čtvrtek 13. března 2014

Nebezpečné kočičky

Nahlíženo zpětně, měla moje kamarádka Jaruška úplně pitomý nápad. Bohužel, i já jsem projevila kriticky sníženou míru inteligence a kde byla moje vrozená ostražitost, opravdu nevím. Jen tak se mohlo stát, že jsem se nechala vylákat na dobrodružnou výpravu za kočičkami.


To samozřejmě neznamená, že jsme uspořádaly odchyt místních toulavých koček. Pouze na Jarušku dorazilo jaro a projevila přání naškubat si do vázy pár okočičkovaných větviček. Vzhledem k tomu, že po dvoutýdenním povalování ve špitále potřebuji pohyb jako prase drbání, připadal mi malý výlet poměrně lákavý.

Medvěd, obeznámený s mým vynikajícím orientačním smyslem slepice, mi důrazně doporučil, abych si s sebou vzala Kačenku. Nebyla jsem si sice příliš jistá, že Káča ovládá práci s mapou, ale na druhou stranu je zcela jisté, že domů v případě nouze trefí. Což se mně nikdy tvrdit nedá. Medvěd zastává poměrně pesimistický názor, že jsem schopná zabloudit i ve sklepě.

Na místo srazu jsem tedy nastoupila v doprovodu natěšené Kačenky. To Jarušku poněkud znervóznilo, jelikož Káču, dle mého názoru naprosto neoprávněně, podezírá z vrozené škodolibosti a záliby v páchání drobných příkoří. Mně naopak dost znervóznila Jaruščina turistická výstroj. Rozhodně nejsem hnidopich, ale vysoké kramflíčky a sukýnka mi nepřipadaly jako ideální obleček na výpravu do přírody.

Část cesty jsme tedy věnovaly řešení problému, která z nás je víc pitomá. Jestli já, když jsem s sebou vzala zloducha Kačenku, a nebo ona, když se nastrojila jako do cukrárny. Jaruška mi ozřejmila, že přece dobře vím, že nikdy jiné boty nenosí, takže nechápe, proč prudím. Mám se raději starat o poděsa Káču, aby neodlovila nějakého zbloudilého turistu.

Kačenka kolem nás pobíhala a tvářila se, že neposlouchá, o čem je řeč. Dnes už vím, že si dělala pečlivě poznámky, aby nezapomněla ani jednu nepěknou větičku, kterou na její adresu Jaruška pronášela. Záhy se zdálo, že mise bude úspěšně splněna. Došly jsme k potoku. Na druhém břehu byl krásný keř s kočičkami a Jarušce se chtivě rozsvítila očka.

Na to, abychom potok svižně jedním ladným skokem přeskočily, byl přece jenom poněkud široký. Odvážně jsem se tedy vydala na druhou stranu. Celkem bez problémů se mi podařilo přehopsat po mokrých kamenech a z druhého břehu jsem se zájmem pozorovala, jak se s problémem popasuje Jaruška. Tvářila se malinko nejistě, tak jsem jí nabídla, že kočičky natrhám. Odmítla. Nevím prý, jaké větvičky se jí hodí do vázy. Když nevím, tak nevím. Nebudu se vnucovat.

Jaruška si pečlivě vyměřila trasu přesunu a vydala se do jámy lvové. Obdivně jsem zírala, jak na těch svých nesmyslných podpatcích dokáže hopkat z kamene na kámen.

V tomto momentě se do děje vložila doposud poměrně klidně přihlížející Kačenka. Následující události mají dvojí, diametrálně odlišný výklad. Já tvrdím, že Káča chtěla Jarušce poskytnout pomocnou tlapku, Jaruška to nevinné zvíře obviňuje ze škodolibé snahy ji utopit.

V každém případě je jisté, že Kačenka se Jarušky ani nedotkla. To musela Jaruška, ač opravdu nerada, poctivě přiznat. Káča pouze proběhla potokem, shodou okolností těsně kolem balancující Jarky. Jen ji malinko postříkala.

Určitě není Kačenčina vina, že Jarušce vylétla kopýtka do vzduchu a žuchla do vody. A už vůbec ten neobohý psík nemůže za to, že se Jaruška v té vodě poválela jako hrošík lyberijský. Kačenka dokonce projevila snahu Jarušku zachránit a vyrvat ji ze spárů rozběsněného lesního potůčku. Jaruška však posléze nevděčně tvrdila, že do ní Káča schvalně žďuchala čumákem, aby se nemohla postavit na nohy.

