úterý 10. září 2013

Velké počítání modřin

Návrat Medvěda ze sebevražedné mise byl vskutku dojemný. Vehnal slzy do očí nejen mně, ale i Teroristovi, kterému poněkud zmatený Medvěd v nestřežené chvíli přišlápl tlapičku. Kačenka se uvítacího ceremoniálu nezúčastnila, neboť její pán a velitel zvládl dojít pouze do obýváku, kam má ona vstup přísně zakázán.


Medvěd zcela evidentně nevěděl, jak se má tvářit. Naprosto jistě se mu chtělo trpět a být náležitě litován. Zároveň s ním cloumaly obavy, jak moc pochopení budu mít pro jeho umělecký výkon. Rozhodla jsem se, že budu milující a chápavá manželka. Vynadat mu můžu kdykoliv později.

Během následující inventarizace rozličných zranění se mi ježil drdol při pomyšlení, jak mnohem hůř to mohlo dopadnout. Potlučené rameno s obrovskou modřinou a ruka, která odmítala pohyb větší než malý. Záda, která vypadala, jako kdyby se mu na nich vyřádila hodně namíchnutá domina s pořádným bičem. Drobné oděrky kam oko dohlédlo.

Medvěd se zřejmě vžil do role hrdinného veterána ze Zálivu a odmítl cestu na pohotovost. Jeho argument "dojel jsem až domů a tak to nebude tak hrozný" mi sice připadal hodně pitomý, ale těžko ho někam odvleču násilím. Přepral by mě.

Čekala nás noc plná vzrušení. Bohužel o nějakém erotickém jiskření se rozhodně mluvit nedá. Medvěd mne o každém svém otočení v posteli informoval hlasitými vzdechy. V mezičase tiše skuhral.

Ráno jsem byla všechno možné, jen ne naladěná do růžova. I Medvěd vypadal, že ho počáteční odvaha bojovat se zraněními vlastními silami už definitivně přešla. Bez velkého lelkování vyrazil do špitálu. Můj doprovod odmítl, je přece chlap a nic ho nerozháže. Byl skálopevně přesvědčen, že pan doktor přiloží hojivé masti, přidá trochu náplastí a bude zase hej.

Po třech hodinách mi zlomeným hlasem telefonoval, že ho právě přestal bavit život. Ve špitále si ho nechají, mají podezření na poranění ledvin a sleziny. Tím se potvrdilo to, co jsem si myslela celou dobu - alespoň trochu příčetný doktor ho nemůže pustit domů bez důkladného vyšetření.

Bylo mi přehledně jasné, že pro Medvěda, který má sklony k lehké hysterii jenom při pohledu na injekční stříkačku, nastávají chvíle plné nečekaných dobrodružství. Naštěstí první testy ukázaly, že se nestalo nic fatálního, ale pár dnů si bude moci Medvěd užívat výdobytků našeho zdravotnictví. Po takové zkušenosti by ho mohly přejít roupy. Nedoufám, že navždy, ale nějaký čas by si to pamatovat mohl.

(Klíče od auta si karpatský výlet velmi užily a domů se vrátily bez sebemenší úhony.)

39 komentářů:

  1. No hurá! Klíče jsou na světě a Medvěd karpatský si snad najde méně sebedestruktivního koníčka. Vypadlo z něj co provedl že tak dopadl?

    OdpovědětVymazat
  2. Medvěd se ti brzy uzdraví a rychle na přestálá příkoří zapomene. Hlavně že klíče taky nemusely do nemocnice .

    OdpovědětVymazat
  3. Je mi Medvěda líto. Bude muset teď snášet nemocniční dril a různé odběry.
    Ale musela jsem se smát, až mi slzy tekly. To jinak nešlo. Barvitě jsi vylíčila jeho noc.
    Snad to tato příhoda přiměje trochu změnit koníčka.
    Hlavně, že se našly klíče!

    OdpovědětVymazat
  4. Páni, ten se teda dotloukl. Tak hlavně, že se nestalo nic horšího. Třeba, že by cestou ztratil ty klíče nebo tak něco...

