sobota 27. dubna 2013

Co jsem komu provedla?

Už jste někdy zkoušeli obléct si pracovní rukavici pouze jednou rukou? Pokud ne, tak to zkuste. Čekají vás napínavé chvilky a úspěch se stejně nedostaví. Úplně stejně dopadnete i při jiných činnostech, které jste doposud prováděli naprosto samozřejmě a bez většího přemýšlení o potřebě obou rukou.


Za těch pár dnů, co pobíhám po světě s tlapkou ozdobenou vkusnou sádrou, jsem zjistila několik zásadních věcí.

Před krájením cibule se mi osvědčilo pečlivě si vytřít kuchyni. Cibuli nekrájím 5 minut jako obyčejně, ale minimálně půl hodiny a většina je na zemi. Je tedy důležité pracovat v hygienickém prostředí. Po několika méně vydařených pokusech už si bravurně přidržuju cibuli loktem pochroumané ruky.

Jednou rukou si samostatně nesvléknu nic než plandavé tepláky. Vyvlnit se z poněkud těsnějších džínů vypadá jako tanec šíleného derviše. Dámy, už jste si zkoušely jednou rukou zapnout (rozepnout) podprsenku? Doporučuji jako zábavu na dlouhé nudné odpoledne. Užijete se spoustu legrace.

Pokud plánujete úraz ruky v jarních či letních měsících, nechte si narůst dlouhé vlasy. Tato rada platí i pro pány. Je horko, packa se v sádře potí a svědí. Musíte se občas podrbat. Výborným drbátkem je pletací jehlice. Jenže kam s ní? Do kapsy u kalhot se nevejde a celý den nemůžete pobíhat s pletacím drátem v puse. Umřeli byste hlady a ani byste si nemohli pošvitořit se sousedkou. Právě v tomto okamžiku se ukáže výhodnost dlouhých vlasů. V drdolu zapíchnutá jehlice drží naprosto perfektně a můžete se drbat dle své libosti.

Samostatnou kapitolu tvoří zavazování tkaniček. Vyloučená věc. Pokud nechcete chodit v holinkách nebo bosi, musíte mít osobního zavazovače a nejlépe i obouvače. Pokud máte velkou rodinu, jste ve výhodě, zavazovači a obouvači se mohou pravidelně střídat a nebudou hned otrávení jako Medvěd, kterého tato činnost přestala bavit za 2 dny.

Medvědova spolupráce má poměrně výrazné mezery i v ostatních činnostech. Když byl nucen umýt mi vlasy, využil mé snížené ostražitosti a místo šamponu použil kondicionér. Přece lahvička jako lahvička. Po akci jsem vypadala jako hodně opelichaná vydra. Reklamaci neuznal a prohlásil, že to do příště vydržím, stejně se nikam mezi lidi nechystám.

Na světě ovšem existuje spravedlnost. V noci mě vzbudilo zavytí stepního vlka a vzápětí jsem se dozvěděla, že jsem Medvěda zákeřně napadla a udeřila ho zasádrovanou ručkou. Malinko jsem se urazila, že to rozhodně není pravda. Ráno jsem musela uznat, že Medvěd kupodivu nelhal. Jsme teď vydařená dvojka. Já se sádrou a Medvěd se slušivým monoklem. Teď už jen čekám, kdy se po vsi začnou šířit zaručené zvěsti, že se doma rveme jako koně.

43 komentářů:

  1. Taková dobře mířená rána sádrou může mít i výchovný účinek. I na Medvěda....Doporučuju při dalším mytí hlavy obalit zasádrovanou tlapku potravinářskou fólií a přes to ještě igelitový pytel. Pak si i hlavu umeješ sama. Sice budeš tak trochu jak lachtan ale furt lepší než vypadat jak vypelichaná vydra....

    OdpovědětVymazat
  2. Medvěd může být rád, že nemáš v sádře nohu, představ si, co by se mohlo stát, kdyby jsi ve spánku unožila   

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem se naučila pořádně krájet cibuli, když měla maminka ruku v sádře a krájela ji kvůli tomu hůř než já, takže vím, o čem mluvíš :) Věci jako mytí vlasů, oblékání a nazouvání bot si taky dobře pamatuju Trvala na tom, že bude nosit boty na podpadku místo žabek, takže jí je vždycky musel někdo zapínat.