Domů jsme dorazily s kočičkami, které se možná Jarušce do vázy vůbec nehodí. Nakonec jsem je totiž musela naškubat já, zatímco si rozlícená akvabela ždímala svršky.

Jaruška je teď na mne malinko naštvaná. Zřejmě ji poněkud popudilo, jak jsem málem umřela smíchy. A dokonce se nechala slyšet, že jsem úplně blbá. A to jen proto, že jsem jí doporučila, aby si na příští výlet k potoku vzala neoprén a ploutve.


50 komentářů:

  1. Koukám, že se v Menganodivadle kromě Medvěda objevuje i další zábavná postava Jaruška. Můžeme počítat s tím, že bude vystupovat i v dalších kusech?
    Jinak opět jako již tradičně velmi zábavné počtení.

    OdpovědětVymazat
  2. Opět jsem si smíchy zabrečela nad tvým úžasným článkem. Živě jsem si totiž představila Jarušku v potoce. Popsala jsi to báječně.
    Musím však přiznat, že bych dopadla podobně a ani by kolem mě nemusela běžet Kačenka. Už jaksi nezvládám hopsání po kamenech, ale padání bravurně.
    Pozdravuj ode mě Jarušku. Jeť to mě milá osůbka. Cítím s ní.
    Doufám, že se ještě někdy objeví na tvém blogu.

    OdpovědětVymazat
  3. Aj, aj...jak potěší cizí neštěstí . Ale zase holt pokud se někdo vydá na dobrosružnou cestu v kramflíčkách musí počítat s tím že to může také skončit tragicky....a to smíchem nejlepší kamarádky. A propó....je otázkou zda ještě zůstáváš po tomhle nejlepší kamarádkou?

    OdpovědětVymazat
  4. Už se těším na pokračování.
    Vbrzku pokvetou šeříky.
    Ty se také rvou.

    OdpovědětVymazat
  5. Kačenka má mé sympatie. Je ochotná komukoli pomoci za jakékoli situace, umí najít správnou cestu, a dokonce obstarala Jarušce otužovací koupel a akvabelo-výcvik zdarma. Prostě zlatíčko.....

    OdpovědětVymazat
  6. Kamarádkou možná ještě chvíli zůstaneš. Ale snaž se před Jaruškou ututlat tenhle blog! Asi by ji nepotěšilo, že se tu všichni tak dobře bavíme na její účet.

    OdpovědětVymazat
  7. Já bych sebou vzala i foťák   

    OdpovědětVymazat
  8. To je krutě ze života
    Tvoje Kačenka je v tom nevinně, o tom jsem skálopevně přesvědčený. Jistě měla na paměti, že smích léčí a snažila se tě uzdravit
    A štekle si vezme na takový výlet jen sebevrah.

    OdpovědětVymazat
  9. [4]: A bez černý.
    Chudák Káča, myslím, že na společný výlet s Jaruškou už zas dlouho nepůjde...

    OdpovědětVymazat
  10. Mezi náma, kdo si na výlet víceméně do přírody vezme boty na podpatku, ten si nějaký to vykoupání v potoce zaslouží, až už se o to Káča přičinila, nebo ne...

    OdpovědětVymazat
  11. No já nevím Mengano, já bych pro tentokráte byla na straně Jarušky, určitě jsi jí obeznámila s faktem, jak ti Káča pomohla se schodů...může v ní tudíž vidět krvelačnou psí šelmu...      A Jaruška, jak ji tak poznávám z tvého vyprávění, by se zabila spíš v polokeckách, než na jehlách a to v jakémkoliv terénu...

    OdpovědětVymazat
  12. Nie je ta Kacenka nahodou bernardyn? Skontroluj, ci nema na krku "soudecek s rumom", ked sa snazi byt taka napomocna.
    Kazdopadne, ci je alebo nie je bernardyn, je to hodna holcicka.
    PS Dufam, ze Jaruska mala bombardaky, inac sa mohla bez neoprenu vo vode nachladit...