    OdpovědětVymazat
  5. Nemá každý štěstí jako Drápalík, jak dopadla čtyřkolka náhodou Medvěd neříkal? Snad se brzy vykurýruje a na to, že ho jeho vášeň pustí bych moc nesázela. Oni jsou chlapi někdy jako děti, věčně lezou kam nemají

    OdpovědětVymazat
  6. Srovnání s dominou je více, než výstižné, a chvílemi jsem si říkala, jestli je to jen srovnání. Ale nejspíše ano, protože tohle by jedna nezvládla, podle popisu by jich na takový rozsah zranění muselo být alespoň pět .
    Přeji Medvědovi brzké uzdravení! :)

    OdpovědětVymazat
  7. Na návrat klíčů jsem netrpělivě čekala :)) No, hlavně že je Medvěd skoro celý, třeba si dá příště víc pozor. I když to by to nesměl být chlap :))

    OdpovědětVymazat
  8. Já bych byla na tvém místě raději, kdyby ho čtyřkolky bavit nepřestaly. Není nic horšího, než mít doma chlapa. který nemá koníčka. Že by se nechal nasměrovat třeba k méně nebezpečným ručním pracem, tomu byc nevěřila.

    OdpovědětVymazat
  9. No sláva, hlavně že jsou na světě ty klíče. No, a taky ty ledviny a slezina.   

    OdpovědětVymazat
  10. No, potloukl se hezky, jen co je pravda. Je štěstí, že to nedopadlo hůř. Jen ať si hezky užívá našeho zdravotnictví...

    OdpovědětVymazat
  11. [5]: Troufám si tvrdit, že čtyřkolka dopadla o hodně lépe než Medvěd.
    Ony jsou ty čtyřkolky tak nějak stavěné na hrubé zacházení. Na rozdíl od lidského těla.   

    OdpovědětVymazat
  12. Chudák Medvěd ještě, žes zaujala pózu hluboce chápající manžeky. Představ si, jak musí trpět, když z vysněného čtyřkolkového řádění se rázem octne v nemocnici..To bys mu měla odpustit i ty klíče...

    OdpovědětVymazat
  13. Pravdu díš děvče, pár dnů Medvěda v nemocnici nejen posílí, ale určitě dovede na myšlenku, že už si nikdy nenechá dobrovolně své tělo tak zhuntovat.
    Pracuji v nemocnici mnoho let a přesto že nejsem doktor ani sestra, pravdu díš, že když tam člověk "musí" není to žádný med. Jak pro nemocného, tak pro ty, kteří se o něj musí starat!     

    OdpovědětVymazat
  14. [13]: No, nevím, jestli tohle ještě nebylo málo, aby to mohlo změnit Medvědovo myšlení. Žádná sádra, žádné šití, žádné vnitřní krvácení. Vlastně jen takové oděrky a zhmožděniny. Možná bude muset příště trochu "přitlačit", aby dospěl ke konečnému rozhodnutí. Medvěda sice neznám, ale asi bude trochu jiný než já. Mně totiž stačilo jedno hodně důrazné varování, když mi motokrosová motorka málem urazila hlavu. Všechny čtyři motorky jsem uložil ke spánku a šmytec.   

    OdpovědětVymazat
  15. Obávám se, že jen co se trošku dá dohromady, bude pokoušet osud dál. A možná ještě víc než dřív, protože se vlastně nic nestalo.
    Můj si pádem s koně zlomil klíční kost, nechal se ošetřit a pak i se zafixovanou rukou se nechal vysadit zpátky do sedla.

    OdpovědětVymazat
  16. Štěstí, že se nestalo nic horšího. No i pobyt v nemocnici s pohodovým personálem může být OK.

    OdpovědětVymazat
  17. No paráda. Relativně dobře to dopadlo. Člověk musí dostat trochu přes prsty v čemkoliv co dělá a hned líp pozná své meze. Že nechá ježdění je samozřejmě nesmysl. Právě naopak. Teď ví daleko líp, kde už je nějaká hranice.

