas trochu flekatý... no bóže, svět se točí dál. Podle mě to není žádná tragédie, všechno se občas nepovede, jen na ty vlasy jsou lidi nějak víc hákliví :)
OdpovědětVymazat[21]: Já bych řekl, že některé ženy jsou nejen vykořeněné, ale i hodně kořeněné.
OdpovědětVymazatJo určitě se mezi námi chlapy najde dost pitomců, když jsou někteří ochotni třeba nosit pánské podprsenky.
[18]: Já se pomalu začínám blížit do situace, kdy se můj účes bude nazývat "proletěl leštičkou".
OdpovědětVymazat[27]:V tomhle případě by šlo spíš o podptáčnici
OdpovědětVymazatS kovářovou kobylou jsi mě pobavila. Ale ono to tak většinou funguje.
OdpovědětVymazatNad karotkovým odstínem jsem se taky musela pousmát, ale ono se to vážně dá těžko odhadnout, protože nevím jaké máš svoje vlastní vlasy, a pak, barva totiž opravdu chytá různě a když napatláš jedním odstínem pět bab, tak každá bude mít hlavu trochu jinou, protože vlasy mají prý svou určitou pigmentaci, proto někomu chytne barva hned, někomu po delší době a hlavně v jiných odstínech. Obrázky, co jsou na obalech od barev, už beru s rezervou. Zatím se mi tedy nestalo to co tobě, a poslední dobou mě barví kolegyně v práci.
Naštěstí barva na vlasy není tetování, vlasy odrostou, navíc se dají přebarvit. Naštěstí pohroma je zažehnána. A u vás zase o historku k lepšímu víc.
ženy s červenými vlasy jsou prý vášnivé a muži o ně podvědomě mají zájem a ty se jích hned zbavuješ. Šlapeš si po štěstí.
OdpovědětVymazatNebyla to stížnost na kvalitu barev, že ne? Protože nejvíce to je humor, a ten je kořením života, bavila se rodina, bavilo se široké čtenářstvo, a moc jsem se bavila i já, díky za chvilku legrace, vím že v první chvilce, vám do smíchu nebylo?
OdpovědětVymazatNebudete mě věřit, jakou úlevu jsem pocítila, ve chvíli, kdy jsem na svůj vzhled, naprosto rezignovala, od té doby, co jsem, jak mě bůh stvořil, jsem naprosto svobodný člověk, ušetřím obrovskou sumu, spoustu nervů, a tím, že mne mnoho lidí nepoznává, i mnoho nežádoucích kontaktů. Cha chá, nad vlastním sebekritičnem, jsem vyhrála dávno?
[31]: No jo, to se říká, ale musí k tomu být ještě chlupatá, červená lýtka.
OdpovědětVymazatUž vidím jak si mrkvuje Mengano lýtka, která pak vypadají jako zapálená
Holt, jaro je tady
Takhle bych asi dopadla já, kdybych se pustila do experimentování, proto se svěřuji pouze do rukou odborníků.
OdpovědětVymazatAle s tvými experimenty bych to neviděla tak tragicky. Vlasy odrostou a na neúspěch zapomeneš.
Za čas to můžeš zkusit znovu.
Mně trvalo deset let, než jsem zjistila, že nejlepší bude, když si nechám krášlit vlasy profesionálem. Většinou mi z toho doma místo blond vylézala světle růžová, oranžová, lehounce fialová a jednou dokonce i zelená!
OdpovědětVymazatZajímavé, jak tady čtu o zkracování vlasů, my máme u nás asi nějaké vyjímečné holky kadeřnické, protože když chce někdo o kousek, tak ho střihnou opravdu o kousek. Jak říká jedna z nich, ubrat se dá vždycky, ale jednou odšmiknuté už zpátky nedá.
OdpovědětVymazatMožná to chce říct ne jen o kousek, ale přímo - o dva centimetry, například. Dva centimetry nejsou dvacet.
Já většinou ukážu, kde chci vlasy střihnout. Tohle se mi zatím nestalo, že bych chtěla ostříhat trošičku a byla zabraná nakrátko...
Možná to chce se ozvat už v průběhu stříhání.
[24]: Tak raději hledej včas, abys pak nemusela přikročit k domácí výrobě. [26]: To bude tím, že ty vlasy jsou moc vidět [27]: Pánské podprsenky? Jsem asi ještě hodně nepoučená, protože tohle se mi zatím nedoneslo [30]: Moje "vlastní" vlasy jsou celkem světlé a s chytáním určité barvy jsem měla problémy odjakživa. Většinou se výsledný odstín dost lišil od zamýšleného. Nejen doma, ale i u kadeřnice.[31]: No jo, ale je určitě rozdíl mezi přírodní žhavou rusovláskou a chemickou mrkví [32]: Na kvalitu barvy si opravdu nestěžuju. Za všechno mohou ty moje pačesy, které se chovají naprosto nepředvídatelně. [34]: Raději už experimentovat nebudu. [35]: Zelená musela být obzvlášť interesantní [36]: Některé kadeřnice totiž mají problém s mírami. Nejsou 2cm jako 2cm
OdpovědětVymazatTak v tomhle ohledu je moje hlava stále ještě "pole neorané", neb k barvení svých kadeří jsem ještě neposbírala dostatek odvahy, a vidím, že hned tak neseberu i když šedá útočí se vzrůstající zuřivostí. Se stříháním to je obdobné, ofinku od ucha k uchu a zbytek kastrolový střih, mi máma udržovala na hlavě asi do jedenácti, pak jsem se zřejmě pubertálně vzbouřila a vlasy rostly jakom dříví v lese kamsi mezi pas a prodloužená záda.
OdpovědětVymazatNa kadeřnici jsem zanevřela hned na poprvé, když mi, jako mnohým zde, zarovnala konečky pod lopatky.
Upřímně jsem se pobavila. A musím se přiznat, že i mě se ne vždycky zadařilo. Ale tak nějak jsem s tím dokázala vyjít na ulici. Třeba fialovo-růžové melíry místo plánovaných červených.
OdpovědětVymazatTmavě plavá. S tou mám taky své zkušenosti Když jsem jí byla obarvená, okolí mi neřeklo jinak než havránku.
OdpovědětVymazat[38]: Jako malou mě vždycky stříhával táta. Zřejmě se řídil heslem "dlouhé vlasy, krátký rozum", protože mě pokaždé oškubal do podoby tenisáku. [39]: Záleží na osobní odvaze. Ta mi asi chybí.[40]: Výrobce by měl napsat na rovinu - nechte se překvapit.
OdpovědětVymazatJoooo, tak to bych asi sebou švihla o zem, spatřit na hlavě mrkvovou barvu.
OdpovědětVymazatMedvěd je asi manžel, že? Se nedivím, ty chlapy jsou někdy na přeshubu, když se nudí a zvědavě koukají, co se děje kolem...
Mohla bych poprosit o pomoc? Koukám dole v zápatí na Pagerang... A nevím si s ním rady, jak ho vložit k sobě na blog... Jakákoliv rada, popostrčení pomůže.
[42]: Ano, Medvěd je manžel. Velmi zvídavý mažel
OdpovědětVymazatEh, s Pagerankem bude trochu problém. Jakousi zvláštní náhodou se mi ho podařilo nastavit a už se mi dávno vyšustilo z hlavy JAK. Informace tohoto typu si nikdy dlouho nepamatuju
[43]: Aaaha, nevadí, nějak se s tím poperu.
OdpovědětVymazat