sobota 10. srpna 2013

To mám za to

Pár posledních týdnů jsem se věnovala skuhrání. Vadilo mi, že je vedro, že je sucho, že musím zalévat, že vůbec neprší. Frfňání zřejmě překročilo únosnou míru a tak přišel trest. Přímo nebeský.


Letos se mi na zahradě dařilo. Vykvetlo všechno, co vykvést mělo. Dokonce i jiřina, kterou se Kačenka na jaře pokusila několikrát přesadit. Přežily a chystaly se vykvést gladioly, kterým Káča trochu okousala stonky. Po mnoha letech se rozhodl vykvést i ibišek, který se toho zatím ještě nikdy neodvážil.

Neobjevily se mšice ani molice. Zdatně jsem bojovala se slimáky a podařilo se mi zvítězit. Mé srdce zahrádkáře plesalo.

Medvěd si zcela překvapivě vzpomněl, že mi v zimě zlomil ruku a jako pozdní bolestné mi přinesl vytouženou žlutou lilii. Netuším, jak to dokázal, protože kytky zásadně nekupuje a nerozezná orchideje od mrkve.

Místo abych si užívala vší té rozkvetlé nádhery a pilně bez keců pobíhala s kropáčem, záviděla jsem všem, kteří nemuseli, protože u nich občas sprchlo. Máti ze vzdálenosti deseti kilometrů hlásila večerní přeháňky a svěží vzduch. Všude okolo zapršelo, jen v té naší pouštní vísce nekáplo už skoro měsíc.

Tak dlouho jsem remcala, až jsem si vykoledovala trest. Téměř bez varování přišla bouřka, jakou jsme tady ještě nezažili. V jednu chvíli romanticky zapadalo sluníčko za kopec a za pár minut se z nebe lily proudy vody. Zvedl se vichr a vyjeveného jorkšířího Teroristu usadil do bohyšek. Než jsem ho mezi lupeny vylovila, byla jsem úplně promočená.

Bouřka trvala necelou půlhodinku, ale vydýchávat ji budu tak pět let. Zahrada vypadá, jako kdyby tudy projely tanky. Z kytek jsou oškubaná košťata, květináče vysypané, ostružiny sklidil vítr. Pravda, přibyly mi dva truhlíky se zbytky muškátů, ale to mne moc nepotěšilo. Patří paní Chytré a uvelebily se mi na skalce.

Přiznám se, že mi ukápla i slzička. Už dva dny chodím mezi tou spouští a nejraději bych někoho nakopla. Jen nevím koho.




Bylo, není.

26 komentářů:

  1. Myslím, že tohle má v agendě můj svatý jmenovec, tak jen věřím, že vůči běžným Petrům nezahořkneš . Pamatuji se, že podobně jsem byl zdrcený, když se přes naši rokycanskou zahrádku v roce převalila divoká povodňová Amazonka, tam, kde dřív bývaly kytičky a jahody, tekly tři metry dravé bahnité vody. A kupodivu, zahrada se z toho během pár dnů oklepala a následující měsíce a celou další sezónu kvetla nejnádherněji, co pamatuju. Tak neklesej na mysli, však oni ti to odpovědní nebeští orgánové snad nějak vykompenzují.

    OdpovědětVymazat
  2. Nezoufej. Když se nestalo nic horšího... Zahrádka se z toho brzy vzpamatuje. Ostružin je škoda, je z nich výborná marmeláda, já včera pro jistotu sklidila i ty méně zralé. Ale u nás celkem pohodička. U nás nepršelo od povodní, to jsou dobré 2 měsíce. Tu jednu bouřku před dvěma týdny nemůžu počítat. Sice to vypadalo, jako když nahoře převrátili vanu, ale za chvilku to skončilo a krom poničených kytek to nezanechalo výraznější stopy (= zalito nebylo).

    OdpovědětVymazat
  3. Všechno se vylepší a příroda si poradí. To jen člověku přijde ta marnost práce, kterou udělal, aby to bylo hezké. Pěkný den a hlavu vzhůru.

    OdpovědětVymazat
  4. No, a právě proto já pěstuju na zahradě jen plevel, abych si v případě povětrnostních výkyvů nemusel zármutkem trhat vlasy.   
    V tvém případě bych radil obrátit mínusy v plusy a radovat se z toho, že vám třeba zůstala střecha nad hlavou. To se totiž mnoha lidem letos nepoštěstilo. Někomu vzala dům voda, někomu vzal vítr střechu a někomu dokonce dům vybouchl.
    Na druhou stranu jsi ale získala cenné poučení, že člověk nemá hudrat na rozmary přírody.   

    OdpovědětVymazat
  5. Jo, tak to nasere(sorry za výraz, ale znám to)....tady včera padaly po dlouhé době i kroupy, ale takové rozumné, takže škody žádné. Krásně napršeno a zalito bez toho že by se půl zahrady spláchlo. Myslím že zkusím vyrazit do lesa, jestli nebudou nějaké houby. Nelkej a na mysli neklesej, však ona si příroda poradí skvěle s obnovou i bez nás....