    OdpovědětVymazat
  4. *podpatku. Ach jo, já to asi nikdy nenapíšu na první pokus správně

    OdpovědětVymazat
  5. Za svůj největší úspěch považuji, že jsem si dokázala dojít na záchod s dravcem na ruce a následně se i obléknout. Jeho pohled mě sice trochu znervozňoval, ale dobře to dopadlo.A dobře mu tak, že dostal sádrou, měl být ochotnější!

    OdpovědětVymazat
  6. A to si vem piráta kpt. Hooka. Ten měl místo sádry natrvalo hák. Ten cibuli nekrájel; co kdyby si pak musel vytřít oko...

    OdpovědětVymazat
  7. To teprve člověk pozná, co dělá za normálního stavu úplně automaticky. Ale pereš se s tím statečně a nehledíš na nějakou tu ránu, to je mi sympatické .

    OdpovědětVymazat
  8. Mně z nějakých důvodů nikdy nikdo nepomáhal, maximálně mi mamka dala na ruku igelitový pytlík a bylo
    Jen by mě zajímalo, jak dlouho jsi teda datlovala tenhle článek

    OdpovědětVymazat
  9. Soucítím s tebou, na víc nemám sílu. Odcházím spát, protože přesně za 6 hodin vstávám do práce.

    OdpovědětVymazat
  10. Ty s Medvědem jste jak Laurel a Hardy, On ti málem rozdrtí ruku, ty mu zase uděláš monokla, být Jezinkou, dám si velký pozor, co se zase semele.

    OdpovědětVymazat
  11. Musela jsem se tvým příhodám zasmát. Vím, je to škodolivé a nepěkné. Ale líčíš to s takovým humorem, že ti až závidím. Medvěd ať si preventivně opatří brnění. Sám si na ten malér zadělal. Neměl ti přivírat ruku.
    Přeji ti pevné nervy, bude hůř.

    OdpovědětVymazat
  12. Pěkné :) Jen jednou jsem měla dlahu, ale nevzpomínám si na takové nepříjemnosti. Prostě jsem asi byla ještě malá :) Věřím, že je to docela boj. Tedy veškeré mytí, práce v kuchyni i bytě a tak :) Nepochlubíš se, co jsi prováděla?

    OdpovědětVymazat
  13. Je to ode mě ošklivý, ale tak trochu se tu nahlas směju. Tenhle článek vážně pobavil. Jo, podprsenka jednou rukou, to už jsem zažila. Na podzim jsem si něco udělala s ramenem (netuším co, prostě najednou šílená bolest) a nemohla jsem zapažit. Jak šel loket za tělo, málem to se mnou bolestí vždycky seklo. Byla to pravá ruka. Takže zapínání a rozepínání podprsenky jednou rukou a K TOMU levačkou... Jo, chápu, jak ti je.

    OdpovědětVymazat
  14. [1]: To dělám při sprchování, ale pačesy nezvládám. Jen ať se Medvěd trochu učí [2]: To bychom pak možná byli v sádře oba [3]: V botách na podpatku neumím chodit, zlomila bych si nohu. Při své výšce jsem je nikdy nenosila, tak jsem se to nestačila naučit.[5]: Vůbec se ti nedivím, že tě jeho pohled znervózňoval. Náš malý pejsek rád chodí jako doprovod na záchod a jeho zírání mi taky jde trochu nervy [6]: Ale zase by se mu dobře tahal z krámu nákup.[7]: Přesně tak. Je tisíc maličkostí, u kterých zjistíme, jak je velmi výhodné mít dvě ruce

    OdpovědětVymazat
  15. [8]: Článek jsem rychlostí blesku datlila víc než 2 hodiny. Normálně píšu všemi deseti [11]: Jen se směj, proto jsem to napsala. Aby se alespoň někdo pobavil [13]: Já jsem neprováděla nic, prováděl Medvěd:
    http://mengano.blog.cz/1304/muzska-logika[14]: Klidně se směj, smích léčí Podprsenka je opravdu nejnáročnější součást oblečení. Taky už ji mohl někdo vymyslet na suchý zip [15]: Já musím. To víš, zemská gravitace je mrcha

    OdpovědětVymazat
  16. Já se cítím ošizená a znevýhodněná. Nikdy jsem zatím neměla sádru a koukám, že přicházím o spoustu zajímavých zážitků. Vlastně jsem měla jednou na noze na vyvrknutý kotník, to jo, to byl mazec, sebemenší schůdeček o berlích byl pro mě problém, ale brzy jsem se na to vykašlala a chodila jsem po tý sádře. Vždyť to bylo jenom podvrknutý, sádra byla úplně zbytečná...    Teď jste s Medvědem fifty fifty, nakonec může bejt rád, žes ho bacila jenom do oka, ne?