    OdpovědětVymazat
  13. [1]: Myslím, že počítat můžeš s ladasčím Jaruška je přímo studánka prapodivných nápadů [2]: Jaruška je poněkud prostorově výrazná a tak i to válení v potoce mělo své nepopiratelné kouzlo. Když se uklidnila, sama prohlásila, že by se nedivila, kdyby svým pádem způsobila v Austrálii zemětřesení [3]: My si s Jaruškou vždycky všechno vzájemně odpustíme.[4]: Šeřík Jaruška chtít nebude. Má pěkný keřík na zahrádce. Ale loni jsme se dost vyřádily při sbírání kopřiv, ze kterých si Jaruška vaří naprosto odporný čaj.[5]: Moje řeč Chudák pejsek ke všemu vždycky přijde jako slepý k houslím.[6]: Blog tutlám velmi usilovně. Hlavu by mi ukopla nejen Jaruška

    OdpovědětVymazat
  14. [7]: Absence foťáku jsem opravdu upřímně litovala. Ale na druhou stranu mi ho klidně zdivočelá Jaruška mohla rozšlapat [8]: Jaruška je velmi šikovná. Na těch svých jehlách cupitá opravdu bravurně. Tentokrát poněkud podcenila terén a hlavně Káču [9]: Myslím, že Kačence se výlet velice líbil. Poměrně dost si užila Dokonce bych řekla, že když se Jaruš povalovala ve vodě, Kačence radostně svítila očka [10]: Že jo Někdy holt paráda musí jít stranou, i když uznávám, že gumovky moc slušivé nejsou. Ale koho to uprostřed lesa zajímá [11]: Je zajímavé, jak selektivní mají lidé vnímání. Když jsem Jarušce popisovala svůj parašutický výcvik, poměrně dobře se bavila [12]: Bernardýn není, Jaruška se nechala slyšet, že Kačenka je mrcha. Vzhledem k tomu, že ji Káča slyšela, být Jaruškou, nebyla bych moc klidná
    Teplé prádlo do vody je samozřejmě nutné, to je jasná věc

    OdpovědětVymazat
  15. Tak tohle znám velice dobře. Často běhám po polňačkách a docela často mi radostně běží vstříc psi různých velikostí, s páníčky desítky metrů pozadu. Taky už mi radostný velký dobrman vyskočil a dal pracky až na ramena. V těchhle okamžicích zastavuju a volám na pána (většinou teda spíš paničku) ať si jde hafana okamžitě přivázat. Pak nastává srandovní situace, kdy já stojím, panička běhá okolo, aby si chytila svého psa, který se mně už pustil a obíhá mi za zády, aby ho panička nemohla chytit. Velcí psi mají prostě běžce rádi a jejich vychování je bohužel stále horší, protože páníčci nemají na výcvik čas.
    Proto se Jarušce vůbec nedivím, že ze ztřeštěného vlčáka neměla vůbec radost. Už přiblížení takového telete do blízkosti člověka balancujícího na kamenech je jistota ztráty koncentrace a následně rovnováhy.
    Z článku pak cítím škodolibou radost, že to nezřízené tele sestřelilo po vás i někoho dalšího
    Často říkám svým dětem, že naše civilizace toho ještě pořád umí strašně málo a strašně moc se toho ještě musí vymyslet. Jednou z těch věcí by byl robotický pes, který by se mnou běžel a který by případně zastrašoval, krotil či v krajním případě i eliminoval ty maxipsy co mi občas běží naproti.
    Nějaká taková bestie jako je tahle "robotická maxikočka":
    http://www.youtube.com/watch?v=wE3fmFTtP9g

    OdpovědětVymazat
  16. Veselá historka z výletu se vždycky hodí. Zvlášť, když hlavním aktérem je ta druhá.

    OdpovědětVymazat
  17. Upřít Kačence procházku, to by byla křivda, Jaruška nemá mít takové spády, chtít škubat včelkám první dlabanec. Na jehličkách si mohla odtančit do květinářství pro trochu toho jara do vázičky. Dobře jí tak, příroda má svaté právo bránit se všemi dostupnými prostředky

    OdpovědětVymazat
  18. Tak jsem se zase báječně pobavila, není to hezké já vím Ale jinak na podpatkách jezdí přítelkyně bratra na nmotorce a na výšlapy pěšmo má je též

    OdpovědětVymazat
  19. " Jsi dobrý !  mám švarného hošana !!
    Blazschkowa  mačká se prsama ...
    ... tlačí na Frantischka  Breburdu !!" Do kapsy sáhni  a  vem kudlu
    a nařež mi ze křoví  kočičky !!
    ... roztomilý jsou  ... maličký !"Muž stále odráží  přání té slečny !!
    ... " Kočičky ... velmi jsou nebezpečný !!"
    ... já  kohosi včera tam vyrušil,
    on vyběh... dal  klackem mi za uši !
    ... nevím ... ať to byl kdo chce,
    pohleď jen, - na moje boltce !!"... rozhovor nějak se zasek ...
    v křoví kdos drží klacek !
    ... kdosi tam prdnul... táhle pak krknul !Chlapec s dívkou jsou na úprku !

