pátek 27. července 2012

Medvěda si zabiju sama

Někdy se to tak semele, že i pro vraždu by se dala najít polehčující okolnost.


Nevím,kam dřív skočit. Je vedro k padnutí, zpocená jsem i na patách a v kuchyni to vypadá, že mi tam vybouchl středně velký granát. Hlavou mi letí,co ještě musím dodělat.....není naporcované maso na zítra, myčka je plná naštěstí už umytého nádobí, no samo se nevyndá.....ještě připravit zeleninu. Když ten binec začnu uklízet hned, mohla bych být tak za hodinu hotová. Perfektní vyhlídka.....

Za zády se mi zjeví Medvěd. Celé odpoledne se někde plandal a nebyl k nalezení. Ne že by mi to nějak extrémně vadilo. Už mám odzkoušeno, že je lepší, když je od kuchyně ve vzdálenosti tak pět kilometrů. Jinak vypukne chaos. Má roztomilý zvyk naprosto nic nevracet na své místo. Takže při jeho výpomoci v největším blázinci neustále něco hledám. Což je strašně fajn, tečou mi z toho nervy a manželství to zrovna dvakrát neutužuje.

Medvěd okem znalce zhodnotil bordel v kuchyni, zeptal se, na jak dlouho to ještě vidím a opět odkráčel. Nic zlého netušíc, jsem začala likvidovat okolní spoušť s vidinou, jak si pak v klidu sednu, udělám si kafe a snad od rána konečně vychladnu.

Za chvíli byl zase zpátky a podle toho, jak se tvářil,mi bylo jasné, že se blíží nějaká pohroma. Taky že jo. Pravěpodobně usoudil, že jsem se celý den nudila a je tedy nutné trochu mne rozptýlit, protože mi oznámil, že je potřeba posekat zahradu. A jestli půjdu s ním. No fakt se mi ani trochu nechtělo, ale vzhledem k tomu, že posledně mi posekal gladioly v domnění, že je to nějaký bujný plevel, nic jiného mi nezbylo.

Se sekačkou na trávu se zásadně nekamarádím, takže nehrozilo, že budu muset něco dělat. Tedy kromě odborného dozoru, abych nepřišla o všechny kytky. Courala jsem po zahradě, byl už docela chládek, vlastně krásný letní podvečer. Ovšem pouze do okamžku, kdy Medvěd sekačkou nabral v trávě ukryté mraveniště. Samozřejmě v tu chvíli jsem stála zrovna vedle něj.

Panstvo, pokud jste nikdy nezažili, jak z nebe prší mravenci, tak nevíte nic o světě. V momentě ze mne byla mravenčí královna, ty rezavé bestie jsem měla naprosto všude. Nevím, jak se mohli mravenci ve vteřině dostat pod tričko i pod kalhoty, do bot, do vlasů, za krk......prostě totálně všude. Navíc to byli velmi odolní mravenci, protože zásah zahradní technikou celkem ve zdraví přežili a hryzali jako pominutí.

Medvěd, který tuhle přírodní katastrofu způsobil, měl na sobě asi tak šest mravenců, zbytek mraveniště jsem si přivlastnila já.

Takže ano, až se přestanu drbat a splasknou mi kousance od těch potvor, tak si Medvěda vlastnoručně zabiju. Každý rozumný soudce mne určitě osvobodí.

12 komentářů:

  1. Pořiď si mravenečníka.
    Kyselina mravenčí má vysoký obsah vitamínu C.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]:
    Poohlédnu se ve Zverimexu, snad budou mravenečníci skladem.
    BTW: Za kopanec dík, jsem ostuda ostudovatá:))

    OdpovědětVymazat
  3. Ne asi nadarmo se říká "člověka potěší cizí neštěstí" hihihihihi, fakt jsem se pobavila, krásný článek, ještě si tu počtu..

    OdpovědětVymazat
  4. kdybych byl porota nebo soudce u tohoto případu, rozhodně hlasuji proti odsouzení obžalovaného

    OdpovědětVymazat
  5. [4]: Názor odborníka mne uklidnil:)..Naštěstí jsem už splaskla a vražda přestala být aktuální :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ježkovy voči- nemáš ty mého Medvěda?Taky občas přemýšlím o dokonalé vraždě.

    OdpovědětVymazat
  7. [6]:
    Asi máme obě dvě podobně vypečené Medvědy. Můj Medvěd je hodný, klidný, tolerantní, pracovitý a na zabití. Někdy:))

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Můj Medvěd je hlučný,smíšek,tolerantní, často splašený, ale pracovitý a o celou rodinu děsně pečuje-někdy děsně.

    OdpovědětVymazat
  9. Jé a to já viděla šíleně prchat tygra, když na něj útočily vosy, které nechtěně probudil pumpováním vody:) Málem zboural chatku:) Asi ho hnal pud sebezáchovy, byla to ale zábava!
    Tady je sranda, budu si tu o dovolené číst:)

    OdpovědětVymazat
  10. Mám doma něco co se dá nazvat spíš než Medvědem, tak lenochodem. Tudíž sekám zahradu - já, reju zahradu - já, dělám schody na chatě - já....ještě potřebuji přehodit čerpadlo z jedné nádrže do druhé a to už druhým rokem. A co myslíš, kdo to bude muset udělat? A pokud se mi lenochod vyskytuje v kuchyni rostu taky, nejen že je po jeho vaření dvojnásob nádobí než normálně, o neuklizených věcech ani nemluvím ale právě ta lenochodí rychlost mne dostává do varu z toho důvodu, že ať udělám krok jakýmkoli směrem narazím na něho. Neumí se přesunovat rychle a tak se navíc ještě šíleně motá pod nohama. A když se máš vyhýbat jak manželovi tak ještě psovi kterej čeká kdy co dobrého spadne,  je to jak tančit bosa ve střepech, nebo chodit po dvoře drůbežárny....P.S. Když si nejsem jistá tou holubinkou, aby to nebyla vrhavka ochutnám. Buď se trefím do specielně zbarvené mandlovky nebo prskám ještě další hodinu jak křeček....

    OdpovědětVymazat
  11. [9]:
    Jo, řádně vytočené vosy dokážou své
    Moc prima je stát nohou obutou v prošoupané tenisce na výletu z podzemního vosího hnízda, protože máš strach, že ti ty bestie pokoušou malé dítě. Tenhle zážitek si už příště nechám ujít.

    OdpovědětVymazat
  12. [10]:    Zajímavé, jak si hodně ženských dokáže vybrat v říši zvířat svou drahou polovičku. Punerank má tygra, ty lenochoda, já medvěda a ten zbytek má broučky
    Holubinky mě učil sbírat táta, byl houbař tělem i duší. Říkával, že najít a sebrat jenom hříbky umí každej trouba.

    OdpovědětVymazat

Jak být za blbku

Léto se mi obzvlášť vydařilo. Opět se potvrdila teorie mojí máti, že jsem naprosto nemožná. K tomuto pozoruhodnému závěru došla máti na zákl...