    OdpovědětVymazat
  17. [18]: Pojď na týden bydlet k nám. Určitě k nějakému zajímavému úrazu přijdeš
    Nevím, jestli je Medvěd nějak extra rád. Kouká na mě tak nějak divně

    OdpovědětVymazat
  18. Ruku v sádře jsem sice neměla, ale ten údiv nad tím, jak jsou některé části lidského těla užitečné znám taky.
    Když se mi oči vzbouří nestíhám "zírat", k čemu všemu mi byly dobré.
    Krájet cibuli a vlastně krájet cokoliv se náhle stává životu nebezpečným, umýt si vlasy je sice brnkačka i se zavřenýma očima, jen ten kondicionér jsem schopná si na hlavu napatlat sama. No a podprsenku si nakonec zapínáme "poslepu" všechny takže zbývá jí jen "poslepu" najít.   

    OdpovědětVymazat
  19. Jo, pletací jehlice je skvělý pomocník, to znám. A nebbo Držadlo plácačky na mouchy. Mimochodem můj přítel se mě zase pořád ptá, jaký je mezi šampónem a kondicionérem rozdíl.

    OdpovědětVymazat
  20. Jako chlap tomu sice nerozumím, ale známá, když měla podobný úraz, si nemohla vynachválit, že má podprsenky se zapínáním vepředu. Podrobnosti ohledně manipulace při poúrazových stavech jsem nikdy nezkoumal, ale za sebe mohu potvrdit, že se fakt líp rozepínají

    OdpovědětVymazat
  21. Život přináší někdy veselé zážitky. Můj nejkurioznější úraz byl oboustranný výron kotníku. Letěla jsem na rande se svým mužem a sletěla jsem se schodů. Dvě schodiště jsem brala po hranách chodidel a nakonec se pod schody rozplácla. Na rande šla za mně maminka a mého nynějšího manžela tenkrát přivedla domů Shodou okolností si on způsobil o den později zlomeninu klíční kosti na lyžích. Byli jsme kolegové ze zaměstnání a tenkrát si nás v práci pěkně dobírali, co jsme to proboha spolu vyváděli

    OdpovědětVymazat
  22. Doporučujem športovú podprsenku. Ta sa da obliecť aj s oboma rukami v sandre. To sa športovkyňam občas stáva, asi preto sa vola " športová".Doporučujem. Nikde neomina, ani netlačí, ramienka nepadajú, ani háčiky nemá.
    Ruku mi dali do  sádry, dva týždne pred pôrodom prvého syna. Bola som ako kanón, nevedela som si sama obliecť nič a bol apríl. Keď začali pôrodné bolesti, aby mi dali infúziu, tak sa najprv dali do rezania sadry. Kým to urobili, syn sa narodil a ja som sanitára skoro tou neupevnenou rukou v sadre bolesťou domlátila.
    Teraz ešte dávajú končatiny do sadry? Myslela som si, že sa už používajú iba také tie spevňovadla, aj keď pre postihnutého je to vlastne jedno. Tak či tak je nemohúci. Želám skoré zbavenie sa toho nepríjemného "brnenia"

    OdpovědětVymazat
  23. [20]: Kdybychom se daly my dvě dohromady, tak by to pak možná i šlo. Tvoje ruce a moje oči. Jen bych nesměla nikde ztratit brýle, to by pak bylo všechno vháji [21]: Tak ať si umyje hlavu kondicionérem. Hned se to dozví [22]: A zkusil jsi to se zlomenou rukou? [24]: Tak tohle nikdo nemůže překonat

    OdpovědětVymazat
  24. [25]: Mám obavu, že než se dostanu ke koupi sprotovní podprsenky, tak mi ruka sroste. Znám se.
    Ty sis tedy opravdu užila
    Jo, dávají. A můžeš si vybrat odlehčenou a nebo obyčejnou. Medvěd může být vlastně rád, že mám tu odlehčenou. Mohl taky dopadnout trochu hůř

    OdpovědětVymazat
  25. Už vidím titulky: Umlátila manžela sádrou!
    S jednou rukou je opravdu šílené vykonávat skoro jakoukoliv činnost. Jak je to se zdravím? Ani nevíme, že je máme, dokud je neztratíme. To platí i na částečné omezení. Nezávidím ti tyhle situace. Jen jedno je nadějné - ani ta sádra nebude na ruce věčně. Vydrž! (a neumlať mě za tuhle pitomou radu... )

    OdpovědětVymazat
  26. [25]: Tak to je mazec. Když jsi přežila tohle, Gabi, tak asi přežiješ všechno.