    OdpovědětVymazat
  18. Chudák Medvěd,tak ať se brzo uzdraví. Člověk, aby se o ty chlapy neustále bál,jsou někdy jak malí kluci

    OdpovědětVymazat
  19. A jeje, to jsem se bala, ze to nebude jen nejaky maly bebicko, kdyz uz se vracel domu predcasne. Tak hlavne, ze to neni vazne, vsak on se z toho vylize.
    Dobre jsi to napsala, nejdriv politovat, vynadat mu muzes, az bude zase v kondici. =D

    OdpovědětVymazat
  20. [1]: To víš, že nenajde Jo, vylíčil mi to celkem podrobně. Při zdolávání nějakého vršku se až nahoře ukázala jakási nečekaná díra, čtyřkola vylítla do vzduchu, Medvěd z ní naštěstí vypadl a ta potvora se pak ve vzduchu přetočila nožičkama nahoru a řachla vedle něj. Medvěd jezdit opravdu umí, to musím uznat, takže tahle situace byla zřejmě opravdu k nezvládnutí.[2]: Ano, klíče jsou v naprostém pořádku a těší se pevnému zdraví [3]: Nemocnice mu asi pěkně leze na nervy, alespoň podle jeho velmi častých telefonátů to tak vypadá.[4]: Když odjížděl, kladla jsem mu na srdce - pokud ho v Karpatech sežere medvěd, tak ať mi kamarádi přivezou zpátky alespoň medvědí bobky. Takže se vlastně nic moc nestalo [5]: Čtyřkola je v dobré kondici, nevypadá nijak hůř než obvykle. Teď bude mít Medvěd 14 dnů na to, aby se s ní nerušeně ňuchmal a vychytal jí případné mušky [6]: A musely by sedět v tanku [7]: Jak ho znám, tak až ho přestanou bebínky bolet, na všechno zapomene. Jedině snad ten pobyt ve špitálu by v něm mohl zanechat hlubší výstražnou vzpomínku [8]: Tak jsem se právě zasnila a představila si, jak Medvěd po večerech háčkuje dečky. Beru tu čtyřkolku [9]: Náš okresní špitál nemá tu nejlepší pověst, to je tady všeobecně známo. Sama jsem po půl roce "léčení" nakonec skončila protekčně v Praze. A byl nejvyšší čas

    OdpovědětVymazat
  21. [10]: Bludná ledvina by byla opravdu nežádoucí [12]: Ano, ve vypjatých chvílích se dokážu překonat a projevím očekávanou dávku pochopení Klíče jsem mu odpustila, ale nezapomněla, znáš to [13]: Med to určitě není ani pro jednu stranu. Na mne špitály působí dost depresivně.[14]: To máš, Malkieli, pravdu. Medvěd potřebuje svoji dávku adrenalinu a různá potlučení ze čtyřkoly bere jako nutnou daň. Neříkám, že jsem z toho nějak extra nadšená [15]: Ano, takhle přesně to bude. Jen co mu trochu otrne.[16]: Zkusím Medvěda přesvědčit, že nemocnice je vlastně fajn Ale výsledek nezaručuju [17]: Samozřejmě nenechá. Už se těší, až sundá ortézu.[18]: Řekla bych, že někteří jsou mnohem horší, než malí kluci [19]: Už mu snad ani vynadat nechci. Jsem ráda, že je "jenom" potřískaný. Než byly výsledky těch testů, tak jsem se dost bála.

    OdpovědětVymazat
  22. "Jako malí kluci"... hm, hm, hm. Tu větu dost často slýchám od své ženy? Přiznej se Mengano, že vy dvě jste seděly ve škole v jedné lavici!

    OdpovědětVymazat
  23. [20]: No,a hlavně bude moci Medvěd ve stáří vzpomínat na to, jak si rozbil hubu na čtyřkolce a bude tím bavit společnost. Zatímco ty napínavýma historkama o rejpání v záhoncích společnost asi moc nepobavíš.   

    OdpovědětVymazat
  24. [22]: V té lavici asi musel být dost velký nával, protože tam spolu seděly asi všechny ženy.

    OdpovědětVymazat
  25. Šmarjá, tak to bylo horší než jsem čekala. Ale zas to bylo lepší, než by mohlo být. Takže pár dní pobytu v nemocnici (po nemocniční stravě tě bude nosit na rukou za normální oběd, jen co bude moci těma rukama vládnout).
    Klíče mohou volat, sláva nazdar výletůůů, nezmokly jsme už jsme tůůůůůůů.