    OdpovědětVymazat
  6. Ostružin je škoda.
    Počasí, vymknuto z kloubů, šílí.
    Větru, dešti neporučili ani komunisté.Ale příroda zacelí všechny rány.

    OdpovědětVymazat
  7. Nežehrej, všechno špatné k něčemu dobré a počasí stejně neporučíš, stalo se. Buď ráda, že jsou škody jen na zahradě a že máš střechu nad hlavou a že jste všichni živí a zdraví. Zahrada se ozdraví a znovu vše pokvete a zmátoří se. Příroda je mocná, škodu udělala a škodu napraví, zase vše pokvete.

    OdpovědětVymazat
  8. Určitě to naštve, ale zahrádka se zase vzpamatuje, uvidíš.

    OdpovědětVymazat
  9. No tak tomu se říká Danajský dar, ne? Taky by mě bylo líto, kdyby během chvilky byly zmařeny plody mého úsilí, ale jak píše Malki, mohlo to být fakt i horší. Z toho plyne poučení, že když Káča bude operovat na zahradě, dej jí k tomu prostor, jelikož jsou ještě větší škodné, než ona...

    OdpovědětVymazat
  10. Věřím, že to zabolí. Ty fotky jsou nádherné. U nás sice pršelo a blýskalo se, ale vše v normě. Byla jsem za to ráda, ačkoliv nemám zahradu a spokojím se s umytým autem deštěm.

    OdpovědětVymazat
  11. Tak to je mi líto.
    Ale i pomlácené kytičky se určitě narovnají, možná to nebude v původní kráse, ale nebude to tak zlé, jak se ti teď jeví. Příroda je silná, nenechá se jen tak zničit.
    Bude to lepší, uvidíš.

    OdpovědětVymazat
  12. [1]: Povodeň jsem na vlastní kůži nikdy nezažila a nijak mě to nemrzí. Tahle současná ukázka nebeské nepřízně mi docela stačí [2]: Já vím, celkem o nic nejde. Kytky se už docela zmátořily a já jsem se taky uklidnila [3]: No právě. Člověk se s tím piplá a za pár minut je všechno skoro fuč. Ale ono to zase obroste. Zajímavé - kopřivám bouřka vyloženě prospěla [4]: Vedle ve vsi popadaly stromy a k tomu kroupy jako švestky. Takže u nás vlastně skoro ráj [5]: Pravda, remcání se nevyplácí. Však taky už mlčím

    OdpovědětVymazat
  13. [6]: Ty ostružiny mě vážně mrzí. Cibulka se na ně převelice těšila.[7]: No, objevila jsem i následné škody. Už 3 dny hledám koště. Musím se optat u paní Chytré, jestli jí nepřistálo na dvorku Medvěd trousí chytré poznámky, že jsem přišla o dopravní prostředek.[8]: Já vím, není to žádná tragédie.[9]: Káča může s bouřkou celkem úspěšně soupeřit. Využila rozmočený terén a pilně vyhrábla rybíz.[10]: Když pominu tu zahradní spoušť, tak bouřka byla nádherná. Nebe v jednom ohni, škoda, že neumím vyfotit blesky.[11]: Kytky už zvedají hlavy, i ta lilie vypadá, že zbylá poupata snad vykvetou.

    OdpovědětVymazat
  14. U nás ěla být strašlivá bouřka na táboře a my odvážlivci přesto spali pod širákem. Ve dvě ráno nás ale stejně vyhnali, že se to blíží - opravdu byl velký výtr a lehce pohasly hvězdy. Ale nakonec prd, celý tábor bylo strašlivé sucho, ani táborák jsme dělat nemohli.

    OdpovědětVymazat
  15. Škodolibě bych se usmála, kdyby mi to nebylo hloupé. Jsem Čech a se škodolibostí v krvi jsem se narodila - nemůžu za to. Jsem Čech a co Čech, to muzikant.Je tedy pravda, že jsem to hnusný odporný vedro taky proklínala. V noci, ve dne - nemohla jsem žít. Ale když přišel vítr, který se točil kolem baráku do taktu bouřkových hromů, měla jsem staženou sedavou část. Bouřky nemám ráda, přála jsem si jemný celonoční deštík, který se stihne vsáknout a vyprahlou zem zavlaží. Nic z toho, hezky slejvák, buřina, vichr. Nic příjemnýho a když už to tedy bylo, mělo to přinést osvěžení, což se nestalo.Když se vžiju do kůže pěstitelky, jejíž zahrádka prošla apokalypsou, je mi taky do bréče - a to i přes vrozenou nectnost čechounství. Ačkoli mám kvetoucí zahrádky ráda, jsem vlastně ráda, že letos nic nepěstujeme. Jednak by to stěží přežívalo ta úmorná vedra a v případě, že by se zázračně rostlinstvo snažilo i naši péči přežít, dorazila by je právě ta hnusná nelítostná bouřka, která brala, lámala, ničila všechno.