    OdpovědětVymazat
  27. Prima, že jsi i v takovém bezmocném stavu optimistka. Dobře se to čte, hůře asi koná. Alespoň si ostatní doma uvědomí, co v Tobě všechno mají.

    OdpovědětVymazat
  28. [29]: Ale čoby, nebolo to tak strašné. Narodil sa mi zdravý, 4,30 kg vlasatý chlap! Bola som šťastná, že pri tom mojom páde zo schodov si to odniesla iba moja ruka, nie on. Pravdou je, že som vtedy nemala vhodnú obuv na ženu v takom stave. Ale , tie moje čižmičky, čo som mala na nohách, boli v porovnaní s tým čo vidím na nohách dnešných mladých budúcich mamičiek, v podstate  pohodlná obuv.

    OdpovědětVymazat
  29. [28]: Věčnost je v tomhle případě docela relativní pojem [30]: Nezoufám si, mohlo by být i o dost hůř

    OdpovědětVymazat
  30. I tady platí známé pravidlo: S humorem jde všechno líp.     

    OdpovědětVymazat
  31. Děkuji ti, opravdu mi to zvedlo náladu , i když to musí být těžké, je skvělé, že tě humor neopustil.Jinak jsem celkem nedávno narazila na tohle video, drsně realistické, ale třeba okoukáš pár fíglů, jak na to - http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=5GNzBFnUAdo

    OdpovědětVymazat
  32. Toto poznám mala som zlomení palec a nevedela som si ani chvost poriadne spraviť teda tie prvé dni boli najhoršie potom som si nejako zvikla :)

    OdpovědětVymazat
  33. Jen tak na okraj. Nevíte proč se říká : "rveme se jak koně", když koně se vůbec nervou? Já to také dost často používám, ale smysl mi uniká

    OdpovědětVymazat
  34. [33]: U nás doma to ani jinak nejde [34]: Tak tedy musím sebekriticky uznat, že k dokonalosti té Číňanky mi hodně chybí. Budu na sobě muset ještě převelice zapracovat. Ale pak to Medvěd nevydejchá [35]: Chvost mi taky dělá potíže [36]: To opravdu nevím. Psi se rvou o poznání víc.

    OdpovědětVymazat
  35. [37]: Když o tom tak přemýšlím, představa, jak datluješ články nohama, je docela zábavná . Ale v rámci zachování zdravého manželství na to video radši zapomeň, nic jsi neviděla, nic jsi neslyšela .

    OdpovědětVymazat
  36. [38]: Medvěd se u videa včera málem zbláznil Asi padesátkrát mi řekl - no vidíš to?...a nedělá kolem toho žádný ciráty!!!

    OdpovědětVymazat
  37. [39]: V momentě, kdy začala navlékat nit do šicího stroje, šla jsem už fakt do kolen
    Jinak mám štěstí, že děti už spí, jinak by mi nejspíš volali záchytku. Mám za sebou fakt pár hodně perných dní. A když jsem četla tento článek, spadlo to ze mě a dostala jsem totální záchvat smíchu

    OdpovědětVymazat
  38. [40]:Vidíš, jak málo někdy stačí a hned je člověku trošku líp

    OdpovědětVymazat
  39. [39]: Šmarjá, to mu nesmíš takový věci pouštět! Ale tak když už, ona to má natrénováno od narození, Medvěd ti taky nedá z fleku nohy za hlavu nebo neudělá provaz .

    OdpovědětVymazat
  40. Ach, můj bóže!! To je fakt dílo.

    OdpovědětVymazat

Jak být za blbku

Léto se mi obzvlášť vydařilo. Opět se potvrdila teorie mojí máti, že jsem naprosto nemožná. K tomuto pozoruhodnému závěru došla máti na zákl...