Návrat do ráje

Během mého strastiplného pobytu v nemocnici mě Medvěd pilně navštěvoval každý den. Mám podezření, že k návštěvám ho nevedl stesk po milované ženě. Mnohem pravděpodobnější je varianta, že ho hryzalo špatné svědomí z toho, jak kolosálně pitomého má psa.

---

S každou další návštěvou ve mně vzrůstal vnitřní neklid a začínala jsem propadat lehké panice. Z útržků informací, které mi poskytoval, jsem nabyla dojmu, že domácnost se nachází v totálním chaosu. Sice toto podezření rezolutně odmítal, ale příliš přesvědčivě se při tom netvářil. Nezbylo mi než doufat, že alespoň jorkšíří Terorista a rybičky Medvědovu péči přežijí. O Kačenku jsem se nebála, té zcela jistě nebude zkřiven jediný chloupek na její rozkošné moudré hlavičce.

Návrat domů předčil veškeré mé očekávání. Tolik fantazie nemám, abych si dokázala představit drsnou realitu, která mne čekala. Hysterický Terorista mi skákal až na hlavu a Medvědovi se vyhýbal velkým obloukem. Choť musel pod nátlakem přiznat, že mu dal na zadek. A to jenom proto, že psík sežral podkolenku a zahrabal si piškot do květináče. Ožraná podkolenka i vyhrabaná zemina zůstaly na místě činu, pravděpodobně proto, abych se mohla o pravdivosti obvinění přesvědčit na vlastní oči.

Vím úplně přesně, kolik Medvěd za ty dva týdny mé nepřítomnosti vypil čajů. Všechny sáčky byly pečlivě nashromážděny ve dřezu pod hromadou špinavého nádobí. Několik talířů už lehce rozkvétalo roztomilou plísní. Na můj dotaz, proč nádobí neumyl, mě Medvěd informoval, že vůbec netuší, jak se pouští myčka. Do debaty na téma možnosti umytí nádobí ručně jsem se raději nepouštěla.

Mám ráda kytky, mám jich hodně a bedlivě se o ně starám. Při pohledu na výsledek Medvědovy péče jsem neměla daleko ke spáchání násilí. Povadlé, oschlé chudinky se svěšenými lístky. Odolal pouze kaktus, který shodou okolností zrovna vykvetl. Medvěd se dokonce odvážil vydávat květ za výsledek svého pěstitelského umu a důkaz řádné péče. Pochcípaný zbytek zeleně vůbec nebral v úvahu. Až po důkladném výslechu se mi dostalo vysvětlení - kytek bylo prostě moc a tak jeden týden zalil půlku, druhý týden ten zbytek.

Medvěd žil zdravě, což dosvědčovaly kelímky od jogurtů vkusně rozmístěné po bytě. Občas si ovšem trochu zahřešil, jak prozradily rozdrobené slané brambůrky v posteli.

Cestu k umyvadlu v koupelně jsem si musela proházet. Medvěd doposud neobjevil tajemství koše na špinavé prádlo a odkládal svršky kdekoliv ho napadlo. Vůbec jsem netušila, že je tak převelice čistotný. Za dva týdny vytahal sedm osušek a devět ručníků. Všechny vypadaly, že prošly zažívacím traktem hodně hladové krávy.

Zoufalým okem jsem obhlédla celou tu spoušť pokrytou souvislou vrstvou prachu a rozhodla se konat. Medvěd byl vykázán z bytu i se vzpouzejícím se Teroristou a já jsem se jala hledat koště. Nikoliv abych na něm zlostně odlétla, ale dala jsem se do generálního úklidu. Zlatý špitál.