    OdpovědětVymazat
  20. Úžasná práce karmy. Vysvětlím. Jaruška chtěla orvat nevinný strom s kvetoucími kočičkami, první včelí potravou. Avšak keř, ačkoli se zdá, že nic netuší, tuší velice dobře, roztočí kolo karmy a způsobený vír smete divu do vody...Bude to znít hnusácky, protože já někdy hnusácká jsem, ale já to Jarunici přála - za to, že chtěla včeličky připravit o jejich první pokrm a chtěla znehodnotit keřík jen kvůli několikadennímu zkrášlení svého domova.Jarunice palice.

    OdpovědětVymazat
  21. [15]:Být vámi,vůbec o Kačence neříkám, že je nezřízené tele. Umí být pomstychtivá
    Ale trochu vážně. Káča má výcvik, takže žádné zběsilé lítání nepřipadá v úvahu. Když je na volno, její radius je tak cca 5 metrů a na povel (kupodivu i můj se okamžitě vrací. Neexistuje, že by se nenechala odvolat.
    Robotický pes je zbytečný, pokud vás vlastní pes poslouchá
    Víc než kočku mi to stvoření na videu připomíná zběsilého maxibrouka [16]: To zcela jistě [17]: Tak to můžu očekávat nějaký trest, když jsem ty kočky nakonec škubala já. Ale vážně to bylo jen pár větviček, včelkám zbylo dost [18]: Jaruška zvládá i jízdu na kole. Prostě některé ženské se s jehlami asi už narodily. To nechápu [19]: Potvrzeno - kočičky jsou o život

    OdpovědětVymazat
  22. Skvělé počtení, vtipné a zábavné, jako vždy! Obzvláště mě pobavila pasáž, ve které jste se dohadovaly, která z vás je více blbá .

    OdpovědětVymazat
  23. Báječný čtení , chechtám se až slzím. Vy jste fakt úžasný holky, včetně Kačenky. Nudu prakticky nemáte šanci zažít .
    Orientační smysl slepice, mě úplně odrovnal   a jsem přesvědčená, že Kačenka chtěla podat pomocnou tlapku

    OdpovědětVymazat
  24. [20]: No to že je ta vaše Kačenka tele vyplývá z vašich vlastních pár týdnů starých článků, kde se měl podle vás Medvěd zamyslet jak nemožného má psa (když vás ten pes sestřelil ze schodů).
    Ta robotická bestie (když to pojmenovali "divoká kočka", tak spíš asi mysleli na tygra než na kočku domácí) jako obrana proti cizím psům pak má výhodu v tom, že je větší než kterýkoliv velký pes, poslouchá na slovo, žádného psa, vlka ani medvěda se nezalekne, člověk se o něj nemusí bát, že se zraní, a nevyžaduje neustálou péči jako domácí zvíře. Prostě se jednou za dva dny zapne, když se jde běhat ven. Když jedete na dovolenou, vezmete ho do kufru auta, nebo necháte doma v garáži. Nepotřebuje jídlo, ani váš čas.
    Dnes si spousta lidí pořizuje většího psa i jako takovou malou zbraň pro případ útoku. Tenhle robot bude na světě z úplně stejného důvodu. A pište si, že kdyby stál do sto tisíc, nebyl tak moc hlučný a měl relativně ekologický provoz, tak by si spoustu kupců našel už dnes. Navíc ani není problém s jeho půjčováním a tedy okamžitou změnou "pána". Ta budoucnost je prostě jasná ...

    OdpovědětVymazat
  25. [21]: No jó, měšťácká slepá karma. A jakpak asi ta karma potrestá paňmámu, co se jí zachtělo koupit v květinářství karafiát do vázy? Ten řezaný karafiát je totiž větší svinstvo než ty kočičky. Jen kvůli němu někde stojí ošklivý skleník, který je všem včelám nepřístupný nejen na začátku jara, ale dokonce po celý rok. Vrbě spousta větví s květy v horní části zůstává včelám k dispozici a ty spodní uřízlé odkryjí prostor pro luční kvítí na zemi, kde se budou včely pást pozdějí. Karafiátová skleníková plantáž je ovšem pro přírodu totéž co poušť. A to ani nemluvím o dopravě toho karafiátu přes půl Evropy. Prostě měšťácký hnus ...