    OdpovědětVymazat
  26. P.S. s těma klíčema jsi to odhadla fakt dobře.   

    OdpovědětVymazat
  27. [22]: Určitě neseděly Tvoje žena bude určitě ještě poupátko, já už jsem spíš kopřiva [23]: Ještě že my, nudné ženy, máme tak děsně zajímavé a zábavné muže. Co bychom si bez vás počaly? [26]: Na domáci stravu si chvilku počká. V pátek ráno to balím a mizím na 2 týdny z domu

    OdpovědětVymazat
  28. [23]: Já myslím, že pobaví, nemusí vykládat o záhonkách, stačí, když bude mluvit o mužích...     

    OdpovědětVymazat
  29. [28]: Samy sebe i své nejbližší okolí byste unudily k smrti.   
    Apropó, i kopřiva má snad poupátka? [29]: Což je ovšem veškerou podstatou zábavnosti tohoto blogu.   

    OdpovědětVymazat
  30. [25]: Tato "našlapaná lavice" se však v jistém smyslu může stát i nášlapnou minou, když člověk šlápne vedle.   

    OdpovědětVymazat
  31. Jojo, to zná asi každá. "Nic mi není, skuhry, nikam nejdu, skuhry, ale dal bych si něco dobrého a můžeš mi natřást polštář." :) Tak hlavní je, že to není nic vážného... a že si klíče dovču užily :)

    OdpovědětVymazat
  32. Já na čtyřkolce sice nejezdím a jsem každou chvíli pomlácená také. Bude si muset příště dávat lepší pozor, aby nepřistál v nemocnici.

    OdpovědětVymazat
  33. Tak to je mi Medvěda líto, snad bude brzo v pořádku. Štěstí, že to odnesly "jen" ledviny a játra a pohmožděné tělo.
    Hrozně moc se mi líbí jak píšeš. Připomíná mi to trochu styl psaní paní Zdeny Frýbové, od které jsem sice četla pouze jednu knížku, ale velice mě bavila -stejně, jako tvoje články ;)

    OdpovědětVymazat
  34. To byla teda hodně dobrodružná výprava. A až to všechno přebolí, bude o čem, při večerech u píva, povídat. A myslím si, že vznikne hodně velký příběh .[34]: Souhlasím. Frýbovou miluji a směji se při čtení jejich knížek stejně tak jako u tebe .

    OdpovědětVymazat
  35. [35]:Mengano ala Frýbová!
    Na tom něco je.
    A opravdu se tady bavím stejně jako u četby Frýbové... Ty stejně jednou vydáš knížku, už to vidím.
    Užij si ty dva týdny!

    OdpovědětVymazat
  36. Jej, chudák, tak snad bude v rámci možností v pohodě a Ty s ním nebudeš mít příliš práce doma :)

    OdpovědětVymazat
  37. [30]: Tak až budeš mít pocit, že tě k smrti nudím, dej vědět. Něco s tím udělám Mezitím se nad sebou hluboce zamyslím.Samozřejmě, i kopřiva může mít poupátka. Poupátka může mít i bodlák   [32]: Už je zase docela v pořádku. Jen já to nevidím, vím to jen z doslechu. Takže jsem přišla o možnost poskytovat celodenní poúrazovou péči Jsem z toho celá nesvá [33]: Četla jsem o tvém kolenu. To víš, vy sportovně založení, to máte k nějakému úrazu mnohem blíž než my, gaučáci [34]: Děkuju za pochvalu, jsem ráda, že tady bavíš [35]: Zatím mi stihl ukázat jenom pár fotek, ale stály opravdu za to. Nádhera A děkuju [36]: Vendy, užívám si, co mi síly stačí.
    Knížku nevydám, chlapi by chcípli nudou

    OdpovědětVymazat
  38. [38]: Vzhledem k tomu, že máš možnost psát o Medvědovi, tak mne rozhodně nenudíš. Ale nebýt Medvěda a jeho žertovných kousků, tak tady ten blog zeje prázdnotou.

    OdpovědětVymazat

Jak být za blbku

Léto se mi obzvlášť vydařilo. Opět se potvrdila teorie mojí máti, že jsem naprosto nemožná. K tomuto pozoruhodnému závěru došla máti na zákl...