    OdpovědětVymazat
  16. [14]: To jste tedy vážně odvážní, pod širákem by byla bouřka obzvlášť zajímavá [15]: Škodolibosti se meze nekladou, klidně si ji užij
    Kupodivu i v těch děsných vedrech se rostlinstvu dařilo. Mám výhodu studně na zahradě, takže vodou není nutné nijak šetřit.

    OdpovědětVymazat
  17. To bude v pohodě, uvidíš. Jak psali mnozí přede mnou, zahrada se vzpamatuje. Můj muž jednou pečlivě vyčistil fólii v bazénu, celý půlden lezl na slunci po kolenou a poctivě vydrbal houbičkou na nádobí každý milimetr čtvereční. Začal napouštět vodu a  odjel do obchodu pro krycí plachtu. Přihnala se bouřka s krupobitím a z fólie nadělala v pěti minutách krásný bleděmodrý ementál. Když se chudák opět již za slunečna vrátil, málem nad ní brečel, ale nakonec vlezl do auta a jel pro novou. Nemělo cenu plakat nad rozsekaným bazénem .

    OdpovědětVymazat
  18. Příroda se vzpamatovává rychle. Je to sice k vzteku, ale pokud se nestane nic horšího, . . . .

    OdpovědětVymazat
  19. To je škoda, kytičky vypadají jako vystřižné z katalogu. Takhle vždycky vypadají naše kytky asi první týden po nákupu, když si ještě pamatují, že se o ně někdo staral Na koho se obrátit, řešil i tento pán http://www.csfd.cz/film/22095-muz-ktery-soudil-boha/ (ale nedoporučuju)

    OdpovědětVymazat
  20. [13]: Tak to ráda slyším. Někdy je první dojem horší na první pohled, pak se to ale zlepší.
    A už se to i lepší. To  je dobře...
    A co dopravní prostředek, už se našel?
    Nebo na něm trénuje někdo jiný?   

    OdpovědětVymazat
  21. bouřky "plnily přání". u nás porazila strom, na který jsem ráno nadávala a teď se člověk dívá do zdi...
    jen kdyby svou činností nebyly tak ukvapené a ničivé...

    OdpovědětVymazat
  22. Kytiček a veškerého toho zelenkava je mi upřímně líto, ale snad už je vybouříno na několik let dopředu a bude dobře. Když tedy zase nebudeš žbrbrlat, že je moc sucho .  Já se zase děsila, že prckovi spadne na táboře na stan při těch bouřkách strom. Spadl, ale ne na jeho, naštěstí se nikomu nic nestalo, ale i tak mě zamrazilo .

    OdpovědětVymazat
  23. [17]: Medvěda by šlehlo [18]: Jasně, už jsem se uklidnila. Začíná to všechno zase zarůstat.[19]: No, mám celkem vyzkoušeno, že přílišná péče škodí. Kytky musí mít trochu strach, pak kvetou [20]: To koště se fakt ztratilo ze světa. Buď někam ulétlo a nebo je tu další možnost - Kačenka.[21]: Jo, ukvapenost. To byla přesná charakteristika té poslední (a vlastně za celé léto jediné) bouřky. Nesnáším překvápka [22]: Dítě v ohrožení má rozhodně přednost A remcat už zcela jistě nebudu.

    OdpovědětVymazat
  24. To by mě taky vytočilo. Takhle to se zahradou je, člověk se s tím napotvoří až má ruce jak orangutan a pak třeba přijde bouřka, nebo, jako u nás loni, v půli května mráz a je po všem. Snad se zahrada ještě vzpamatuje. Držím palce.

    OdpovědětVymazat
  25. To takhle se jednoho dne naštve českej Lojza kvůli počasí a vydá se do nebe zeptat se, proč u nás pořád tak prší. Zabouchá na nebeskou bránu, otevře mu svatý Petr a ptá se ho, co si přeje. Lojza odpoví, že se přišel zeptat, proč u nás pořád tolik prší. Svatý Petr mu říká: "Tak se jdeme podívat, co mám napsáno ve svaté knize. Odkud jsi?" Lojza říká: "Z české republiky." Svatý Petr listuje v knize, najde Českou republiku a říká: "Pojď se podívat, mám tu napsáno: Vláda všechno posrala - 3x denně splachovat!"
    Čecháčci jsou prima národ, i když se nedaří, humor nás neopouští. A to je přece super, že?

    OdpovědětVymazat
  26. [24]: Když nepřijde bouřka nebo mráz, postarají se slimáci nebo Kačenka. Zahrada je jedna velká radost, jen je potřeba neustále bojovat [25]: Pravda, nejlepší je, dělat si ze všeho raději legraci.

    OdpovědětVymazat

Jak být za blbku

Léto se mi obzvlášť vydařilo. Opět se potvrdila teorie mojí máti, že jsem naprosto nemožná. K tomuto pozoruhodnému závěru došla máti na zákl...