    OdpovědětVymazat
  26. [21]: Jejda, teď dostala Jaruška pěkně vynadáno Ale ona je opravdu hodná holka [22]: Doteď v téhle zásadní otázce nemám jasno [23]: Ano, Káča to myslela samozřejmě dobře. Měla o Jarušku starost, jen to holt dala blbě najevo [24]: Když vy berete všechno hrozně moc vážně Ač se vám to jeví možná neuvěřitelné, tak Káča mě z těch schodů nesestřelila schválně a nebo proto, že je nevychovaná. Prostě jen mazala dolů po schodech, a já, vohráblo, jsem se jí přimotala do cesty. To já jí jen tady s gustem pomlouvám
    Víte, jsem možná děsně nemoderní, ale já bych toho robotického čokla nechtěla ani zadarmo. Ten váš plecháč by určitě neuměl vrtět ocáskem a dávat najevo svou náklonost. A kdyby náhodou i tohle uměl, tak jen proto, že mu to programátor poručil. A to by mě fakt nebavilo Nechovám psy, abych si je mohla nacpat do kufru a pak mě hlídali při běhání.

    OdpovědětVymazat
  27. [26]: Ale to je snad od začátku jasné. Ten robot přece není určen pro pejskaře. Ti budou mít pořád svoje psy. On je naopak určen pro antipejskaře, aby i oni měli sebou něco na vyrovnání sil proti těm pejskařům a případně i nějakým jiným potenciálním ohrožením a přitom si nemuseli pořizovat živého psa. O tomhle přece pořád píšu.

    OdpovědětVymazat
  28. Mengano, upřímně, já se bavila Jen jsem chtěla znít jako mentor, ale v komentářích vidím, že tu už jednoho mentora máš, tak dávám zpátečku.

    OdpovědětVymazat
  29. Krásně a vtipně podáno, jako vždycky. Mne by zajímalo, jestli zimní koupel v řece neodnesla ta dáma zdravím. Já fandím Kačence.

    OdpovědětVymazat
  30. Mně bylo jasné, že jakmile v tom hraje Jaruška a Kačenka, jinak než groteskně to dopadnout nemohlo.

    OdpovědětVymazat
  31. Takovou kamarádku bych taky chtěla. Tvé líčení Jaruščiny nedobrovolné koupele mě velmi pobavilo a myslím si trochu škodolibě, že si ji zasloužila - a nejen kvůli kočičkám. Kačence posílám pusu na čumák!

    OdpovědětVymazat
  32. Kupodivu má moje sympatie Jaruška, neboť odvážit se do přírody na kočičky v kramflíčkách a sukýnce, to chce opravdu kuráž! Jaruška je tedy odvážná (školačka).
    Ona by to dokonce možná i přeskákala, nebýt Kačenky. I když Kačenka zprvu nehledala fyzický kontakt, ona stačí i chvíle znejistění a nerovnováhy...
    docela si dovedu tu bouřlivou scénu představit a - nezlob se, Jaruško, musím se chechtat.   
    Počítám, že Jaruška se poučí z krizového vývoje. Buď přesedlá na botasky, nebo si koupí kočičky někde v zahradnictví...

    OdpovědětVymazat
  33. [21]:Zajímavá teorie. Ale podle mě neplatná. Nebo úraz by museli nutně zažít všichni otrhávači fialek, narcisů, tulipánů, konvalinek a jmelí. Prodejci stojí na nárožích a žádné známky úrazu na nich nevidím...
    Takže, Jaruška měla trochu smůlu, na které se trochu podílela nestabilním obutím.   

    OdpovědětVymazat
  34. Taky se rád obklopuji takovými Jaruškami a Lojzíky. Připadám si pak velmi, velmi chytrý (aspoň občas).

    OdpovědětVymazat
  35. Rozhodně nejsi sama kdo umíral smíchy pobavila jsem se přímo královsky

    OdpovědětVymazat
  36. Kočičky a psíky já prostě miluju a zvlášť v tvém skvělém podání.

    OdpovědětVymazat
  37. To musela být přímo královská podívaná! Jaruška válející se v potoce, . . . Škoda, že ji Kačenka nepopadla za sukýnku a pořádně nezatáhla.

    OdpovědětVymazat
  38. Jestli něco miluju, tak je to tvůj náhled na svět :) A hned v závěsu za tím je Jaruška... :) Ještě že jí tady všichni máme :)

    OdpovědětVymazat
  39. Kačenka má srdce na pravém místě a jestli to Jaruška ještě nepochopila, zaslouží si další lekci

    OdpovědětVymazat
  40. [27]: No tak nezbývá než doufat, že té robotické potvoře nedojdou baterky v tom nejnevhodnějším okamžiku [28]: Mauron mě pokaždé postaví pěkně do latě [29]: Kdepak, Jaruška má tuhý kořínek. Ani rýmu nedostala. To víš, my jsme na vesnici zvyklí na trochu studenější odchov [30]: Ne vždy se zadaří. Byly jsme v tomto třeskutém složení na vícero procházkách a nic zvláštního se nestalo [31]: Kačenka děkuje [32]: Jaruška na botasky určitě nepřesedlá Počítám, že ji dost hlodá pomyšlení, že nemá na podpatku i gumovky. Ona je prostě taková a já ji miluju [34]: Pozor, článek rozhodně nebyl o tom, že mám blbou kamarádku. Jaruška je chytrá dáma, jen má svoje mouchy. Ostatně jako my všichni

    OdpovědětVymazat
  41. [35]: To mě těší [36]: A jak by ses teprve bavila, kdybys včera viděla v akci Kačenku a živou kočičku. Počítám, že Káča bude trvat na návštěvě psychiatra [37]: Jaruška tvrdí, že o něco podobného se Káča snažila. Ale to jsou určitě zlé pomluvy a ošklivá slovíčka [38]: Magdalénko, díky [39]: Jaruška není zvyklá na poněkud čilejší psy. Doma má tlačenkovitého jezevčíka, který se i na gauč nechá vysadit

    OdpovědětVymazat
  42. Nejsou kočičky jako kočičky, v tomto případě by asi byly lepší ty čtyřnohé!   

    OdpovědětVymazat
  43. [41]:Nojo, jestli má Jaruška jezevčíka, tak se není čemu divit. Pejsana nemám žádného už několik let a když přijdu ke kámošce, tak její vlčák mě taky trochu vyvádí z míry. Ale ona ho většinou srovná (tedy Darča, tj.vlčáčice, je jen nezvedená rozpustilá holka, co by si i ve svém dospělém věku nejraději hrála a dováděla) a tak ji vždycky trochu podrbkám na hlavě a nechám paničce...
    A moji psové byli celkově ukáznění, ale to je asi dáno i charakterem rasy, i když nevím, jaký charakter bych měla přiřknout Baskimu, který byl děsně hodnej (někdo by řek, ňouma, přesně ve stylu jaký pán, takový krám) a byl to kříženec křížence vlčáka a taky asi irského teriéra.

    OdpovědětVymazat
  44. [42]: Ovšem bez přítomnosti Kačenky [43]: Máš pravdu, pes bývá obrazem svého pána. Jen mi tedy vrtá hlavou, kde se v Kačence berou ti rarášci, když Medvěd je takový kliďas

    OdpovědětVymazat
  45. [44]:No právě, nebude Kačenka spíš po tobě? Sice je oficiální páneček Medvěd, ale možná se Kačenka zhlídla v tobě... :
    A ty jseš nebezpečnej živel, i když občas nebezpečnej i pro svou vlastní osobu     

    OdpovědětVymazat
  46. [45]: Asi to tak bude. Mám prostě na naše psy extrémně špatný vliv

    OdpovědětVymazat
  47. No, ne každá výprava se povede tak, jak si člověk představuje, že?
    Ale každopádně se stavím na stranu Kačenky! Ona za nic nemůže.. (a pro záchranu situace udělala, co se dalo..) :)

    OdpovědětVymazat
  48. [47]: S odstupem času, se mi výprava líbí čím dál tím víc

    OdpovědětVymazat
  49. Já sama si myslím, že někteří psi mají skryté touhy utopit člověka. Náš labrador třeba kdykoliv se někdo odvážíme vlézt do rybníka udělat pár temp, ocitne se nečekaně na našich zádech.

    OdpovědětVymazat
  50. [49]: Třeba se mu nechce plavat a chce se povozit

    OdpovědětVymazat

Jak být za blbku

Léto se mi obzvlášť vydařilo. Opět se potvrdila teorie mojí máti, že jsem naprosto nemožná. K tomuto pozoruhodnému závěru došla máti na zákl...